Jeden ... DEN
Drze ostříhaná na ježka, věčně na cestách za prací a domů, někdy zápasím se životem jako malý bojovník s příliš velkým mečem. Jsou chvíle, babí, kdy se mi nechce ani se pohnout, abych zamáčkla budík v mobilu, a jindy zase zírám do noční ulice ve tři ráno a obouvám tenisky, potichu, abych nikoho nebudila a utíkám ven, pryč, až na samou hranici světel. Tam, kde začíná les, všechno to lidské plahočení nějak končí. Vůní podzimu zvou stromy dál, jako by se ptaly, jestli se přidáš. Divoký les, protkaný cestičkami, rozsekaný asfaltkou, objímající každého, kdo bloudí. Stačí krok a - zmizíš v něm.
Kolik lidí je v tuhle chvíli v práci, na cestách, řídí auto, sedí u stolu, zvedá hrnek s kafem, udílí rozkazy, bojuje s překážkou, neví si rady, kolik jich vstává, aby dali věci do pořádku? Jsou nás tisíce a snad stovky s podobných osudem, snažíme se najít cestu, možnost, jak jít dál, jak se podívat na svůj svět novýma očima a prohlédnout tu mlhu, která nám brání ve výhledu. Opuštění, jakoby zavření sami v sobě se divíme, jak je to nebo něco vůbec možné...
Ptám se, co nás zvedá z těch bizarních momentů, kdy svět okolo vypadá, že je parodií na vše, co jsme si předsevzali a co toužíme a milujeme? Někdo si pustí muziku, někdo plyn, někdo cihlu na nohu... a dál se všechno točí a - čeká. Čeká na nás, na naši odpověď.
Můj svět se teď netočí snadno, čekám na odpovědi mých odpovědí, reakce a feedbacky a nějak toužím ODPOVĚDĚT světu, na všechny ty podivnosti, které jsou okolo mě, shrábnout je a zarazit tu rychlost, ze které se mi poslední dny točí hlava. Toužím ODPOVĚDĚT SAMA SOBĚ: že ačkoli je leccos na hlavu, já jsem pořád já, umíněná, veselá, něšťastná i milující, zaslepená i vnímavá. Že můj svět neskončil a nekončí. Jen jsem si na chviku sedla na kraji svého lesa, na kraji nového dne, a pro tentokrát se nerozeběhla do tmy, abych nohama hledala cestu, kterou oči téměř nevidí.
Moji cestu mám zase v sobě, konečně.. Vždycky tu bude a vždycky tu byla. Dokud já budu JÁ.
Kateřina Lavrjuk
Golfové brikule
Byl večer, slunce zapadlo za poslední kopec a my se vraceli z golfu. Plácání holí, jak to kdysi můj syn označil, se mi stalo osudným. Kdybych kdysi kdesi nekývla na pozvání "prostě to jet zkusit", všechno by bylo - nejspíš - trochu jinak. Jako obvykle za to mohli kolegové z práce. Když jezdíte denně sedmdesát kilometrů do práce a zpátky, nepobýváte na mnoha dalších místech, než v autobuse, v práci nebo doma... A že to, co se má stát, se stane, kdybyste z práce domů jezdili potrubní poštou, na to vemte jed.
Kateřina Lavrjuk
Dětem k vánocům...3
Tak... a tady je ta poslední. Prosím přečtěte si můj článek "Dětem k vánocům...", první díl. Pokusila jsem se vysvětlit, odkud pohádky jsou a pro koho. Mámy a tátové, hodně štěstí, úspěchů, radosti a sil - ať se vám daří :)))
Kateřina Lavrjuk
Dětem k vánocům...2
Posílám do světa druhou pohádku... Pro ty z vás, kteří netušíte, oč běží, mám jediné doporučení - hledejte můj první článek "Dětem k vánocům...". Hodně štěstí, bavte se a užívejte si společně dětství vašich ratolestí, ty roky utečou, jako voda horským potokem...
Kateřina Lavrjuk
Dětem k vánocům...
Blížící se vánoce dělají nejednomu vrásku na čele - co těm dětem... Je to už pěkných pár let, kdy jsem opravdu neřešila co nakoupím, protože nebylo téměř za co. Z té doby, kdy člověk spal pár hodin denně, si výrazně pamatuji každovečerní dilema, kdy se děti dožadovaly pohádky na dobrou noc, ovšem téměř všechny byly k nepoužití - totiž příliš dlouhé. A tak jsem začala pohádky vymýšlet, aby ta banda dala pokoj a já přitom neryla nosem v knížce, když jsem potřebovala včas spát:)
Kateřina Lavrjuk
Jak se zbláznit....do kocoura
Je spoustu věcí, které můžeme dělat, aniž bychom si vůbec uvědomili zázrak tvoření. Někdo vaří, jen tak, doma, aniž by tušil, že je vynikajícím kuchařem. Pak jednou, dvakrát uvaří kamarádům večeři, a časem přijde na to, že je jakoby ponořený do všech těch vůní a ani neví, jak mu uběhl čas. Někdo opravuje auta, nadává a sakruje, dokud tu mrchu závadu nevytáhne na světlo Boží a nesrovná ji tak, aby zase šlapala jako hodinky. Každý z nás, bez vyjímky, něco dělá právě takhle. Ponořený do věci, nevnímá čas, dokud se nepostaví s vítězným "MÁM TO!".
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel
Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Francouzi demonstrují proti krajní pravici, která může vyhrát předčasné volby
Statisíce Francouzů v sobotu vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po...
Televize zdraží, shodla se vládní koalice. Naopak opozice chce poplatky zrušit
Premium Vláda chce od ledna zdražit koncesionářské poplatky. Za Českou televizi by lidé nově platili 150...
Zabalila příruční zavazadlo a odjela do Dubaje. Dnes tam prodává reality
Premium Pořídit si byt v Dubaji? Tak to je lehčí, než si možná myslíte. Veronika Plichtová studovala v...
„Útěk před woke epidemií“. Do Ruska se vracejí lidé ze Západu, někteří zůstávají
Premium Navzdory pokračující agresi vůči Ukrajině do Ruska stále cestují občané západních zemí. Někdy jsou...
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1156x