Adventní kalendář: Vánoční hvězdná obloha je nejkrásnější

Ve slově „vánoce“ slyšíme neodmyslitelně výraz „noc“. V této době jsou noci nejdelší, a tak hvězdy, tradiční vánoční symboly, září nejdéle. Jaké objekty však na obloze o vánocích můžeme spatřit?

Zimní obloha, a to si troufám tvrdit, je, co se týká jasných hvězd, vůbec nejbohatší z celého roku. Zatímco jarní obloze (viz Krásné jarní večery pod hvězdnou oblohou), dominuje obloze tzv. jarní trojúhelník z hvězd Arkturus, Spica a Regulus, v létě (viz Léto pod hvězdnou oblohou) je to letní trojúhelník z hvězd Vega, Altair a Deneb, tak v zimě je to rovnou zimní šestiúhelník, který se kupodivu neskládá jen ze šesti hvězd, ale rovnou z osmi. Ale začneme pěkně popořadě.

Nejnápadnějším souhvězdím je bezesporu Orion, představující bájného lovce, který byl na přímluvu bohyně Artemis přenesen na oblohu. Teď v zimě se nalézá na jižní části oblohy, kde je nejvýše nad obzorem. Na první pohled si všimneme trojice výrazných hvězd, tvořící tzv. „Oriónův pás“. Jmenují se Alnitak, Alnilam a Mintaka. Ve všech třech případech jde o modré obry, vzdálené od nás od 700 do 900 světelných let. Pás Orionu obsahuje nejnápadnější hvězdy tohoto souhvězdí, ale nikoliv nejasnější. Těmi jsou  Betelgeuze a Rigel.  Betelgeuze se od „pásu“ nalézá vlevo nahoře. Je to červený obr vzdálený od nás asi 600 světelných let. V tzv. „zimním šestiúhelníku má zvláštní postavení, neboť se nalézá v jeho myšleném středu.

Hvězda Rigel je prvním bodem obvodu zimního šestiúhelníku. Nalézá se v souhvězdí Orionu přesně na opačné straně od „Orionova pásu“, než Betelgeuze, tj. vpravo dole. Je od nás daleko zhruba 800 světelných let a obdobně, jako hvězdy „pásu“, se jedná o modrého obra. Pokud se zadíváme mezi Rigel a Orionův pás, spatříme tam pouhým okem další zajímavý objekt tohoto souhvězdí, a to nápadnou emisní mlhovinu M42, která je od nás vzdálená cca 1600 světelných let. Je to typický případ mlhoviny, ve které se rodí nové hvězdy. Když se podívám na její tvar, tak trochu mi připomíná anděla. Není to přímo symbolické, že nejlépe je vidět zrovna teď o vánocích?

Orion byl podle řeckých bájí na oblohu přenesen i ze svým psem Síriem. Sírius najdeme tak, že prodloužíme Oriónův pás směrem vlevo dolů, a tam si nemůžeme nevšimnout jedné velice jasné hvězdy v souhvězdí Velkého psa. Však je Sírius také nejjasnější hvězdou celé naší noční oblohy vůbec. Přitom jeho vzdálenost od nás je jen zhruba 9 světelných let. To, že je vůbec nejjasnější hvězdou, má za následek to, že mnohé dávné civilizace z něj udělaly hvězdu pro ně se zvláštním významem. Typickým případem jsou Egypťané a nebo afričtí Dogoni z Mali, kteří o ní mají přímo neuvěřitelné znalosti. Je velkou záhadou, jak k nim vůbec přišli.

Když se budeme po zimním šestiúhelníku pohybovat podle chodu hodinových ručiček, tak v dalším bodě narazíme na souhvězdí Malého psa a v něm další jasnou hvězdu, Prokyon. Vzdálený je od nás asi jen pouhých 11 světelných let a je to žlutobílá hvězda hlavní posloupnosti.

