No,já už to doufám za pár,ale počítám že mi důchod hodně zkrouhnou...už se v tom našem Kocourkově ani nevyznám...jednou že po 35 odpracovaných letech můžu do důchodu,pak že to chtějí snížit jen na 25 let....což většinou měli dnešní důchodci...pak čtu že pustí do důchodu lidi,co odpracují 40 let...nějak se v tom ztrácím

Na tu prohru bylo zaděláno už před 20 lety. Tohle by neměla být záležitost politiků.

̈Jak ?

Další článek na populární téma. Tuhle jsem přemýšlel o tom, že se na celou situaci hodí takový ten zprofanovaný příměr z Machiavelliho Vladaře, totiž že rozumný člověk nemůže stát ve svém slově, pokud se změnily okolnosti od doby, kdy své slovo dal. A tady je to přesně tak - vláda /jedno která, ale byl to vládní návrh/ nastavila nějaké principy valorizace důchodů, když samozřejmě v té době pomyšlení na 20% inflaci bylo naprosto mimo, zcela bizarní. No ale původní bizarnost se stala realitou a je potřeba reagovat. Jasně všichni to věděli už dřív a byly volby a nikdo nechtěl nahrát Babišovi (ale proč ten se na tomto tématu nevozil, vždyť je přece vystudovaný ekonom, mohl to předpokládat, bylo by to jeho přirozené téma, mnohem lepší než hen ten MÍR - možná ten jeho skvělý marketing není zase tak skvělý...), nicméně reagovat na to o dva měsíce dříve nebo později už není žádný faktický rozdíl, protože jde o princip. Sliby byly uděleny za jiných okolností. Chápu, že druhá strana se tvrdě domáhá splnění slibů - jenomže nelze nevidět, že to směřuje ke škodě celku (společnosti), který takto dal nějaký slib své části (důchodci). Není divu, že se společnost - prostřednictvím své vlády - tomuto splnění dnes nereálných slibů brání.

Víte, já třeba taky chápu, že je potřeba něco udělat se schodkem rozpočtu. Důchodcům se valorizuje důchod dle inflace, v práci se bojuje o navýšení mezd okolo 7-10%, což je propad reálných příjmů o asi 10%. To důchodcům nehrozí.

Problém je ta forma, to totiž nebyly sliby, to byl zákonný nárok, který důchodcům již vznikl. Stát retroaktivně porušil zákon (jasně, rozhodne o tom až ÚS), ale důvěra v právo alespoň u mě (opět) klesla. Čím dál víc se kope propast mezi občanem a státem, ztrácí se pevné body v životě, jako že stát vždy dodržuje zákony. A to je docela velký problém, který vede k čím dál větší anarchii.

Problém s důchody je důsledkem politiky levné práce, nízkých mezd. A tím nízkým odvodům.

Sám uznáváte, že s rozpočtem je třeba něco udělat. Ví se to mnohem déle, než ty tři roky které uvádíte. Ale těžko něco uděláte, když budete chodit opatrně po špičkách kolem největší položky rozpočtu. Ano, důchody tvoří 40% rozpočtových výdajů a bez jejich redukce s rozpočtem opravdu nic neuděláte.

Bylo by to stejné jako byste na potápějící se lodi ucpával malé díry a nevšímal si těch velkých.

A proto bez problémů zvedneme náklady na zbrojení o 40 mld. Kč.

Sanovala nějak EU roční náklady na běžence ve výši 24 mld. Kč - jak to dělala státům, které přijímaly arabské běžence ? Požádal o to vůbec náš stát ?

O ekonomické nezvladatelnosti veřejných služeb - již bylo napsáno mnoho. Upozorňuji na podstatnost. Vše ještě drží na bázi mezigenerační solidarity. Osa, která se za 33 let v podstatě nedostala do popředí vyhraněnosti. Je nejistota a nespokojenost. Žije se hůře - o tom není sporu. Voda na mlýn organizátorům náměstí. Účast je v pořádku. Je ovšem otázkou, jaké recepty se nabízejí? Přestat modernizovat armádu? Kolaborovat s Ruskem? Přidat starším na úkor mladších? Nebo ti starší mají podporovat ty mladé rodiny, matky? Nebo se na tu solidaritu nejlépe vykašlat? Jsou s tím jenom samé komplikace a starosti. Co tahle - "Bude líp" ? Nevěřím tomu. Nedej bože, aby se generace začaly stavět proti sobě. ...

Stále čtu o solidaritě, ale kde je pomoc v rámci rodin? Proč mám být solidárním s kýmkoli kdo má majetek větší než já? O tom jsou totiž dotace na základě věku, stavu (samoživitelky,rodiny s dětmi atd. ) nebo jiného kritéria ? Základ je rodina a teprve poslední instanci stát.