K výročí vzniku našeho státu – Těšínsko a Hlučínsko
V Těšínském knížectví vládla těšínská větev Piastovců, která vymřela v r. 1653 a toto knížectví připadlo jako odúmrť Janu Lucemburskému. O to se opírala česká strana. Polská strana poukazovala na to, že většinu obyvatel Těšínska tvoří Poláci. K české národnosti se tam hlásili obyvatelé měst, obyvatelé vesnic se považovali za Poláky. Těšínsko obsadilo polské vojsko. Bylo dohodnuto, že situaci bude řešit mírová konference velmocí, do té doby se obě strany zdrží jakýchkoliv akcí. Polská strana se chystala provést na tomto území volby, což česká strana brala jako porušení dohody a poslala na Těšínsko vojsko. Jednotky tvořené ostřílenými legionáři rychle postupovaly, účastníci konference jednající o poválečném uspořádání přikázali akci ukončit. Během těchto třenic byli i mrtví. Čechy pochovávali na hřbitově v Orlové, je jich tam 53, padlé Poláky pochovávali ve Stonavě, napočítal jsem na pomníku 36 jmen. Pamětníci mi za mého mládí říkali, že většinu mrtvých mají na svědomí nepravidelné bojůvky. Nakonec situaci řešila konference ministrů zahraničí ve Spa v Belgii. Její jednání prý ovlivnil Beneš tak, že se setkal se všemi poradci jednajících ministrů a těm vysvětlil, že uplatnění národnostního principu by bylo nerozumné, poněvadž by to vedlo k přerušení Košicko-Bohumínské dráhy, která je dopravní páteří republiky. Skutečně pak bylo Těšínsko rozděleno tak, že ona předmětná trať připadla ČSR.
V městech na polské straně žili Češi. Například svatý Jan Sarkander pocházel ze Skočova a vynálezce Josef Božek se narodil v Běrech. Po stanovení hranice mnozí Češi z měst v Polsku se odstěhovali do ČSR.
Polská strana pochopitelně těžce nesla ztrátu území s převahou polského obyvatelstva. Příležitost se naskytla v době mnichovské krize, kdy polské vojsko obsadilo Těšínsko.
Hlučínsko je oblast mezi Ostravou a Opavou po levé straně řeky Opavy. V roce 1742 ho musela Marie Terezie po prohrané válce přenechat spolu se známějším Kladskem Prusku. V této oblasti převažovali Češi, oni si však říkali Moravci. Většinou však uměli i německy, aspoň trochu, a další události způsobily, že to s jejich národností bylo nejasné. Hlučínsko bylo k našemu státu přičleněno v roce 1920, kupodivu proti vůli většiny obyvatel. Prý v Prusku žádný útisk necítili a řemeslníci tam vydělali více peněz. Většina obyvatel tam tehdy více nebo méně ovládala oba jazyky. Po Mnichovu byl ze Sudet vytvořen Sudetengau, Hlučínsko však bylo přičleněno v Říši. To mělo za následek, že i Češi, kteří tam zůstali, museli na frontu. Výsledek vidíte na následující fotce. Byla pořízena na hřbitově v Ludgeřovicích. Když na ni kliknete, možná přečtete, že většina padlých měla česká jména. Hlučínských Čechů padlých v uniformě Wermachtu byly tisíce. Pak přišel odsun Němců. Na Hlučínsku byli Němci většinou ponecháni, prý proto, že Ostrava nutně potřebovala pracovní síly.
Abych skončil trochu veseleji, tak přidám, co mi vyprávěl jeden pamětník. Více jak před 50 lety pomáhal vyplňovat nějaké starší paní z Hlučínska formulář. Došli ke kolonce „národnost“. Paní mu řekla: „Napště si tam co chcetě, bo ja už 4 razy vekslovala.“ Taky mohu dodat, že se tam vyskytuje příjmení Neuschl. Slyšel jsem o jednom nositeli tohoto jména, který se prý podle politické situace četl Ne-uschl nebo Nojšl. Taky se vyprávělo o „průvodci“ na zámku v Kravařích, kde byla expozice věnovaná Ostravské operaci, což byla největší bitva 2SV svedená na našem území. Za minulého režimu tam prý musel za kvalifikovaného průvodce zaskočit místní pamětník a ve výkladu řekl: „Tu na mapě je postaveni vojsk před bitvú. To modre sú naši, to červené sú Ruši.“
Jen bych podotkl, že na okraji mnohých zemí je situace specifická, dosti odlišná od vnitrozemí. Proč by tak tomu nemělo být i u nás.
Ladislav Jílek
Je 0,03% zanedbatelné množství?
Mnozí lidé popírají, že růst průměrné teploty způsobuje vypouštění CO2 do ovzduší a jsou alergičtí, když uslyší Green Deal.
Ladislav Jílek
Blíží se jaro
A to nás inspiruje k různým aktivitám. Cítíte již takové nutkání? Mám tady námět, který by třeba mohl někoho zaujmout.
Ladislav Jílek
Kroutím hlavou
Dosti často mně něco přiměje k tomu, že kroutím hlavou. Asi před půl rokem se na zastávce Konzervatoř objevil billboard, kterému jsem nerozuměl.
Ladislav Jílek
Anekdoty D
Myslel jsem, že během Silvestra zveřejním celou abecedu starých anekdot. Děti a známí mě vtáhli do jiné zábavy. Pokračuji anekdotami o dětech a domorodcích.
Ladislav Jílek
Básně vhodné k dnešnímu dni
Následující rýmovačky jsem posbíral podobně jako anekdoty. Žádnou z nich jsem nevymyslel. Myslím, že by se mohly na Silvestra hodit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
KOMENTÁŘ: Padne-li Ukrajina, migrační pakt uprchlíky nezastaví
Premium Hlavním předvolebním tématem před evropskými volbami do europarlamentu je migrační pakt, migrační...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. ČTK to sdělila...
VIDEO: V jižní Číně se propadla dálnice, o život přišlo nejméně 24 lidí
Nejméně 24 lidí zahynulo při propadu části dálnice na jihu Číny. Informovala o tom dnes agentura AP...
Jak jsou na tom Češi s cizími jazyky. Angličtina stále víc válcuje němčinu
Je to tak trochu tradiční předvolební evergreen. Před každými volbami, a především těmi evropskými,...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 421
- Celková karma 18,38
- Průměrná čtenost 521x