Jak po zimním šestiúhelníku postupujeme dále, dostáváme se do souhvězdí Blíženců, kde další bod tvoří hned dvě jasné hvězdy a to, Pollux a Castor. Pollux je rudý obr ve vzdálenosti asi 36 světelných let. Castor je trojhvězda skládající se z dvou modrých hvězd a jednoho červeného trpaslíka. Od nás je vzdálená zhruba 40 světelných let.

Nyní se dostáváme k vůbec nejsevernější hvězdě zimního šestiúhelníku. Tou je Capella v souhvězdí Vozky, žlutý obr (z obdobnou povrchovou teplotou, jako má Slunce), jenž je od nás vzdálený asi 42 světelných let. v našich zeměpisných šířkách je dokonce tzv. cirkumpolární, to znamená, že nikdy během roku nezapadne za obzor.

Poslední hvězdou tzv. „zimního šestiúhelníku“ je Aldebaran v souhvězdí Býka. Je to červený obr. Promítá se do otevřené hvězdokupy zvané Hyády, které tvoří charakteristickou hlavu ve středu souhvězdí Býka. Právě zde můžeme nejnázorněji vidět, jak hvězdy, které jsou na obloze těsně vedle sebe, tak ve skutečnosti jsou od sebe dál než od nás. Zatímco Aldebaran je od nás vzdálen 65 světelných let, tak Hyády, jež obsahují relativně mladé hvězdy, jsou od nás cca 150 světelných let.

V souhvězdí Býka ještě chvíli zůstaneme, neboť zde máme ještě jeden podobný a mimořádně zajímavý objekt, a to otevřenou hvězdokupu M45, známější spíše pod názvem Kuřátka či Plejády. Ty se nalézají od nás zhruba ve vzdálenosti 400 světelných let a opět je tvoří relativně mladé a oproti Slunci velice horké hvězdy, jejichž stáří se odhaduje asi na 50 milionů let. To znamená, že v době dinosaurů ještě neexistovaly. U nás však jsou velice dobře patrné, neboť tvoří nápadnou skupinu hvězd ve tvaru malinkého „vozu“, a proto mi občas tu a tam někdo řekne, že tam vidí „Malý vůz“. Ale protože se dívá do souhvězdí Býka, tak to jsou samozřejmě Plejády.

Tak jak vidíte, zimní hvězdná obloha je skutečně mimořádně pestrá. A to navíc umocňuje i pás Mléčné dráhy, který zimní šestiúhelník protíná seshora dolů a rozděluje půl na půl. A to jsem se zmínil jen o těch nejjasnějších objektech. Když se nad tím tak zamyslíme, divíte se vůbec, že hvězdy jsou neodmyslitelným symbolem vánoc?

Zdroje a použitá literatura:

wikipedie

Kleczek J.: Naše souhvězdí, Albatros, Praha, 1986

 použité obrázky: wikipedie, moje kresby

http://www.youtube.com/watch?v=B4b7UwNBeI4http://www.youtube.com/watch?v=n0beL5o3y9s

Související články:

Léto pod hvězdnou oblohou

Krásné jarní večery pod hvězdnou oblohou

Interaktviní mapa severní hvězdné oblohy

Tajuplnosti jižní hvězdné oblohy 

Rubrika: Vesmír a život v něm

Související články z rubriky adventní kalendář 2012

17.12.  Foglarovská předvánoční tradice

16.12. Co je to Betlémské světlo?

15.12. Jak to bylo ze Santa Clausem?

14.12. Za rok se těšme na vánoční kometu

13.12. Bílé vánoční přání (fotomatiné)

12.12. Dnes by chodily Lucky

11.12. Tajemství vánočních pokladů

10.12. Židům začala chanuka

9.12. Vánoce v přírodě

8.12. Vánoce jako u Griswoldových

7.12. Tradice jesliček a betlémů

6.12. Dnes by děti honil Ambrož

5.12. Kdo byl svatý Mikuláš?

4.12. Vánoční věštění

3.12 Dnes by chodily Barborky

2.12. Co možná nevíte o adventním věnci?

1.12. Začíná nám advent