Hrdinové Čeksasu – Každý den dobrý skutek

Míša se zranil a musel být převezen k lékaři. Podaří se i bez něj klukům pomoci se stavbou tábora pro nemocné děti?

Tento příběh navazuje na předešlý díl: Hrdinové Čeksasu – Kamarád v nebezpečí

„Teď se, kluci, pusťte do práce a dodělejte nám, prosím, ty postele. Klády vám pro jistou už nařežu sám,“ řekl Slávek. A tak kluci, i když trochu rozrušení, pokračovali ve své práci. Za hodinu byly všechny postýlky hotové a i naskládané v podsaďákách.

„A teď už můžou ty vaši přijet co?“ zeptal se Třináctka.

„To ještě ne. Ještě zbývá hodně práce. Ještě musíme udělat latríny, aby se dalo chodit kam na velkou a na malou. Ale ty už si uděláme sami. Vám, kluci, dám ještě za úkol natlouci na stany tyto destičky.“

„Co to tam na nich je za divné tečky?“ Zeptal se Rajče a nechápavě si je prohlížel.

„To jsou čísla stanů v Braillově písmu. To je takové zvláštní písmo, kterým čtou nevidomí.“ Odpověděl mu Slávek (viz Braillovo písmo - jak se ho jednoduše naučit). 

Kluci si tedy prohlíželi záhadné tečkované nápisy. „To bude asi něco podobného jako morseovka“, napadlo Hlavičku. Asi to nebude úplně nejpříjemnější nevidět a muset se takhle naučit číst prstem. Proto by asi bylo dobré se ho nějak naučit, dokud člověk vidí. Ale naštěstí tam byla i čísla psaná normálně. A tak se jim je podařilo umístit správně.

„Kluci, my vám moc děkujeme s pomocí při stavbě našeho tábora.“ Poděkoval jim po skončení jejich práce Slávek. „A až budete na oplátku zase něco potřebovat vy, také vám rádi pomůžeme.“

A pak k tomu ještě dodal: „je vidět, že jako správní skauti se řídíte i oním zlatým skautským pravidlem, že každý den, alespoň jeden dobrý skutek.“

„Skauti?“ zarazil se Péťa. „Vždyť my jsme jenom turisťák. To Algonikové, co mají tábor pod Hadí strání. To jsou přeci skauti.“

„Milý chlapče“, odpověděl mu Slávek. „Jaký je mezi vámi a Algoniky vlastně rozdíl? Možná jenom ten, že oni patří pod některou ze skautských organizací. Ale vaše ideály, lásku k dobrodružstvím, hrám v přírodě a tábornickým dovednostem, tu máte přeci společnou. A tak Algonikové jsou možná ti skauti s tím velkým „S“. Ale my ostatní jsme alespoň ti s malým „s“. Takže se nestyďte, když vás někdo nazve skauty. Berte to naopak jako poklonu. Být správným skautem přeci není ideálem jen skautů, ale členů každého podobného oddílu, které mají stejné cíle.“     

Mezitím se vrátil Bugy a Milda s Míšou od lékaře. Míša vystoupil z auta a na všechny mával se zafačovanou rukou. Pak si Bugy zavolal Mirka a Čumbrka a vyndali z auta hrnec ze špekáčky.

„Jů, co to je?“ divili se všichni.

„To je naše večeře. Odnesete to k nám do tábora.“  

Na to se všichni se Slávkem, Mildou a dalšími zdejšími vedoucími rozloučili. Slávek jim ještě jednou poděkovali a kluci si to namířili do svého tábora. Už se těšili, jak si večer rozdělají oheň a opečou si buřtíky.  

pokračování příště

 Hrdinové Čeksasu (seriál)

1.díl: Cesta do Čeksasu 2.díl: Zkouška čeksaských pušek 3.díl: Kde budeme spát? 4. díl: Večer pod širákem 5. díl: Bude tábor náš? 6. díl: Úvodní táborák 7 díl: Co pozorovala noční hlídka?, 8. díl: Podivný nález, 9. díl: Jak se vážou autíčka?, 10. díl: V indiánském táboře, 11. díl: Na válečné stezce, 12. díl:  Bitva u New Old City, 13. díl: Zázračné vysvobození, 14. díl: Oběd u Algoniků, 15. díl: Sportovní odpoledne, 16. díl: Večerní filozofování nad ohněm, 17. díl: Cesta temnotou, 18. díl: Nový tábor, 19. díl: Těžko na cvičišti, 20. díl: Martinovy kytarové začátky, 21. díl: Kamarád v nebezpečí

Další příběhy na mém blogu

Seriál „Inlajnový duch“Výročí havárie UFO (seriál)	Jak inlajny chtěly být čistéJak se planety učily bruslitPohádka o (ne)šťastné TřináctceO zakleté královně a kouzelném amuletu (vánoční speciál s pohádkou)O Honzovi a říční víle Stříbravě