Tři hlavní příčiny současné vysoké inflace

Mainstreamoví ekonomové mluví o deficitech, nerovnováze atd. Současná inflace má ale tři konkrétní příčiny, které se o její výši zasloužily nejvíce. Nebojme se je pojmenovat.

1. Intervence ČNB

Na inflaci bylo založeno cca před deseti lety měnovými intervencemi ČNB. Tehdy se bankovní rada rozhodla, že na podporu růstu ekonomiky začne naši měnu oslabovat tím, že bude emitovat (tisknout) další koruny a nakupovat za ně euro. V té době sice byla už naše ekonomika po předchozí krizi z nejhoršího venku, ale členové bankovní rady dospěli k názoru, že si nějaké zásluhy přivlastnit také musí. Oslabená měna vedla k nastartování výrob s nízkou přidanou hodnotou a technologickému zaostávání našeho průmyslu, protože prodražila nákupy moderních technologií a učinila profitabilní i jednoduchou manuální práci. Je paradoxem, že lidé podílející se na tomto rozhodnutí dnes píší články o tom, jak české firmy technologicky zaostávají a jsou nekonkurenceschopné. V rámci této akce bylo natištěno přes 1000 miliard Kč a ty se dostaly do oběhu bez adekvátní protihodnoty. Jen díky tomu, že značná část z nich byla spekulativně uložena opět u ČNB (která za ně platila atraktivní úrok), nevystřelila inflace daleko dříve. Zajímavé také je, že i když zákon o ČNB definuje její poslání jako udržení finanční stability, cílené oslabování české měny nikdo nenapadl.

2. Covid

V kovidovém období byla státem utracena obdobná částka, cca 1000 miliard Kč, samozřejmě na úkor zadlužení státu. Z toho podle zjištění NKÚ šla na kovidová opatření necelá desetina. Zbytek byl utracen zcela nesmyslně  - řádově předražené testy, roušky, další zdravotnický materiál. Stát velkoryse kompenzoval firmy mnohdy za neexistující újmy a nakonec i řadu lidí za neodvedenou práci (tzv. home office státních zaměstnanců bez vybavení technikou na práci doma). Kromě toho bylo zaděláno na rozvrat veřejných financí nesystémovými kroky, jako je rušení některých daní (populární, ale devastující pro rozpočtovou rovnováhu). Výsledkem je, že i po odeznění hlavního kovidového náporu je státní rozpočet nastaven na strukturální deficit cca 200 mld. Kč ročně.

3. Nezvládnutá cena energií

Energetický šok k nám přišel jako nečekaná rána z venkovního prostředí, reakce naší vlády byla ale strategicky chybná. Výdaje na zabezpečení alternativních zdrojů jsou samozřejmě obhajitelné, ale způsob regulace cen byl pod vlivem silné loby výrobců energií postaven na stropu finální ceny, který na tržní úroveň dorovnává stát. Tento způsob nejen že generuje další deficit veřejných financí, ale zároveň i silnou nákladovou inflaci. Regulace přišla totiž pozdě a řada firem ji začala promítat do cen, na druhé straně musela být postavena na vysoké finální ceně, protože jinak by státní rozpočet totálně zruinovala. Správně měla být regulovaná cena postavena na stropu marže u ceny výrobců. To zákon o cenách plně umožňuje a tento způsob by zachoval konkurenci vůči konečnému spotřebiteli, celkově nižší úroveň cen, jako tomu bylo v okolních zemích, a omezil další promítnutí vysokých cen energií do cen zboží a služeb. Samozřejmě, není to úplně tržně čistý nástroj, ale u monopolního trhu a výjimečné situace připouštějí jeho regulaci i skalní pravičáci. Přesně taková situace u nás ovšem nastala.

Dalších faktorů by se našla celá řada, ale jen tyto konkrétní tři příčiny vygenerovaly cca  2 500 miliard Kč v oběhu navíc bez jakékoli protihodnoty. Číslo je to nepředstavitelné, ale pro ilustraci je to 250 tis. Kč na jednoho obyvatele ČR včetně kojenců. Tj. u čtyřčlenné rodiny 1 milion Kč. Makroekonomové halí čísla do vědeckých formulací, které podstatu věci poněkud zamlžují. Příčiny jsou ale nepopiratelné a důsledek je také jasný. Jelikož na území ČR nikdo jiný, než my, nežije, zaplatíme to nakonec my všichni poklesem kupní síly naší měny, inflací, které si dnes náležitě užíváme. To se samozřejmě promítá do celkového stavu ekonomiky a nastupující stagflace (inflace + nulový růst nebo pokles). Pokud příští rok dosáhne inflace kýžených 2%, bude to stále znamenat, že za poslední dva roky ztratila naše měna čtvrtinu své hodnoty.