(Ne)obyčejné lidské příběhy - Vejminkáři

Staříčci Vávrovi se rozhodli na sklonku svého života odkázat svůj domek v Českém ráji (roubenou chalupu s vejminkem a celkem velkým pozemkem) svému milovanému vnukovi Pavlovi, kterému bylo tou dobou 18 let.

A on, aby se jim odvděčil, obratem domek prodal jakémusi Pražákovi, aby si mohl za ty peníze koupit tehdy nový vůz Škoda Favorit.

A tak se více než sedmdesátiletí staříčci ocitli ze dne na den bez střechy nad hlavou s vidinou dožití někde v domově důchodců.

Naštěstí se cizí zachovali lépe než vlastní a lufťáci nabídli a umožnili Vávrom v chalupě nadále žít a tak trochu je vzali za své. Dožili tam ještě asi dalších 10 let než odešli na věčnost. To, zda dokázali vlastní krvi skutečně odpustit nebo zda umírali s křivdou srdci, těžko říct.

Každopádně mne nedávno pobavilo, jak jsou cesty osudu skutečně nevyzpytatelné. Zjistila jsem totiž, že od zmíněných Pražáků, koupil kus toho pozemku pravnuk Vávru a postavil si tam se svou ženou domek a jako by se kruh alespoň prozatím uzavřel.