Podle zvěstí o novém protikuřáckém zákonu by na něj asi seděl nejlépe výše uvedený název. Myslím, že obsah mého blogu patří spíše mezi liberální. Zastávám však názor, že svoboda jedince končí tam, kde začíná útlak druhého. A to přesně nová úprava znamená.
Restaurace si prý budou moci vybrat, zda chtějí být kuřáckými či nekuřáckými. Podle zastánců úpravy naprosto demokratické. Budou si však moci vybrat zákazníci? Kdo nekuřákovi zaručí, že najde ve svém dosahu restauraci bez kouře a zápachu? Kuřáci totiž konzumují daleko více alkoholu, na kterém restaurace vydělávají, než děti, ženy a další většinově nekuřácká populace. Tudíž volba bude celkem jednoznačná. No a nekuřáci s poukazem na to, že si přece mohou jít někam, kde se nekouří, budou hezky držet ústa a inhalovat. Zvláště na vesnicích a malých městech, kde žádná volba neexistuje.
Perfektní výsledek lobingu tabákových společností. Nakonec kuřáci prý podle statistik umírají dříve než nekuřáci, takže je kouření vlastně společnosti prospěšné, protože šetří výdaje na výplatu důchodů. Proto se zřejmě poslanci rozhodli vystavit působení kouře i nekuřáckou veřejnost - ejhle možné to řešení pro budoucí deficity státního rozpočtu. Ale dost legrace. V době, kdy se i země závislé na příjmech z turistiky rozhodly kouření v restauracích zakázat (viz Chorvatsko), vydali jsme se originálně opačným směrem. Z nekuřáků jsme udělali odporné prudiče, kteří nedopřejí svým bližním ani trochu toho povyražení. Nakonec to asi vyřešíme tak nějak po česku, restaurace se prohlásí kuřáckými a současně v určitých hodinách (doba oběda) kouření zakáží. Budeme mít protikuřácký zákon, a situace zůstane stejná, jako před jeho přijetím.
K dokonalosti chybí nové úpravě jen jedno, měla by umožnit kouření i v poslanecké sněmovně.
