- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nejstarší doklad, že v Římě slavili vánoce 25. prosince, je dopis kněze Hippolyta z roku 204. Ostatní dokumenty jsou mladší. Koncem 40. let dvacátého století byly nalezeny Qumránské svitky, což tenkrát byla archeologická senzace. Postupně je zkoumali a roku 1958 profesor Hebrjské univerzity Shermarjahu Talmon zveřejnil výsledky zkoumání svitku označeného jako 4Q320-321. Byl to rozpis služeb v jeruzalémském chrámu. Z něho jsme se dozvěděli, že kněžská třída Abiášova měla službu dvakrát do roka. Jedna služba připadala na 23. září podle našeho kalendáře. V Lukášově evangeliu stojí: Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova (Lk 1,5a). Dále je v evangeliu popsáno, že se mu zjevil anděl a sdělil mu, že bude mít syna Jana. Překvapivé na tom je, že východní církve slaví 23. září svátek zvěstování Jana Křtitele. A jaký to má vztah k datu vánoc? V témže evangeliu se dále píše: Když byla Alžběta (manželka Zachariáše - pozn. autora) v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret. (Lk 1,26). S největší pravděpodobností to tedy bylo koncem března. Katolíci tento svátek slaví 25. března. 24. června slaví narození Jana Křtitele. Je docela možné, že u všech těchto svátků nejde o náhodná data.
Další text lze nalézt například tady.
Další články autora |
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...