I Jaroslav Foglar psal o nesvobodě a nedemokracii

Ví to každý, kdo si někdy přečetl jeho knížku "Strach nad Bobří řekou". Ačkoliv v knížce se píše jen o "Nepříteli", je patrné, že Jaroslav Foglar v knížce popisuje život dětského oddílu v době nacistické okupace.

Strach nad Bobří řekou je volné pokračování knihy "Hoši od Bobří řeky" (viz můj článek Jak se loví třináct bobříků?). Kniha je inspirována přímo tím, jak Jaroslav Foglar, skautskou přezdívkou Jestřáb, za nacistické okupace vedl utajeně svůj oddíl Pražskou Dvojku. Foglar knížku začal psát až v době normalizace, v roce 1984. A dopsal ji o dva roky později, v roce 1986. Knižně však tehdy vyjít nemohla. A tak ještě před sametovou revolucí, v roce 1989, vycházela jen na pokračování v katolickém týdeníku "Naše rodina". Jako knížka vyšla až v nakladatelství Olympia v roce 1990, a to s ilustracemi Marko Čermáka.

A jeden výtisk tohoto 1. vydání vlastním i já. Četl jsem ho už jako kluk. A nyní jsem si jeho četbu zopakoval. A přitom jsem si zkusil trošku zapátrat po nějakých dalších souvislostech mezi knížkou a dobou okupace s 2. světovou válkou.

Například v kapitole 1 se píše: "A právě to byl ten strašný den. Za hrozivé vánice se přes pohraniční hory převalily hordy nepřátelské armády a rozsévaly zkázu, smrt, neštěstí pro mnohé lidi..."

Tak jsem zkusil zapátrat jaké počasí panovalo 15. března 1939. A na adrese http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1300180682 jsem se dozvěděl: "Maximální teploty byly většinou kolem nuly, na několika nejteplejších stanicích bylo naměřeno kolem 2 až 4°C. Na horách bylo kolem -3 až -7 °C. Z teplot je patrné, že srážky padaly většinou ve formě sněžení. Na některých stanicích napadlo 15. března 1939 nejvíc nového sněhu ze všech 15. březnů za dobu pozorování. Na dnes již neměřící stanici Skalíkova Louka napadlo během 15.3.1939 (tedy do 16.3. do 7 hodin ráno) 40 cm nového sněhu, na stanici Vidly 39 cm, na stanici Rožmitál pod Třemšínem napadlo 27 cm nového sněhu, více než 10 cm napadlo na řadě dalších stanic, a na většině stanic napadl víc než centimetr nového sněhu." Myslím si, že se to docela podobá tomu, co Jestřáb popisuje ve knížce. Ale že si to počasí těch 45 let tak pamatoval. 

V knížce se jako červená nit linou i další souvislosti. Například rozpouštění spolků mládeže a zákaz jejich činnosti, zatýkání českých lidí, zákaz svobodného myšlení, a hlavně udávání lidí. V příběhu se vypráví i tom, jak Hochy od Bobří řeky, pronásledovala organizace "Prapor", což je přímá podobnost s tehdejší skutečnou kolaborantskou organizací "Vlajka". V příběhu se také objevuje muž "Udavač" a parta kolaborantských chlapců "Přístavní povaleči", kteří chtějí Hochům od bobří řeky škodit. 

V knížce se také objevuje odkaz na další události 2. světové války. Například uzavření vysokých škol. "Krátce potom Nepřítel studenty zatýkal a poslal je do své země na nucené práce, s pramalou nadějí, že se někdy vůbec vrátí zpět!" těchto nucených prací se měl zúčastnit i Rikitan, vedoucí chlapců. Nakonec se tak naštěstí nestalo.

Nebo na atentát na Heydricha: "Asi před týdnem kdosi zastřelil významného nepřátelského důstojníka a celé město žilo ve strachu co se bude dít! Nepřítel vyhrožoval, že když pachatel nebude dopaden nebo alespoň oznámen, v odvetu zastřelí každého desátého muže ve městě..." S tím souvisela i jakási posměšná báseň na nepřátelskou armádu, které se říkalo "Báseň smrti".

V knížce je i zmínka o ztrátě českého pohraničí kvůli Mnichovské zradě. A to v podobě "Bobříka uloupených míst". Jeho úkol bylo získat třicet pohledů  z míst, které nám před válkou nepřítel uloupil. (viz můj článek: "Jestlipak jste někdy slyšeli o vyhnání Čechů z pohraničí?"). Já osobně bych k tomu tedy přidal ještě pohledy ze Sedlčanska a Benešovska, které během 2. světové války defacto dopadlo podobně jako pohraničí (viz "Že se tak málo mluví o vysídlení Benešovska a Sedlčanska?").  

Tyto a mnoho dalších odkazů na 2. světovou válku lze v knížce "Strach nad Bobří řekou" nalézt. A dalo by se tam nalézt i nějaké varování pro současnost? Podle mého názoru dalo. To udávání. Lidi se udávali nejen za 2. světové války, ale i během pozdějším komunistickém režimu a udává se bohužel i nyní. Je to například vidět na Facebooku a dalších sociálních a internetových sítích, kde se pohybují exoti, kteří rádi udávají a nahlašují druhé za názory, které nejsou tzv. politicky korektní. Osobně se domnívám, že tito lidé, kteří takové věci provádějí, nemůžou být čtenáři Jaroslava Foglara či alespoň této jeho knížky. Pokud by je jeho knížky oslovily, tak by se takto chovat nemohli.

A i právě proto mne mrzí, že jsem tuto knížku nenašel v edičním plánu Albatrosu na nové vydání foglarovek pro letošní rok (viz https://www.albatros.cz/aktualita/dobrodruzna-vyhlidka-3/). V roce 80. výročí vypuknutí 2. světové války, by se to docela hodilo. Snad se tam tedy dostane alespoň v roce následujícím či v letech následujících. Aby se naše mládež mohla seznámit i s tím, co všechno hrozného se v době ztráty svobody a demokracie může dít.

další použité zdroje:

Foglar J.: Strach nad Bobří řekou, Olympia, Praha, 1990

http://foglarweb.deg.cz/clanky.php?id=59

https://cs.wikipedia.org/wiki/Strach_nad_Bob%C5%99%C3%AD_%C5%99ekou

Související články:

Kvůli 30. výročí sametové revoluce nezapomínejme na 80. výročí 15. března!

Jak se loví třináct bobříků? (O knížce Hoši od Bobří řeky)

Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům

Mé články na téma "2. světová válka"