Ať žije život mimo Zemi!

Jestliže nějaká ideologie zažívá opravdu zlé časy, tak nyní je to názor, že se život dokázal vyvinout pouze na třetí planetě sluneční soustavy. Ony totiž naopak každou chvíli přicházejí nejrůznější zprávy a objevy s tím, že tomu může být zcela jinak.

M31 v Andromedi. Kolik asi obsahuje civilizací?astro.cz

1) Vlastně už od počátku tohoto roku přicházejí zajímavé informace. V prostředku ledna oznámila NASA o značném množství metanu, který se vyskytuje v atmosféře Marsu (Vědci znovu objevili metan na Marsu, mohl by znamenat život ). To, jak se tam tento organický plyn dostal, tak vědci přiznávají, že je to je pro ně prozatím záhada.  V zásadě existují pouze dvě možnosti. Buď geologická aktivita a nebo probíhající biologické procesy. Jenom připomínám, že metan se vyskytuje i v atmosféře Země a jeho zdejším původcem jsou právě ony biologické procesy. A přitom dle nejnovějších studií existují na Marsu místa, kde se objem zdejšího metanu vyrovná tomu množství pozemskému! Takže, zda za jeho původ může první či druhá možnost jeho vzniku, je nyní na budoucím výzkumu. Ale už je to velká naděje.

 2) O měsíc později přišla z Marsu další zajímavá zpráva, a to, že americká sonda Phoenix vyfotografovala na záběru své nohy tekutou vodu, která zřejmě bude slaná, aby se v mrazivých podmínkách Marsu udržela v kapalné formě. Ale může to být další důkaz vody, která je nezbytná ke vzniku života.

  3) V téže době přišli vědci s tvrzením, že na Zemi může existovat zcela neznámý život. Tedy abych to upřesnil: Profesor Paul Davies z Arizonské univerzity přišel s teorií jakého si „stínového života“, který může existovat pro v nás jedovatých arsenových jezerech nebo ve vroucích hydrotermálních oblastech moří. Jednalo by se o formy života, které jsou na bázi jiných prvků než život náš. Pro příklad uvedu křemík místo uhlíku nebo arsen místo fosforu. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, znamenalo by to, že život může vzniknout i na jiné bázi než na naší, což by logicky platilo i pro celý vesmír.( Na Zemi může existovat neznámý život, spekulují vědci ) 

4) O tom, že voda, nezbytná součást ke vzniku života, je ve vesmíru častější, než se zdálo, svědčí i jeden z čerstvých objevů vědců v čele s Joopem Houtkooperem z Giessenské univerzity. Jenom v naší sluneční soustavě je možná až čtyřicetkrát více vody než zde na Zemi! Přičem jedno z těles, kde je vody nejvíce není ku podivu Země, ale trpasličí planeta Ceres, nalézající se v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Celkové množství vody je zde zřejmě 17-27 % objemu tělesa, což by bylo až pětkrát více vody než na naší planetě! Většina sice bude ve formě ledu, ale není vyloučena i forma kapaliny. V tom případě by nebylo vyloučeno ani to, že by zde mohly vzniknout i formy primitivního života. Život na Zemi může pocházet z planetky Ceres

 5) Kromě toho další vědec přišel s další teorií mimozemských civilizací. Skotský vědec Duncan Forgan z Edinburské univerzity spočítal a zveřejnil v časopise International Journal of Astrobiology, že v naší Galaxii existuje nejméně 361 inteligentních civilizací. Pokud by se ale mohli přemisťovat z jedné planety na druhou bylo by jich až 38 tisíc. Jen upřesňuji, že těch 361 civilizací by zde bylo v případě, že by život vznikal velice obtížně. Pokud by naopak vznikal jednoduše, bylo by ho kolem 31000 (V naší galaxii žijí tisíce dalších civilizací, tvrdí vědec).

   6) A co víc, všichni, kdo jsou o existenci mimozemských civilizací přesvědčeni, mají další podporu, a to přímo u samotné církve. A to proto, že  hlavní astronom Vatikánu, ředitel vatikánské astronomické observatoře se nechal slyšet, že věří, že mimozemšťané existují (Mimozemšťané existují, připustil hlavní astronom Vatikánu).

