Jak přežít zimu ve zdraví a s úsměvem

Podíváme-li se z okna, tak to tak sice úplně nevypadá, ale astronomicky je zima v plném proudu. Ne, že bych zimu vyloženě neměla ráda. Ba naopak! 

Takovou tu ladovskou zimu se zasněženou krajinou, nejlépe někde v horách, kde v noci sněží a mrzne a ve dne se do nového prašánku opírají sluneční paprsky a já můžu celý den strávit na běžkách, tu mám ráda.

Jenže zima ve většině měst se tomuto idylickému obrazu neblíží ani na míle. Místo toho se musíme potýkat s šedou oblohou, častou inverzí a vzduchem plným smogu, nedostatkem slunečního svitu, jehož absence způsobuje u spousty lidí špatnou náladu někdy až deprese. Když už sněží, je z toho za chvíli nechutná hnědá břečka. Vzhledem k teplotám nad nulou se bacily a viry šíří takovou rychlostí, že jsou čekárny lékařů plné k prasknutí. Tak tuhle zimu opravdu ráda nemám, ale vyhnout se jí v našich končinách nelze.

Co ale můžeme udělat je, řídit se nějakými pravidly, které nám pomohou toto období překonat pokud možno bez úhony. Tady předkládám pár tipů, které jsem do svého života zařadila já sama a které mi pomáhají zimu přežít.

Základem všeho je dostatek spánku. Příroda je přeci tak nastavená, ne nadarmo jsou v zimě dny kratší a noci delší. Dokud neexistovala elektrická energie, lidé tuto přírodní zásadu respektovali a chodili spát se slepicemi. A totéž bychom měli v zimním období dělat i my. Vždyť i některá zvířata se uchylují k zimnímu spánku, kdy klesne jejich tepová frekvence a ona omezují svou aktivitu. Nesnažme se vše stihnout, na to bude dostatek času na jaře a v létě, kdy se začnou dny prodlužovat a i my budeme mít víc energie.

Stejně tak, jako se pořádně vyspat, dbejme též na to, aby byly naše nohy v teple, takže silné hřejivé ponožky a teplé bačkory jsou pro zimu nezbytné. Obdobné je to s nošením čepice. Naštěstí tomu současná móda nahrává a čepice je nezbytným doplňkem outfitu často i v létě. Vzpomínám na dobu mých pubertálních let, kdy jsem čepici nenosila ani na lyžích, protože to zkrátka nebylo IN. A přitom je dokázáno, že právě hlavou uniká nejvíce tělesného tepla.

Já osobně nedám v zimním období dopustit na pravidelné Saunování. Ortodoxní milovníci sauny sice tvrdí, že je důležité chodit do sauny i v létě, ale to trávím raději čas někde v přírodě. Jakmile však začne už v říjnu sychravo, těším se, že se alespoň jednou týdně pořádně zahřeju. Obvykle mi to vydrží tak do března či dubna. Dělá mi to moc dobře nejen fyzicky ale i po psychické stránce, po sauně se vždy cítím jak znovuzrozená.

V zimním období, kdy trpíme nedostatkem vitamínů, je třeba tělo dopovat preventivně vitaminy, jak to jen lze. Vedle drahých preparátů z lékárny, existují levná řešení dle rad našich babiček. Jedním z takových je kysané zelí.  Můžete si ho připravit rychle, levně a jednoduše a vůbec k tomu nepotřebujete velký drahý kvašák, který pak stojí v koutě a smrdí po celém bytě.

Rozkrájejte nadrobno menší hlavičku čerstvého zelí. Osolte a okmínujte, promíchejte a nechejte dvě hodiny odležet v míse, aby se pustila šťáva. Poté dobře napěchujte zelím zavařovací sklenici včetně puštěné šťávy. Je třeba zatížit, využívám tzv. pružinu na zelí, kterou jsem zakoupila za ca Kč 50,- v domácích potřebách. Zašroubujte víčko lahve a odstavte na pár dní někam, kde při pokojové teplotě započne proces kvašení, který trvá ca 5 dní. Když je zelí nakvašené, dejte do lednice a postupně spotřebovávejte.

Dalším pomocníkem našich babiček a dědečků, jak preventivně bojovat proti nemocím je česnek, který též můžeme vypěstovat v našich podmínkách. O česneku se často hovoří jako o přírodním antibiotiku. Takže pokud nám to náš žaludek a žlučník dovolí, konzumujme v zimním období hodně česneku. Jen mějte na paměti následující pořekadlo: "Budete-li jíst jabla, nenavštíví Vás lékař, budete-li jíst česnek, nenavštíví Vás nikdo!"

Obdobné je to s cibulí, kterou je zdravé nejen konzumovat či připravovat z ní sirup na kašel, ale též rozvěsit po bytě, případně dát pár cibulí po postel. Určitě si pamatujete od svých prarodičů či z pohádek, že svazek cibule nechyběl přidělaný na stěně světnice. Prý má tu vlastnost, že dokáže viry a bacily absorbovat do sebe. Aby prý byl účinek větší, je dobré cibuli propíchat třeba hřebíkem. Zhruba po čtrnácti dnech je vhodné takto po bytě rozmístěnou cibuli vyměnit za novou.

Když mě začíná pobolívat v krku, nasadím starý ruský recept, který říká, že po probuzení bychom si měli vypláchnout a vykloktat ústa olejem. Zkrátka si dám do pusy lžíci jedlého kuchyňského oleje a asi pět minut ho tam převaluji sem tam, poté vyplivnu a toto aplikuji asi týden. Má to údajně ten efekt, že olej na sebe nabalí mikroby.

Na zimní období se připravuji již v létě a na podzim, kdy sklízím v přírodě volně dostupné květy bezu, lípy, heřmánku, listy kopřivy, plody šípku a na zahrádce vypěstovanou šalvěj či tymián, které posléze suším a v zimě si poté pochutnávám na výborných bylinných čajích, které ještě vylepšuji citronem a medem od místního včelaře.

Ale i samotná horká voda působí více než blahodárně. Například pro Indy je to naprostá samozřejmost, tady u nás se ještě spousta lidí udivuje, když si třeba v restauraci objednám jen samotnou horkou vodu, kterou popíjím a prolévám si tak tělo.

Pokud máme dostatek dovolené, doporučuji, zkrátit si zimu dovolenou někde v teplých krajích. Rozhodně ale nemám na mysli odletět v lednu na týden na Kanáry. To by bylo spíš kontraproduktivní, neboť by to byl pro náš organismus spíš pořádný šok, taková rychlá a krátká změna. Mám spíš na mysli, odletět v listopadu, kdy zima teprve začíná, nebo v březnu, kdy zima už pomalu končí, minimálně na tři týdny, ideálně na měsíc, někam za teplem.

Asi si teď někteří zaklepali na čelo, kde na to vzít peníze?! Z vlastní zkušenosti mohu říci, že takový měsíc pobytu v Thajsku není o nic dražší než život tady v Čechách. Jíst musíte tak či onak a třeba tak ušetříte za topení. Já osobně preferuji zimní dovolenou, neboť v létě je tady krásně, že mi přijde vždy škoda, jezdit někam jinam.

Tak toto jsou metody, které užívám já, třeba Vám některá z nich přijde vhod. Každopádně přeji nám všem, abychom si tu letošní zimu užili, přečkali ji zdraví a pokud možno s úsměvem.