Spravedlivé důchody opět na stole

Tak jsme se od vlády dozvěděli, že bude brzy nutné zvýšit věk pro odchod do důchodu, protože na ně nemáme. Současně vláda navrhuje snížení důchodů pro vybrané skupiny pracovníků.

Obrázek naprosto charakteristický pro dnešní zmatenou dobu. Energie jsou drahé, ale obce si stěžují, že jim chtějí zrušit vlak, kterým stejně nikdo nejezdí (ale co kdyby), plavecké areály naříkají, že nebudou moci vytápět venkovní bazény, sjezdovky v místech, kde přirozený sníh nebyl roky, nebudou mít na zasněžování a na některé zámky a kostely snad nebudeme moci svítit celou noc! Vláda nonšalantně před rokem tvrdila, že v pohodě ušetří ze dne na den 180 mld. Kč, najednou zde máme rekordní deficity a nikdo ani netuší, z čeho jednou ty dluhy budeme splácet.

A aby toho nebylo málo, začneme se vrtat v nastavení důchodů. Vláda si sice vytkla za úkol přijít příští rok s návrhem důchodové reformy (ostatně jako několik vlád minulých), ale to jí nebrání svézt se na vlně populismu a některým profesím věk pro odchod do důchodu snížit. Jedním dechem ovšem tvrdí, že už brzy bude nutné zvýšit věk odchodu do důchodu všem.

Téma spravedlivých důchodů rezonuje ve společnosti už desítky let. Zatím žádná vláda, kromě nepopulární Topolánkovy, ale nesebrala odvahu s důchody něco udělat. Podle svého zaměření, momentální nálady lidu a ideového rozpoložení odpovědného ministra se jen tu a tam někomu přidá (peněz), někomu ubere (let). Od vynálezu deficitního rozpočtu za Zemanova premiérování se na důchody prostě vždy někde najde, v nejhorším se to sebere armádě nebo se na to půjčí. Ovšem v době, kdy armáda naopak nemálo peněz bude potřebovat, stát musí držet dotacemi energií nad vodou úplně všechny a deficity utěšeně bobtnají do výšin před pěti lety nepředstavitelných, začínáme mít velký problém.

Ještě k tomu všemu, co člověk, to představa o spravedlivém důchodu jiná. Mají chodit do důchodu dříve policisté, armáda, horníci? Nebo také záchranáři, učitelé, lékaři? A co popeláři, zedníci, traktoristé? Je snazší jezdit v 65 letech v záchrance nebo běhat po lešení a házet fasádu, tahat popelnice k autu nebo manévrovat po poli s kombajnem? A co manažer, který platí desítky let nadprůměrné pojištění, v 55 mu řeknou, že je starý a má padáka, nervy má v háji, v uších tinnitus, zničené karpální tunely a je silně krátkozraký? Spravedlnost má opravdu nesčetně tváří.

Důchod by měl mít principiálně asi dvě složky. Základní sociální, která bude odrážet nějaké životní minimum. A potom zásluhová, závislá na minulém výdělku. Vše ostatní musí zaplatit ten, kdo s tím má něco do činění. Půjdou některé profese do důchodu dříve? Ano, platí zaměstnavatel (a u státních zaměstnanců zaměstnanec ze své kapsy v připojištění). Vychoval někdo děti? Ano, platí děti. U těch dětí je to do nebe volající. Populisticky se opětovně zavedl příspěvek za vychované děti. Přitom vězení jsou plná něčích dětí, spousta něčích dětí žije roky na podpoře a žádné hodnoty netvoří. Máme jejich rodiče odměňovat za takto kvalitní výchovu? Spravedlivé by bylo zavést možnost daňového odpočtu pro děti na příspěvek rodičům. Takovým způsobem by byli odměněni skutečně ti, kteří vychovali daňové poplatníky, občany společnosti užitečné. Před minulými volbami se takto o tom i uvažovalo. Ovšem budoucí volby jsou jiné volby a populismus je populární, příspěvek za kus ze společné pokladny je hra na jistotu.

Obdobný vývoj lze ale sledovat v mnoha dalších oblastech. Předvolební sliby jsou zapomenuty, odpovědnost hozena za hlavu. A tak se v tom dále plácáme. Zadlužujeme budoucí generace nevídaným tempem a se zavřenýma očima se řítíme do propasti. Stačil jeden rok od voleb.