Všude střepy, kameny a kozí bobky

Kdysi, asi před deseti tisíci lety vypadala Kréta jako ráj. Byly tu hluboké lesy, spousta zvěře, čisté řeky. Žili tu i lidé, kteří sem museli nějak doplout a protože nejbližší pevnina je několik set kilometrů daleko, byli to lidé jistě odvážní a schopní. Když snědli zvěř a vykáceli lesy, vytvořili organizovanou společnost. Ta vydržela pár set let a bůhví proč se rozpadla. Přišli noví lidé a založili nová města. Tak se to dodneška opakovalo několikrát.

Minojský býčekLenka Pokorná

Dnes je spousta těch prastarých měst částečně odkryta většinou archeology ze západní Evropy. Město Gortyna bylo hlavním městem Kréty za Římské říše a vykopal ho koncem 19. století italský archeolog. Město muselo být opravdu ohromné. Dnes je tu ohromný olivový sad. Všude mezi vzrostlými olivami se nacházejí zbytky tohoto města. Zídky, volně rozptýlené kameny a střepy. Statisíce, možná miliony střepů z různých dob. A mezitím se pasou kozy, šikovné, které se umí postavit na zadní a okusovat olivovníky.

Sbírat se samozřejmě nesmějí. Tedy sebrat je můžete, ale musíte je zase odhodit a nechat ležet. Protože kdyby si každý turista vzal kousek domů, za pár let by bylo uklizeno. Ale takhle je střepů všude dost. Archeologové střepy milují a dokáží z nich zkonstruovat skoro celé kultury. Ono také z mnoha kultur nic jiného nezbylo. A i když se nádoba rozbije, keramika jako taková se nerozloží. Je to taková plastická hmota minulosti. V keramice má naše republika docela náskok. Jeden z prvních výrobků z keramiky je prý i moje oblíbená soška Věstonické Venuše, stará víc než 25 tisíc let.

Nejpopulárnějším výrobkem z keramiky na Krétě je disk z Faistu. Disk z Faistu je v originále hliněná destička o průměru asi 16 centimetrů a tlustá asi dva centimetry, kruhovitě popsaná originálními znaky. Nikdo neví, jestli jsou to jen zábavné obrázky, skutečné starověké písmo, nebo prostě jenom podvod. Přesto je to jeden z nejznámějších symbolů Kréty a ve zmenšené podobě vyrobené ze zlata nebo stříbra je to populární bižuterie.

Ale právě proto je disk z Faistu nejpopulárnější. Protože je záhadný a záhady jsou něco, co my, obyčejní lidé, milujeme. Rádi si vymýšlíme příběhy, které jsou docela reálné, nebo i docela nereálné. A disk z Faistu je hezký symbol záhady.

Krajina v okolí Faistu, jehož ruiny se nacházejí na kopci, je nádherná a úrodná, je asi nejúrodnější částí Kréty. V blízkosti jsou další minojské vykopávky, vila v Agia Triada s výhledem na moře a přímo na krásné pláži v Kommos přístavní město, ze kterého prý jezdily lodě se zbožím až do Egypta. V přístavu nalodili mladí staří Kréťané olej a po cestě z Egypta vykládali obilí, které určitě uměli Egypťané pěstovat lépe.

Když jsme k pláži odpoledne dorazili, rozhodně nebyla plná. Prostě po sezóně. Návštěva města v dobách, kdy přístav ještě žil, musela být určitě zajímavější. Lodě, zboží, obchodníci, majitelé lodí i námořníci...V moři několik metrů od břehu byly vidět vyjeté koleje v kameni, které určitě nevznikaly jen pár let. Škoda, že dnes je Kréta už jen zemí pro turisty, pár archeologů a několik tisíc pěstitelů oliv. Ale kulturní společnosti přicházejí a odcházejí a pauza pár set let nic není. Právě tady jsou na to zvyklí.