„Zakódovaná“ řeč není nic nového

Určitě znáte onen všelijak pozměněný způsob řeči, který často používají politici, mafiáni, policisté ve filmech a další, aby nebyly odhaleny jejich úmysly.

Příklady
Politik do telefonu: "Zelinář nabízí melouny."
(žadatel o dotace na stavbu fotovalky, nabízí úplatek)

Mafián do telefonu: "Matroš na stavbu dorazí zítra."
(drogy na vybudování závisllých školáků, dorazí zítra)

příslušník zásahové jednotky ve filmu, do vysílačky: "Husa je v troubě."
(podezřelý dorazil domů)

Málokdo však ví, že takováto kodovaná komunikace, se používá už od pradávna. Pro příklad se nemusí ani moc daleko. Stačí prohlášení Praotce Čecha na Řípu, kdy mužská část přesně věděla o čem mluví, protože Praotec Lech jim předem vysvetlil symboliku, přičemž ženské části se prohlášení Praotce Čecha moc líbilo a ženy nadšeně souhlasily.

Bylo to nějak takto. Večer před výstupem na Říp zašli praotci Čech a Lech na pivo do hospůdky "Pod Řípem" a Praotec Čech po třech prohlásil: "To je ta země zaslíbená, sladu a chmele plná, pivem oplývající. Tady bych vybalíl bágly a založili bychom nové pivovary."
A Praotci Lechovi se to líbilo a nabádal ho, aby něco takového řekl ráno na Řípu, jen kvůli ženským něco třeba s medem, strdím a zvěří a že mužským řekne, co to znamená a že to bude taková jejich šifra.
Ráno pak na Řípu pronesl Praotec Čech větu, kterou si ženské po generace vyprávěly při draní peří a kterou známe díky tomu, že to tak zaslechl malý Jirásek, když ho matka vzala jednou na dračku, načež to tak i napsal.