Tuto válka mezi blízkými národy, asi jako mezi Čechy a Slováky, Ukrajinci neočekávali. Věděli sice, že se na jejich hranicích soustřeďuje ruská armáda a že západní tisk zvedá ukazováček. Oni však tomu nevěřili.
Rusové prvně válku odůvodňovali tím, že Ukrajina chce vstoupit do NATO, což je pro ně jasná bezpečnostní hrozba. Když se jim nevyšel prvý plán, totiž obsadit během 2-3 dnů Kyjev, přešli na druhý plán: Obsadit rusky mluvící část Ukrajiny a zdůvodňovat to bojem proti fašizmu v domnění, že to každý musí uznat jako svatý cíl.
Jaké jsou varianty dalšího vývoje? Při tomto zkoumání musíme zapomenout na středo- a západoevropské myšlení a přepnout na ruské myšlení. Mnoho Rusů – Putin mezi ně patří – velmi těžce nese rozpad Sovětského svazu. Západní Evropa řešila své sjednocení formou postupných kroků. Později se k tomuto procesu připojila i střední Evropa. Dnes tady funguje volný pohyb osob, zboží a kapitálu. Na vyplňování nějakého celního a devizového prohlášení na hranicích a následné kontroly celníků již vzpomínají jen pamětníci. Ovšem Rusové zvětšování svého impéria v minulosti i dnes řeší válkou.
I proti připravovanému vstupu Ukrajiny do NATO mohlo Rusko reagovat tím, že by taky podalo přihlášku do NATO. Důvody nepřátelství Ruska vůči tomuto paktu totiž již pominuly. Rusové vždy hleděli na NATO jako na nástroj kapitalistů sloužící k tomu, aby se západní kapitalisté zmocnili východních zemí a začali vykořisťovat jejich obyvatele. To už dnes dávno neplatí. Kapitalismus už v Rusku je. Ruští oligarchové mají jachty srovnatelné se západními oligarchy, ruští pracující však mají výrazně nižší příjmy než západní dělníci. Míra vykořisťování je tedy v Rusku podstatně vyšší než na západě. Putin byl zvolen za stranu Jednotné Rusko, která se označuje jako středová až pravicová. Že Putin má s ruskými oligarchy vřelé vztahy je všeobecně známé. Západní finančníci vidí, že tam nemají mnoho šancí. Proč by se tedy Rusko mělo obávat NATO? Jediný důvod by mohl být, že Rusko má zálusk na své bývalé satelity, který se dnes zaštiťují členstvím v tomto paktu.
Dokonce se vkrádá podezření, že za Putinovými slovy: „Vztahy s Čínou jsou nejlepší, jaké jsme kdy v historii měli.“ stojí nějaké vzájemná dohoda o dělení světa: „My si připojíme nazpět Ukrajinu, Moldavsko a případně další země a vy si připojíte Tchaj-wan a případně i další ostrovy.“ Tady si maně člověk vzpomene na dohodu mezi Stalinem a Hitlerem, podle níž si Německo připojilo sousední státy a Rusko si připojilo Pobaltí a o Polsko se rozdělili. Pokud by na tomto podezřeníí něco bylo, tak mně běhá mráz po zádech.
Někteří se domnívají, že by se situace na bojišti mohla obrátit, až Ukrajinci dostanou ze Západu moderní zbraně, a že by Ukrajina mohliadobýt všechna obsazená území nazpět včetně Krymu. Zní to pěkně, porážka je však pro Rusy zcela nepřijatelná. Kdyby něco takového hrozilo, nasadí jaderné zbraně. Putin nemluví do větru. Vzpomínám si na příběh, který před léty vyprávěl jeden známý, který se zúčastnil rekreačního pobytu v Rusku. Měli tam družbu se sovětskými „profsojuzniky“ (odboráři). V rámci této družby se konaly všelijaké soutěže. Tenis, volejbal… Rusi ve všem vítězili. Pak bylo přetahování na laně. Ten poslední Čech uvázal konec lana za zábradlí tak, že si toho Rusi nevšimli. Nechali Rusy po dosti dlouhou dobu tahat, až se unavili. Pak zabrali Češi a pomalu unavené Rusy přetahovali. V tom okamžiku ruské ženy, které soutěži přihlížely, skočily za ty Rusy, společně zabrali, až se zábradlí vytrhlo ze země. Rusky se pak šly ukázněně posadit a skandovaly: „Maladci, maladci…“. Rusové zkrátka neprohrávají.