 7) A aby tomu nebylo málo, tento týden, byla v noci ze 6. na 7. března 2009 do vesmíru vypuštěna družice Kepler, která má za úkol hledat planety podobné Zemi u hvězd v oblastech vhodných pro život. (Sonda Kepler vyrazila do vesmíru hledat vzdálený život). Je to zcela určitě zajímavý projekt, od kterého si mnozí slibují, že bude v hledání exoplanet podobných naší planetě úspěšný. O co jde? Záměrem je nalézt planety řádově o velikosti naší Země, které se budou nalézat v tzv. ekosféře hvězdy. Ekosféra je taková oblast v planetární soustavě, kde se může nacházet běžně voda v kapalném stavu. Ve sluneční soustavě tomu je v oblasti zhruba mezi Venuší a Marsem. V jejím centru je pak naše Země společně se svým souputníkem Měsícem. Dá se předpokládat, že u hvězd podobných našemu Slunci, tomu bude iv obdobné vzdálenosti, protože zde záleží na povrchové teplotě hvězdy. Naše Slunce je žlutá hvězda spektrálního typu G, což je obdobné jako například alfa Centauri, tau Ceti, éta Cassiopeiae nebo ufologům známá zeta Reticuli. Udělal jsem si takovou studii a pokusil jsem si vyhledat všechny takové podobné hvězdy, které se nalézají do vzdálenosti 50 světelných let od nás. A výsledek? Není jich zrovna málo. Jen já jsem jich nalezl 48 a zapsal je do níže uvedené tabulky. U hvězd, u kterých byla již objevena planeta nebo planety, jsem dal do poznámky „pl“. Jenomže to není všechno. Mnozí vědci předpokládají, že nám obdobný život by se mohl nalézat i hvězd o málo studenějších jako naše Slunce, což jsou oranžové hvězdy spektrálního typu „K“. Logicky se dá vyvodit, že ekosféra  by se zde vyskytovala o něco blíže hvězdě, než je tomu zde. Možný je samozřejmě i u hvězd o málo teplejších než Slunce, což jsou běložluté hvězdy spektrálního typu „F“. Tam by se zas prostor vhodný pro život nalézal o něco dál než zde. I tyto hvězdy jsem se rozhodl do vzdálenosti 50 světelných let vyhledat a výsledek je překvapivý i přesto, že nevěřím, že za pomoci mých zdrojů se mi podařilo nalézt všechny objekty. Cca 140 hvězd, u kterých by se dalo předpokládat výskyt ekosféry podobné té naší. (viz tabulka) 

  Ale i tak mám vůči projektu „Kepler“ jednu velkou výhradu. Jeho výzkum bude zaměřený pouze na jednu oblast oblohy, a to konkrétně na souhvězdí Labutě a Lyry. Udělal jsem si totiž takový průzkum. Namátkou jsem zkusil, kolik hvězd z výše uvedené tabulky se vyskytuje vy vytyčené oblasti. Výsledek mne opět překvapil, ale tentokrát nemile. V kategorii spektrálního typu „G“, tedy hvězd nejpodobnějších našemu Slunci jsem ve zmíněné oblasti do vzdálenosti 50 světelných let nenalezl ani jedinou hvězdu. V kategorii spektrálního typu „K“ se v této oblasti vyskytuje pouze jedna hvězda,  a to 61 Cygni a v kategorii „F“ opět žádná hvězda. Nezbývá než věřit, že projekt za 600 milionu dolarů nevyjde vniveč, že američtí vědci z NASA to mají dobře rozmyšlené a že se tak podaří nalézt dle jejich očekávání alespoň oněch 50 planet do velikosti Země a 800 planet do velikosti 2,2 krát větší než naše planeta. Snad se tam takové hvězdy nalézají alespoň ve větší vzdálenosti. Jenže bližší hvězdy by se dle mého názoru jistě lépe zkoumaly. Ale pokud by nakonec výsledek měl být spíš negativní, budu tak mít argument, že asi ne úplně vše bylo nejlépe připraveno. Dle mého názoru by se totiž místo jedné oblasti měla zkoumat celá obloha a především ty hvězdy, o kterých jsem se zmínil v oné tabulce. Dokud nebudou všechny tyto zmíněné hvězdy prozkoumány, tak tvrdím, že bude předčasné dělat nějaké unáhlené závěry. Jinak nezbývá jen doufat, že vše dobře dopadne a v roce 2011 budeme moci říci, že planety o velikosti Země jsou ve vesmíru častým jevem.

 A  závěrem bych chtěl říci ještě něco. Dívali jste se někdy na fotografii nějaké galaxie či hvězdokupy? A nenapadla vás náhodou při tom fantastickém pohledu také myšlenka, co tam asi musí být života? Mě pokaždé.

 Libor Čermák 

Zdroje: výše uvedené odkazy

Karkoschka E.: Astronomický atlas hvězdné oblohy, Blesk Ostrava, 1995

Anglická wikipedie

Teletext ČT 

Související články: Vatikán uznává existenci mimozemšťanů