Inline výlet kolem Vltavy

Bylo nádherné nedělní odpoledne. Žádné vedro na padnutí, ale přesto sluníčko a oblohu zdobilo množství obláčků. Takové počasí, které mám nejraději. A tak jsem si po delší době vzal inlajny a jel se na nich projet na jednu z nejfrekventovanějších tras z Vyšehradu na Zbraslav. A společně s tím jsem pořídil řadu fotografií, jež nastiňují zdejší atmosféru tohoto odpoledne.

Inline bruslení je úžasný sport. Ten, kdo to neumí, neví o co přichází. Není to vlastně nic jiného, než umění se klouzat. A klouzání je něco, co je lidské mysli velice příjemné. A navíc se při tomto sportu pohybuje takřka celé tělo, takže člověk při něm posiluje snad téměř všechny svaly. Mé inlajny jsou sice staršího data, koupil jsem je asi před deseti lety, ale na tento můj výlet poslouží náramně. Vybavil jsem se samozřejmě přilbou a chrániči. Bez nich bych na ně nešel. Nejen, že se v nich na bruslích cítí člověk bezpečněji, ale také v nich vypadá jako správný bruslař a ne někdo, kdo se tam jel jen tak plácat. Brusle se do báglu nevejdou, a tak jsem si je svázal lanem a dal přes rameno. A pak nasedl na MHD, a s ní se dostal až pražské nábřeží pod Vyšehrad.

Od železničního mostu u Vyšehradu je jeden z nejhezčích výhledů na panoráma Hradčan. A tak jsem se rozhodl, že zde udělám několik fotografií, a že tady nazuji své brusle a vyrazím. Vede tudy jedna z hlavních pražských cyklotras a lidé tu samozřejmě také jezdí i na bruslích. Ale jak jsem se přesvědčil, bruslení tu zrovna není moc příjemné, protože tu jsou na chodníku kostky. A ty vedou až k Vyšehradskému tunelu.

Právě tady na Vás dýchne ta nejstarší historie Prahy, protože to byl právě Vyšehrad, kde se nejdřív usídlila knížata, možná včetně těch bájných z pověstí, Krokem počínaje. A odkud měla i bájná kněžna Libuše předpovědět slávu, která se bude hvězd dotýkat. Tak uvidíme, zda někdy budeme mít v Praze nějaký kosmodrom, aby se toto proroctví naplnilo úplně stoprocentně. Ale i tak Vyšehrad působí mysticky.  Románská rotunda svatého Martina, bazilika Sv. Petra a Pavla, pevnost z třicetileté války se zachovalými bastiony, též několik menhirů či labyrint, to všechno jsou místa, která si zaslouží nějaký samostatný článek. A přímo zde nad tunelem je i zřícenina – tzv. Libušina lázeň. Jedná se však o zbytky strážní bašty ze 14. století.

Když jsem dojel až sem, tak se mi oddychlo. Kolečka se mi na kostkách naštěstí  nepodařilo oddělat. A navíc tady konečně začíná nějaký rozumný povrch. Teď už se pojede dobře. Za mnou Vyšehrad a vpravo vltavská zátoka, kde má své přístaviště Český Yacht klub.

Za chvíli projíždím kolem plaveckého areálu v Podolí a kolem Žlutých lázní. A zanedlouho jsem u Branické skály, kde  konečně stezka odbočuje od hlavní silnice. A tak už tu bude víc klidu.

Alespoň teda od aut. Společně se mnou je tu však hodně pěších, cyklistů, koloběžkářů a též inlinebruslařů. Cesta teď vede v příjemném prostředí vltavského pobřeží a za chvíli jsem u Barrandovského mostu. Ten byl vybudován v letech 1978-88 a je významným dopravním uzlem v Praze.

A pak projíždím hezkým parčíkem s hřištěm. A kousek odtud na mne čeká velké překvapení, které potěší jistě každého, kdo má rád zážitky. Na nezastavěné ploše u Branických ledáren má do třech let vzniknout tzv. „A-park Ledárny“. Má se zde vybudovat in line dráha, lanové centrum, horolezecká stěna, dětské centrum, vodní svět, multifunkční sportoviště a další zážitkové atrakce. Projekt financuje MČ Praha 4, a tak uvidíme, jak se podaří místním politikům splnit svůj slib. Ale v každém případě se na to těším. Doufám jen, že do té doby už budu mít hotový ten instruktorák k lezení na umělých stěnách, protože, když jsem tu viděl na obrázku tu připravovanou stěnu, tak vypadá fakt hustě. A kdo ví, třeba si do té doby udělám i nějaký instruktorský kurz na in line bruslení. Ale to budu určitě muset jízdu na inlajnech ještě hodně vypilovávat.

A zanedlouho najedu na další část inline stezky podél Vltavy. Bruslařů a cyklistů je tu hodně. A hned na jejím začátku se nachází lanové hřiště, které v tomto nádherném odpoledním dni bylo přímo obloženo dětmi. Vysoké věže, na kterých si můžou připadat jako pavouci na pavučině, visuté mosty, klouzačky, to všechno pro ně slibuje zajímavý zážitek a také hlavně sportovní vyžití. Vždyť je to právě lezení, při kterém člověk protahuje všechny části těla. Od nohou, přes trub, hrudník, ruce až po krční svaly. A protože při lezení je třeba také přemýšlet kam šlápnout a kam ne, procvičuje se tím i vlastně i hlava a mozek.Opět jsem si udělal fotografie tohoto zajímavého hřiště a pokračuji dál.

