Co jsem netušila - pár chlapíků z Bobcatu vědělo o mém blogu . A než jsem stihla definitivně odejít, dali mi na památku tmavomodrou čepici s kocourem, bobcatí kšiltovku . Takže v létě, až zase pojedu na golf, tohle bude moje poklona klukům z expedice . Co se týká práce, uměli se neskutečně dohadovat, ale co se týká rozloučení, dokázali pevně potřást rukou. Good luck, boys! 

Krásně se to čte. Taky mám pořád ještě strojařinu pod kůží, i když mě osud dávno dostrkal úplně jinam. A moc mě mrzí, že můj muž nevypráví z práce o tak úžasných lidech, jako jsou u Vás. Asi budete lepší šéfka než jsou ti jeho....