Odpor proti útlaku není zločin (ACTA, certifikace, revize a další)

Jedním ze základních práv občana deklarovaných již Francouzskou revolucí bylo právo na odpor proti útlaku. Na rozdíl od mnoha abstraktních práv konstruovaných v moderní době je toto staletími prověřené právo skutečně právem základním a nepostrádajícím stále své aktuálnosti. To ukázal také případ smlouvy ACTA a jejího (doufejme) konce.

Nemíním zde rozebírat sáhodlouze problematiku autorských práv a jejich ochrany, to bylo již předmětem stovek článků a úvah. Na celé věci je však zarážející ona lehkost, s jakou elity na hony vzdálené reálnému životu byly schopny upéct právní dokument, který zásadním způsobem narušoval svobodu jednotlivce. Nechci vůbec obhajovat zloděje intelektuálního vlastnictví, ale učinit v rámci boje proti němu z nás, všech občanů, sprosté podezřelé a uložit nám povinnost prokazovat vlastní nevinu, je prostě nehorázné. Je mi také jasné, že by nám na hranicích většinou nikdo notebooky neprohlížel. Všimněme si ovšem toho „většinou“. Ta možnost by tu byla a kdyby se holt někomu náš kufr, obličej či ošacení nelíbilo, klidně by to udělali. Zavřeli vás do cimry kdesi na letišti, nechali odletět vaše letadlo a hrabali se vám ve flešce či počítači. Nesmysl? Ale kde! Dejte státu právo, a máte na krku okamžitě povinnost!

Je opravdu potěšující, že povstání veřejnosti donutilo politiky z té ohavnosti urychleně vycouvat. Někomu stačilo vysvětlit, co vše vlastně podepsal, někomu se musel holt zveřejnit seznam spolustraníků, ale došlo jim to víceméně všem. Ti korektnější, jako například polský premiér, se dokonce omluvili a přiznali, že podepsali skutečně ošklivou věc, která do 21. století nepatří. Heuréka, chtělo by se zvolat, jenže ….

Obdobných útoků se pod pláštíkem něčí ochrany a spravedlnosti koná nepřeberné množství. Právní lobby úspěšně prosadila, že například společenskou smlouvu na založení firmy si nemůžete sepsat sami. Proč? Copak to středoškolák podle vzoru sám nesvede? Dokonce byla vyvíjena i snaha získat pro advokáty monopol na sepisování smluv kupních! Jde zde o ochranu něčích práv? Ale kdepak, tady jde hlavně o palmáre. Povinné revize komínů byly prosazeny s odkazem na to, že ročně vznikne kvůli špatným požárům škod na majetku za 150 mil. Kč. Spočítáte-li 500 Kč poplatek za revizi komína krát pár milionů komínů, komu ty revize prospívají? Majitelům nemovitostí nebo pojišťovnám, revizorům a dalším? Od příštího roku musíte mít na dům energetický štítek, aby každý věděl, kolik energie spolykáte. Další fajn kšeftík pro štítkaře. No a nejnověji se parlament usnesl, že velké firmy mohou ovzduší vesele znečišťovat, zatímco na domkáře je třeba poslat revizory a jednou za dva roky prověřit kvalitu jejich kotlů (samozřejmě za jejich peníze).

Je přece evidentní, že spousta věcí v životě nese s sebou určité riziko. Povinností svobodných občanů je však se s tímto rizikem prát a nést za ně svou odpovědnost. Smlouvu si mohu sepsat sám nebo s právníkem, komín si mohu vyčistit také sám nebo zavolat kominíka, kotel musím mít přece provozuschopný, barák zaizolovaný nebo více topit ….. Zdá se ale, že stát pod tlakem různých zájmových skupin přechází stále více do ofenzivy. Bez správného potvrzení nebude mít občan v blízké budoucnosti nejspíše právo na existenci. Zkrátka budeme s sebou tahat lejstra a razítka, pravidelně se přeměřovat a přezkušovat a dokazovat tak právo na existenci. Certifikátoři a revizoři budou nezbytnou součástí každodenní existence. Pokud se budeme chtít náhodou k něčemu rozhodnout, bude nám to muset schválit odborník, který posoudí, zda je to pro nás prospěšné ….

Počkejte, ale kde je ta svoboda, za kterou se praly generace našich předků? Není čas se štípnout do ruky a začít zase bojovat? Jak ukázal příklad (doufejme) úspěšného odporu proti ACTA, není třeba tak činit vždy se zbraní v ruce. Nová doba přináší nové možnosti.