Hned za areálem vede Bránický most,  známější spíš pod jménem „Most inteligence“. Je to železniční most, budovaný v letech 1949 – 55, jenž je tak nazýván na připomenutí smutného faktu, že na jeho stavbě pracovala i řada příslušníků tzv. inteligence (právníci, inženýři, lékaři, filosofové a další vzdělanci), kteří z politických důvodů byli nuceni v 50. letech nastoupit do dělnických profesí. Dnes pod ním začíná rozsáhlý golfový areál v Hodkovičkách, kolem kterého teď pojedu asi jeden kilometr.

Vltava stále teče podél mne a na jejím druhém břehu dominuje nahoře v lese barokní kostelík sv. Jana Nepomuského nad Velkou Chuchlí. A na tomto břehu, přímo pod ním, mají kluci vybudovanou u-rampu, aby se tam ve svém volném čase mohli vyblbnout. Zrovna tady jezdila parta kluků, kteří si zde zkoušeli své umění na kolech BMX. Ale zcela určitě sem chodí i skatebardisti či inlinebruslaři. Ale ať už sem chodí skákat, kdo chce, má jednoznačně můj obdiv, protože já bych takové akrobatické kousky určitě nedokázal, aniž bych si způsobil nějaké zranění. Mne úplně stačí se věnovat kondičnímu bruslení, zvanému fitness skating, které právě provozuji teď.

Jedu dál, a další bruslaři kolem mne. A to už na Vltavě vidím další zajímavé místo. Modřanský jez. Ten byl vybudován v letech 1979-87. Je na něm umístěna i malá vodní elektrárna se třemi přímoproudými kolenovými turbínami, z nichž každá má výkon 1,62 MW.

Bruslení a cyklistika, jak je vidět, je hodně oblíbená, protože kolem mne stále jezdí víc a víc lidí na kolech i na inlajnech. Jsou to zkrátka populární sporty. A nemálo z kolembruslících jsou i děti A jakožto vedoucího dětského turistického oddílu mne sále zaměstnává myšlenka, jak inlinebruslení zapracovat do oddílového programu. Domnívám se totiž, že když už oddíly našeho druhu, tj. turisťáky, skauti a další podobné, dokázaly do své činnosti zakomponovat například lyže, lodě nebo kola, tak bruslení na inlajnech, by tam mělo jistě patřit také. Je do podle mne sport, jenž patří do stejné kategorie. A jsem přesvědčen i o tom, že by tato aktivita do těchto oddílů přilákala i mnoho nových dětí, které právě toto zajímá. Já osobně už jsem na tom trochu začal pracovat. Viz  http://toselmy1.sweb.cz/inlineindex.htm, což je zároveň i jakýsi „inlajnový speciál“, jenž má děti blíže seznámit s touto zajímavou sportovní aktivitou.

Bruslařů je tu stále hodně, ale jak je vidět dle nového mostu přes Vltavu, jenž je součástí jižní části pražského okruhu, začínám se už blížit ke svému cíli.

Což mne ještě ujistí, když v dálce spatřím Most Závodu míru, což je silniční most u Zbraslavi. Ten byl postaven v roce 1964, kdy byl původní železný most nahrazen tímto železobetonovým. Je zajímavý tím, že je to první obloukový most na světě postavený metodou samonosné svařované výztuže. A protože jeho prvními uživateli se stali cyklisti, tedy účastníci „Závodu míru“, byl po nich tento most také pojmenován.  

Zbraslav se blíží. Cyklistům, bruslařum i pěším zde na stezce vycházejí vstříc i místní obchodníci, neboť je zde zbudováno i několik občerstvení, které jsou zaměřeny hlavně pro ně.

Když jsem konečně dorazil na Zbraslav, zamířil jsem na nádraží. Je pravda, že po dnešním sportovním výkonu jsem už značně unaven, a tak sundám brusle a přezuji se do normálních bot. A k mému pozitivnímu zjištění vlak do Vršovic pojede zanedlouho. Tak tady ještě pořídím pár fotografií, včetně návrší nad nádražím. To přeci dobře znám. To je Závist, vrch s keltským oppidem. Tady jsem byl přeci před třemi týdny na pěší túře – viz reportáž z mé výpravy „Krajem, kudy chodívali trampové na osady“. A znavený mezitím počkám na vlak. Ale i tak musím závěrem této reportáže zvolat „inlinebruslení zdar“

Zdroje použitých informací: wikipedie

Další související články o inlajnech:

Češi, podpořme inline bruslení jako olympijský sport! (zamyšlení nad úspěchy českých sportovců v tomto sportu)

Příběh in-line bruslí - článek zabývající se obecně inline bruslením, včetně historie tohoto sportu

Jak se planety učily bruslit - pohádka, která pomocí inline bruslení seznamuje děti ze sluneční soustavou

Jak inlajny chtěly být čisté - pohádka, která učí děti, aby se o své inlajny dobře staraly

Inlajnovka aneb si můžete vyluštit netradiční křížovku ve tvaru inlajny.

Rubriky: výlety a tramping a tábornictví a turistika