Důchody zvyšuje inflace a inflaci zvyšují důchody

Ve všeobecných nářcích nad rostoucími cenami zazněl také názor, že inflace zvýší alespoň důchody. Úvahy amatérských ekonomů jsou někdy opravdu obdivuhodné.

Řada lidí už sice přišla na to, že ekonomické jevy spolu navzájem souvisí, ale bohužel podstatě ekonomiky rozumí málokdo, politiky nevyjímaje. Ve ekonomii působí opravdu zákony, které sice mohou lidé svými rozhodnutími ovlivňovat, ale jejich důsledky jsou na jejich vůli nezávislé. Napadlo by vás nařizovat vodě, aby tekla do kopce? To přece nejde! Přesto se do působení trhu a peněz snaží montovat kdekdo.

Typický příklad je dnešní fungování ekonomiky na dluh. Ono nejde jen o to, že by se měl ten dluh jednou splatit, ono to vede bohužel i k onomu urychlenému zdražování. Když vydáváte nekryté peníze (tj. ty, proti kterým není odvedena práce), musí rozhodně cena práce, tj. vyrobeného zboží a poskytnutých služeb, růst. To je prostě ten zákon, se kterým ani lidská vůle nic nenadělá.

Pokud na malém izolovaném ostrově žije stálý počet obyvatel, kteří produkují konstantní množství oblečení, potravin apod., tak ceny budou stabilní, pokud bude obíhat na ostrově stálé množství peněz. Pokud se ale osvícená vláda rozhodne půjčit si o 10% více peněz a přidá na platech státním úředníkům, důchodcům nebo poskytne přídavek rodičům na každé dítě, co se asi stane? Určitě posbírá ve volbách hlasy oněch šťastlivých a zajistí si pozice na další období, obyvatele to ale nakonec moc nepotěší. Při konstantním množství zboží a více penězích v oběhu totiž časem vzrostou ceny o těch 10% navíc vytištěných peněz. Obdarovaní šťastlivci na tom budou chvíli lépe, ti ostatní, kteří plní státní pokladnu ze svých daní, na tom budou nějakou dobu hůře, pak se dostanou přes zdražení svého zboží na stejnou úroveň. Všichni se nakonec budou mít stejně, nikdo si moc nepolepšil, ale měna je o 10% znehodnocena. Pouze státní dluh je zase vyšší, vyšší část peněz z rozpočtu jde na platbu úroků a jednou se bude i více splácet. Ostrouhají samozřejmě také ti, kteří spořili, například důchodci, kteří si na stáří dělali během produktivního života rezervu.

Samozřejmě v praxi moderního státu je vše komplikovanější. Vstupuje do toho saldo zahraničního obchodu, ceny dováženého zboží atd. Dopady ekonomických rozhodnutí tak mají někdy účinek až v delším čase. Na to právě vlády sázejí a jdou cestou znehodnocování měny. Vypadá to tak, že něco dělají, někomu pomáhají, přitom toto kvantitativní uvolňování v praxi působí demotivačně na tvůrce hodnot (výrobce, řemeslníky, poskytovatele služeb) a motivuje ke spekulacím (nákupy investičních bytů, akcií, kryptoměn). Zkrátka lidé vnímají, že peníze ztrácí hodnotu, nemá tedy moc význam se k nim dobrat prací, ale je lépe si je půjčit a koupit něco, o čem si myslím, že bude brzy dražší ….

A jak to souvisí s důchody? Máme uzákoněnou valorizaci důchodů o inflaci. A tak bystrý novinář zpozoroval, že při letošní rekordní inflaci i rekordně vzrostou důchody, protože vláda se v rámci volební horečky rozhodla tuto částku ještě dále navýšit. Takže důchodci vydělají? Kdepak. Výdaje na důchody jsou typicky neproduktivní výdaj, který se přetaví časem právě do těch inflačních toků. Toto zvýšení se dále bude příští rok podílet na další akceleraci inflace! Odpovědní důchodci s úsporami na tomto „přidání“ nakonec ještě prodělají. Aby bylo jasné, nejsem proti navyšování důchodů. Ale je velký rozdíl, pokud toto navýšení je financováno z přebytkového rozpočtu nebo z peněz, které jsou generovány dalším vydáním dluhopisů a zvýšením už tak obřího státního deficitu. Sklouzáváme tedy do jasného bludného kruhu, s inflací bojujeme tiskem inflačních peněz. Pokud ten kruh někdo rychle neukončí, nemáme se moc na co těšit.