Motto pro dnešní den a nebo taky pro celý život...

Nedá mi to, abych nenapsala alespon pár vět o tom, co mne dnes potkalo, pár vět, které však obsahují vše...

Nemusím Vám říkat, že nejlepšími životními učiteli jsou naše děti! A tady je důkaz!

Měla jsem dnes vpodvečer takovou melancholickou náladu. Bylo to ve chvíli, kdy jsem se dívala na své milované děti a uvědomila jsem si, jak mi rychle rostou před očima. Říkám si tak nahlas, ale spíš sama pro sebe: "Ten život ale utíká...". Můj a třiapůlletý Tadeášek se na mne podívá a pronese: "Neutíká, čeká na nás!!!"

tak já si snad jen dovolím dodat: "Nenechejme ho čekat!"