Nedávno, myslím že v pátek, jsem v televizi viděl pořad o Norimberském procesu, hlavně o Göringovi. Něco bych k tomu dodal.
Proces byl veden korektně. Obviněným byla poskytnuta i duchovní péče. Ve věznici působil evangelický pastor, který si vedl deník. Nacistické vězně poprvé navštívil 20. listopadu ještě než začaly jejich výslechy. Během války žádný z obviněných nežil nábožným životem, jejich bohem byl Hitler. Když se ocitli ve vězení, pak 13 z 21 obviněných se přihlásilo k evangelické církvi, i když někteří z nich odmítli účast na bohoslužbách, které se konaly v jedné větší cele. Šest obviněných se přihlásilo ke katolické církvi. Pastor je navštěvoval v cele několikrát denně. Nejhorší z obviněných byl zřejmě Göring, který s pastorem mluvil povýšeně a ironicky. Na některé však pastor zapůsobil, účastnili se bohoslužeb, modlili se. Göring se podle pastorových zápisků projevil jako člověk pouze jedenkrát. Dne 1. října 1946 byl vynesen rozsudek a 11 obviněných bylo odsouzeno k smrti. Soud jim povolil návštěvu manželky. Pastor byl návštěvě přítomen. Görong se ptal manželky, co řekne osmiletá dceruška Eddy na odsouzení otcovo. Slyšel odpověď, že dítě doufá, že se se svým tatínkem setká v nebi. Göring měl slzy v očích. Pastor toho chtěl využít a večer zašel za ním do cely a snažil se ho přesvědčit, aby se připravil na setkání s Bohem. Slyšel opět jen pohrdlivé a zesměšňující odpovědi. Podobně se choval i Rosenberg, který pod šibenicí zvolal Heil Hitler. Mnozí však pastorovu službu přijali.
Když 16. října 1946 rozhlas oznamoval vykonání popravy, následovala po zprávě skladba Richarda Wagnera Soumrak bohů.
