Maturanti cizí jazyky nepotřebují!

Parlament vyslyšel úpěnlivé volání ministra školství a zrušil povinnou maturitu z cizího jazyka. Stalo se tak prvního září v den zahájení školní výuky. Opravdu se nejedná o vtip! Podle ministra je úroveň znalosti cizího jazyka u našich středoškoláků katastrofální a trvání na povinné maturitě by bylo pro ně stresující.

Chtělo by se zeptat, proč tedy například naše ministerstvo školství bojuje tak neústupně za zvyšování platu učitelům. Matematiku prý děti umět nemusí, a tak jsme ji ani jako povinnou nezavedli. No a jazyky prostě neumějí, tak je jako povinné odstraníme. Co tedy musí vlastně takový maturant umět? A musí tedy učitelé vůbec něco na školách učit?

Možná jsem příliš strohý a náročný, ale maturant by měl umět podle mne česky – tak tuhle maturitu jsme zatím nezrušili. Měl by asi také trochu logicky myslet, k čemuž se perfektně hodí matematika, a tu jsme zrušili. Měl by se umět domluvit cizím jazykem, a to jsme zrušili také. Takže kromě mateřského jazyka, který ho v podstatě naučili už v rodině během prvních let života, takový maturant nemusí umět vlastně vůbec nic. Stačí odborné předměty jako občanský a společenskovědní základ, dějiny umění ….a maturita je v kapse. Jako výsledek třináctiletého každodenního pobytu ve škole dost tristní.

Bohužel tomu tak opravdu je. Ani s tím českým jazykem na tom nejsou maturanti bůhvíjak. Většina z nich má potíže pochopit psaný text, natož pár souvislých vět napsat. Matematika byla málem jako komunistický přežitek z maturit vystrnaděna, přičemž pro cvičení logického uvažování nic lepšího neexistuje. No a s jazyky jsme na tom tradičně katastrofálně. Beru už jako samozřejmost, když na cestách v zahraničí pohovořím o dojmech v angličtině s Norem, Holanďanem či Němcem. Pokud dojde na profese, často z nich vypadne, že jsou opraváři, prodavači nebo něco podobného. Pokusit se o konverzaci v angličtině s opravářem ledniček u nás by skončilo v naprosté většině fiaskem (tímto se anglicky mluvícím opravářům omlouvám). I po nějakých 20 letech otevření se světu většina Čechů ovládá maximálně nákupní angličtinu. Filmy bez dabingu v televizi nebo výuka zeměpisu na střední škole v angličtině by způsobily naprosté zděšení.

Ano, není to lehké. Češi sice hodně cestují, ale v zahraničí většinou déle nepobývají. Cizince žijící u nás naučíme velmi rychle nákupní češtině a se zahraničními klienty přijde do styku tak 1% populace. Drát na hranicích jsme sice odstranili, ale přesto jsme stále uzavřeni ve své jazykové bariéře. Kdo jiný by se to měl snažit prolomit než ministerstvo školství? Doufejme jen, že onen ústup od cizího jazyka není už prvním výsledkem působení českých národovců v této instituci. Objevují se však také úvahy, že tedy jeden cizí jazyk budiž, ale dva jsou zbytečné. Pokud se někdo zajímá o jazyky, má si je studovat za své mimo školu.

Školství je jednou z mála oblastí, do které i v současné situaci tečou zvýšené finanční prostředky. Bylo by ovšem smutné, kdyby nároky na požadovaný výstup proti tomu naopak klesaly.