Být či nebýt na rodičovské dovolené
Za pár dní oslavíme Davídkovy první narozeniny. Když si představím, že bych měla toho malého bezbranného tvorečka svěřit někomu jinému, i kdyby to měl být rodinný příslušník, je mi z toho úzko. Už naprosto chápu starý vtip, který říká, že domov důchodců je pomsta dětí rodičům za jesle. On to není vtip, je to svatá pravda! Já sama jsem byla od jednoho roku v jeslích. Vzhledem k tomu, že máma byla samoživitelka, tak asi jinou možnost neměla. Snažím se být tolerantní a respektovat názory ostatních, nesoudit jejich rozhodnutí, ale v tomhle případě to prostě nedokážu… to, že se máma rozhodne po půl roce vrátit do práce je sice její volba, ale co to dítě, které se najednou ocitne bez člověka, kterému věří, kterého miluje, je to též jeho volba??? Myslíte si, že by si to též vybralo? Jeho se bohužel nikdo nezeptá, co by chtělo…
Dneska jsem na hřišti potkala známou. Věděla jsem o ní, že šla po půlroce po porodu prvního syna zpět do práce, protože by přišla o „skvělé“ místo. O chlapečka se starala teta. Dnes už je to více jak čtyřletý klučina, který má ročního brášku. Tak jsem se ptala, zda je opět v práci a ona, že ne, protože ta firma, ve které pracovala, ukončila činnost! Když jsme se pak bavily o dětech, prohodila, že ten její starší syn je totálně nezvladatelný… asi tento odstavec nechám bez komentáře, jistě si každý uděláte svůj obrázek…
Snad jen tolik, první tři roky života, jsou ty nejdůležitější v našem životě. Jsme jako houba, absorbujeme do sebe vše. Je to období, kdy ještě nemáme „rozum“ a život prožíváme pomocí emocí a pokud tady v tom období něco selže, už nikdy to nepůjde napravit! Děti jsou tím, co do nich my vložíme. Můžete oponovat, že si z dětství, konkrétně z prvních tří let života pramálo pamatujete. To ovšem neznamená, že to není nikde uloženo. Naopak, je to tam, v našem podvědomí a chtě nechtě nás to ovlivňuje.
Proto vidíme kolem sebe tolik frustrovaných lidí, tolik násilí. A já jsem stoprocentně přesvědčena, že kdybychom se zabývali tím, jaké měli tito lidé dětství, odhalili bychom, že určitě nebylo radostné. Samozřejmě nemluvím hned o tom, že by tito lidé museli být, coby děti, zneužíváni, mučeni nebo něco podobného. Stačí třeba i to, že na ně neměli rodiče čas a věnovali se raději svému byznysu. Stejně tak ani ne všichni tito lidé musí být hned násilníci. Absenci lásky si můžeme kompenzovat i jinak, třeba honbou za penězi a kariérou, kdy se snažíme získat obdiv a lásku okolí a potažmo třeba i rodičů. Neustále se snažíme něco dokázat a svého štěstí dosáhnout skrze vnější svět. Ovšem opravdové štěstí musí vycházet zevnitř!
Nedávno jsem četla, že nespokojenost naší civilizace je způsobena tím, že nás matky nekojily. Když si ještě jednou pořádně uvědomíte slovo NE-spo-KOJENOST, tak Vám to docvakne! Většina z nás se narodila za komunismu, kdy kojení nebyla přikládána důležitost, naopak byly maminky zrazovány. Jakmile dítě nepřibíralo, najelo se na umělou výživu s argumentací, že má matka nehodnotné mléko. Jenže kojení není jen o mléce, jde vlastně o jakýsi způsob komunikace mezi maminkou a dítětem, jde o výměnu informací a tužíž má velký psychlogický význam. Jenže v té době ani nebylo podporováno, aby matky byly se svými dětmi. Hned po porodu nás sestřičky odvezly a nechaly nás plakat a plakat. Volali jsme mámu a ona, i kdyby sebevíc chtěla být s námi, nemohla! Nebyl nikdo, kdo by nás konejšil, nebyly ruce, které by nás pochovaly, láskyplný hlas, který by nás pohladil po duši. Jen srdcervoucí řev dalších miminek, která trpěla společně s námi. Nekonečné čekání, až hodiny ukáží, že už je čas, ukázat se mamince. Chvíle totálního blaha, totálního štěstí, protože miminka žijí tady a teď a věří, že už to tak bude napořád. Jenže ouvej, po kojení nás zase cizí ruce odtrhnout od milující maminky a nastane nekonečná prázdnota! A tak pořád dokola. A možná právě proto teď, už jako dospělí, stále na něco čekáme a vlastně ani nevíme, na co a jsme pořád NE-spo-KOJENÍ.
Samozřejmě, že každé dítě je jiné. Některé je dřív zralé a připravené na to, odtrhnout se na kus dne od rodičů a strávit čas ve školce s paní učitelkou a jinými dětmi. Některému to naopak trvá déle. Milé maminky, které jste šly dřív pracovat a opustily jste své malé děti, neberte to jako útok na Vás, určitě jste měly nějaký svůj dobrý důvod. Tímto článkem chci jen vyjádřit svůj pocit štěstí,
- že žiji v zemi, kde je umožněno, být se svým dítětem až do jeho čtyř let a ještě k tomu dostávat nějaké peníze, i když stále brbláme, jak je to málo!
- že mám doma takové zázemí, že nejsem nucena jít do práce dřív, abychom finančně přežili!
- že mohu trávit čas se svými dětmi, protože ten čas tak rychle letí a co to jsou tři roky v životě dospělého člověka?! Pracovat budu celý zbytek života, ale dětství mých dětí se už nikdy nevrátí!
Hodně spo-KOJENÝCH dětí tomuto světu, třeba by se stal lepším!
Denisa Legnerová Jandová
(Ne)obyčejné příběhy obyčejných lidí - Nelehký život dvojčat
Na základku se mnou do třídy chodila dvoje dvojčata, 2 kluci a 2 holky. Bráchové byli dvojvaječní a nebyli si příliš podobní – jeden měl tmavé oči a tmavé rovné vlasy, druhý byl plavý modroočko s loknami.
Denisa Legnerová Jandová
Měl to být takový normální „pohodový“ den
Den po oslavě synových třetích narozenin jsem si naordinovala pohodový den. Přeci jen měsíc před třetím porodem jsem už unavenější z jakékoli aktivity.
Denisa Legnerová Jandová
Jak přežít zimu ve zdraví a s úsměvem
Podíváme-li se z okna, tak to tak sice úplně nevypadá, ale astronomicky je zima v plném proudu. Ne, že bych zimu vyloženě neměla ráda. Ba naopak!
Denisa Legnerová Jandová
Otevřený dopis LIDLu
Sbírali jste též razítka za nákupy s tím, že dostanete jako poděkování vánoční dárek a nakonec Vám řekli - nože došly. Aneb jak z nás někteří prodejci dělají blbce...
Denisa Legnerová Jandová
(Ne)obyčejné lidské příběhy - Vejminkáři
Staříčci Vávrovi se rozhodli na sklonku svého života odkázat svůj domek v Českém ráji (roubenou chalupu s vejminkem a celkem velkým pozemkem) svému milovanému vnukovi Pavlovi, kterému bylo tou dobou 18 let.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 906x