Zrovna o velikonocích si připomínáme jeden z mnoha fejků, který je z doby, kdy ještě žádná angličtina (a tedy ani výraz fake news) neexistovaly.
Fejk starý 2000 let
Ve 27. Kapitole Matoušova evangelia stojí:
Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel. Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to.“ Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům. A hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny.“ Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. Tu jim Ježíš řekl: „Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí.“
Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze s pokynem: „Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“ Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.
Jistě si někteří tenkrát řekli, když slyšeli oficální verzi o zmizení Ježíšova těla: „Spali na stráži, veřejně o tom mluví a nejsou potrestáni? Naopak, jsou docela při penězích, to je nějaké divné. Že by se apoštolové odvážili ukrást tělo ze střeženého hrobu? Vždyť se při Ježíšově zatčení rozutekli a zabarikádovali se v domě, kde bydlí.“ Bylo však málo těch, kteří takto uvažovali.
Fejk, kterému věřili i ti, co ho vymysleli
Jiný případ je z doby osvícení. Osvícenci uvažovali takto: Prší proto, že se voda vypaří a nahoře se pára sráží na vodu a tak stále dokola. Ovšem u kamene to není možné, ten se nevypařuje. Z toho plyne, že z nebe nemůže spadnout žádný kámen. Došli k následujícímu závěru: „Meteority si vymyslela církev, aby udržoval lidi v poslušnosti. Když budeš řešit, přiletí z nebe kámen a zabije tě.“ Na základě tohoto závěru muzea v západní a střední Evropě začala vyhazovat sbírky meteoritů. Jen muzeum ve Vídni sbírku meteoritů stále vystavovalo. Noviny se tedy zaměřily na jeho kritiku a nakonec i ono sbírku vyhodilo. Pouze vatikánské muzeum stále drželo sbírku meteoritů. „Jsou dochovaná svědectví důvěryhodných osob, že spadly z nebe.“ Namítali správci muzea. „Tímto dokazujete, že jste si ty zkazky vymysleli!“ namítali osvícenci. Až někdy okolo roku 1860 ve 23 hodin v noci spadl meteorit na Paříž. Na ulicích bylo ještě dost lidí, všichni viděli svítící předmět, který rychle proletěl oblohou a dopadl na předměstí, kde se zaryl do země. Očitým svědkem byl i významný matematik a fyzik Jean Baptista Biot, člen Akademie věd. Bylo pak svoláno mimořádné zasedání této Akademie a Biot pod přísahou dosvědčil, že viděl na vlastní oči pád kamene s nebe. Členové akademie pak hlasovali a výsledek byl, že z nebe může spadnout kámen.
Ještě v dnešní době, když se nějaký astronom chce věnovat zkoumání meteoritů, zajede si do vatikánského muzea, poněvadž tamní sbírka je stále největší.
Fejk, který byl myšlen jako žert
Přibližně ve stejné době a na stejném místě se podařil další fejk. Jeden francouzský časopis přinesl v dubnovém (aprílovém) čísle článek, jehož obsah lze stručně shrnout Takto. „Napoleon nikdy nežil. Vymysleli si ho naši vůdci v době po Velké francouzské revoluci, kdy byli lidé skleslí, poněvadž nesplnila jejich očekávání. Řekli si tedy, že musí vymyslet nějakou osobnost, která zazáří na národním nebi jako slunce, musí to být nějaký nový Apollo, proto mu dali jméno Napoleon. A jelikož ve Francii lidi vidí, jak slunce vychází ze Středozemního moře a zapadá v Atlantickém oceánu, nechali ho narodit na Korsice a zemřít na Ostrově sv. Heleny…“ Takto „logicky“ krok za krokem vysvětlovali, proč si falzifikátoři vymysleli jeho životopis. Článek zabral, většina lidí mu uvěřila. V té době však ještě žili pamětníci Napoleona. V rodinách se potom odehrávaly následující diskuze: „To není pravda, já jsem sloužil v Napoleonově armádě!“ – „Ale dědo, něco ti v mládí napovídali a ty teď tomu věříš.“
Květnové číslo toho časopisu pak přineslo informaci, že šlo o aprílový žert. I pak se našli takoví, co tvrdili: „To mocní tohoto světa jim přikázali popřít to odhalení, aby tak zakryli tu jejich lež.“ A dále věřili, že Napoleon je vymyšlený.
Fejk jako předvolební agitace
A případ z poslední doby. Před poslední volbou prezidenta mi volala sestra: „Kamarádka O. mi tvrdí, že pokud bude zvolen Drahoš, zavede u nás euro a my přijdeme o důchody, protož ty se vplácejí v korunách. Je to možné?“ – „Nesmysl,“ odpověděl jsem „jak víš, Věruška (moje žena) má na Slovensku bratrance a dvě sestřenice. Všichni jsou důchodci, Když zaváděli euro, tak jim to přepočetli, ale důchody berou stále.“ Později mi sestra řekla: „Tak jsem to těm kamarádkám řekla a všechny mi odpověděly: ´Je to možné, ale radši nebudu riskovat, a hodím to Zemanovi.´“ Kdyby bylo možné zjistit, na základě čeho se lidé při volbách rozhodují, asi bychom se nestačili divit. Za necelý rok bude další prezidentská volba. Již dnes si někteří tipují, kdo vyhraje. Obávám se, že zvítězí ten, jehož příznivci vymyslí ten nejhloupější fejk. Pokud by však byla zrušena přímá volba, pak zvítězí ten, kdo bude mít nejvíc peněz, aby si mohl koupit hlasy váhajících poslanců. Při druhé volbě Klause se říkalo, a dokonce i psalo, že mu ODS dokoupila chybějící hlasy po dvou milionech Kč. Takový je život.
