Odepírání mateřského jazyka je diskriminace

Ti co slyší, si často myslí, že když někdo neslyší, automaticky komunikuje ve znakovém jazyce. Podle mě to bude zejména proto, že osoby s postižením sluchu, jenž komunikují česky jsou "neviditelné".

Postižení sluchu je neviditelné samo o sobě. Osoba, která neslyší nemá hůl/brýle/vozík/atd., zkrátka nic, podle čeho by se to, že neslyší dalo poznat. Jediné, co bývá vidět, je tlumočení, nebo rozhovor ve znakovém jazyce. Ve znakovém jazyce však komunikuje pouze jedna část osob s postižením sluchu. Jsou to ti, kterým je znakový jazyk jazykem přirozeným, protože se buď narodili neslyšící, nebo o sluch přišli, než si osvojili národní mluvený jazyk (u nás je to čeština). Mluvený jazyk - i v písemné formě - je pro ně v podstatě cizí jazyk. To znamená, že při komunikaci s lidmi, kteří mluví česky, potřebují tlumočení do znakového jazyka a naopak.

Ta druhá - a mnohem větší - skupina osob se sluchovým postižením, zpravidla lidé, kteří ztrácejí sluch vlivem věku nebo nemoci, nepotřebuje nic tlumočit (překládat do jiného jazyka), nýbrž potřebuje zprostředkovat tentýž jazyk v písemné podobě.

Znakový jazyk totiž nejsou žádná gesta, či pantomima, jak se mnoho slyšících domnívá, ale zcela samostatný a plnohodnotný jazyk, odlišný od češtiny jako třeba čínština.

Malý příklad. když někdo ukáže komunikujícímu v národním mluveném jazyce krouživým pohybem pohlazení břicha, pochopí to jako "bylo to dobré", nebo "hlad", či "bolí mé břicho" (záleží samozřejmě na kontextu a na tom, jak se tváří), nikdy to však nepochopí, jako WC. Ve znakovém jazyce to je totiž znak pro záchod. http://www.ticho.cz/videog.php?cvgtit=57h&ckey

WC
Znaky : Podstatná jména : Doma
Tomáš Jelínek : 4.12.2006

Často se ke mě dostane pozvánka. na různé akce, konferencí počínaje, demonstrací konče. Na můj dotaz, zdali je na akci zajištěn simultánní přepis a akce je tak zpřístupněna osobám s postižením sluchu, které komunikují česky, mi je často organizátorem odpovězeno: "Je zajištěno tlumočení do znakové řeči." Nejen, že to není "znaková řeč", nýbrž znakový jazyk, ale rovněž to je komunikujícím v češtině platné, jako hadovi noha. Představte si, že byste někomu nerozuměli, zeptali se "cožéééé" a bylo vám to zopakováno korejsky.

To, že je akce zpřístupněna osobám s postižením sluchu, pro něž je čeština cizí jazyk, považuji za správné a vstřícné. To, že je zároveň taková akce nepřístupná osobám s postižením sluchu, jenž komunikují v jazyce, ve kterém akce probíhá, považují tyto osoby za diskriminaci.

Je to tzv. nepřímá diskriminace, jenž pramení z neznalosti. Organizátorům totiž přijde tlumočení jako dostatečné a simultánní přepis jako něco navíc. Je to však podobné, jako kdyby bylo zpřístupněno něco pro vozíčkáře s el. vozíkem a ti s ručním by tam nemohli.

...........
Nepřímá diskriminace

Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.
http://www.clovekvpravu.cz/diskriminace-aktualizovano-k-112012-398/kdy-se-jedna-o-diskriminaci-podle-antidiskriminacniho-zakona-406/druhy-diskriminace-409/neprima-diskriminace-412 .............

Často se také setkávám s výmluvami, že když je akce venku, nelze simultánní přepis zajistit.
Odpovídám, že dá a jako důkaz přikládám odkazy na články s fotkami, či videi z venkovních přepisů, například:

Venku je přepis opravdu problém. Na plátně to je špatně vidět. Nicméně když je plátno ve stínu, číst se to dá. Super by to bylo na velkém monitoru, místo plátna, avšak ten CZSP zatím nemá. Venku již proběhlo několik přepisů. Pro představu jen tak z hlavy. U odkazovaných článků jsou fotky a videa: 2x (možná už 3x) Mezinárodní den neslyšících, demonstrační shromáždění před Rudolfinem 7. 5. 2011 http://prepis.cun.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=639&Itemid=13
a happenig u MPSV
http://kochlear.cz/index.php?text=125-videt-a-cist-je-vedet

Na takové e-maily už mi nebývá zpravidla ani odepsáno. Smutné je, že s touto diskriminací, kdy je něco zpřístupněno pouze části osob se stejným postižením se setkávám v dejme tomu osmi případech z deseti u organizátorů, jenž mají v názvu organizace nějaký tvar slova "neslyšet", nebo "postižení". u "slyšících" organizátorů tomu je přesně naopak a kolikrát i narychlo,, během pár dní je přepis zajištěn, což je náročné zejména pro Centrum zprostředkování simultánního přepisu (CZSP), neboť bleskurychle shání přepisovatele/ku, jako tomu bylo třeba na setkání blogerů iDnes 2012 (http://ladislavkratochvil.blog.idnes.cz/c/323576/Diky-vstricna-iDnescz.html).

Komunikační bariéru osobám s postižením sluchu, jenž komunikují česly odstraňují: Centrum zprostředkování simultánního přepisu (živý přepisovatel/ka na místě)
www.eprepis.cz Transkript s. r. o. (živý přepisovatel přes internet - on-line přepis)
www.transkript.cz

 Jak byste rozuměli tlumočení, kdybyste náhle přišli o sluch si můžete vyzkoušet tak, že si u televize vypnete zvuk. Do znakového jazyka je tlumočen například pořad "Sama doma" na ČT1.
Také si můžete vyzkoušet skryté titulky (u tohoto pořadu nejsou – kde jsou je v programu), teletextová stránka 888.

Aby to zase někdo nevykládal tak, že snad něco mám proti jiným jazykům, než je můj mateřský, uvádím, že nemám vůbec nic proti jakémukoli jazyku.
Jsem jen jako obrozenci, kteří bojovali za svůj mateřský jazyk.
Komunikace v mateřském jazyce by totiž neměla být nikdy nikomu upírána a nezáleží vůbec na tom, jaký jazyk to je, jestli jazyk znakový, český, či jakýkoli jiný.