Děti jdou do školy (back to school)

Dovolil bych si parafrázovat lidový popěvek. Děti jdou opět do školy (marketingově řečeno „back to school“) a školská reforma se převaluje na lůžku z boku na bok, polyká stamiliony a zvyšuje adrenalin studentům i učitelům. Nemine rok, aby ministr školství nevyhlásil nějakou reformu. Většina z nich se nějak ošolíchá a usne, některé školstvím zatřesou a děti se dál perou s realitou rozháraného vzělávání po svém.

Nejdříve jsme zkrátili povinnou školní docházku z devíti let na osm, poté ji prodloužili opět na devět, pak zaváděli do škol počítače a nakonec jsme řekli, že si má každá škola učit po svém. Dnes jsme tak daleko, že se dokonce v některých školách budou učit děti i jiné písmo, než v ostatních. Ono to vlastně nevadí, psát si budou stejně SMSkami nebo na Facebooku. Nejlepší školou je nakonec škola života, ale přesto. Před naším školstvím stojí minimálně tři problémy, se kterými se bude muset popasovat.

Státní maturita snad konečně zvítězí. Ve svorném šiku stojí proti ní studenti, zvláště ti, kteří mají takto maturovat jako první, učitelé, kterým přidělává práci, i lobbyisté z různých testovacích zařízení, které dnes v podstatě obchodují s přijímacími zkouškami na VŠ. Státní maturita je však institut prospěšný, který by konečně mohl nastavit laťku středoškolskému vzdělání a zprůhlednit přijímací zkoušky na VŠ. Ve Velké Británii se podle bodů státní maturity přijímá na vysoké školy, a to centrálně. Je to průhledné, levné (přihláška na VŠ zde stojí méně než polovinu toho, co v ČR) a objektivní. U nás by však přišly o kšeft organizace, kde si za jistý obnos můžete v opakovaných testech přijetí na VŠ de facto koupit. Dále řada VŠ, která má z přijímaček také výhodný byznys, a samozřejmě různí lidé, kteří to umí prostě zařídit. Kantorům, kteří už několik let kolem státních maturit dělají zbytečná papírová cvičení, se divit nelze. No a těm studentům čtvrtých ročníků, na které to spadne jako první, asi také ne. Přesto vše je to dobrá myšlenka a její prosazení je asi jeden z hlavních úkolů nového ministra. Držme tedy palce.

Druhým problémem je nevyrovnanost základního školství. Po zcela nelogickém rozvolnění osnov pro základní školy, dochází mezi nimi k velkým rozdílům, což komplikuje nejen přechod dětí na střední školy, ale někdy se stává téměř fatálním při stěhování rodiny, a tím i změny školy. Opravdu neexistuje žádné logické zdůvodnění pro nutnost rozdílných osnov i na základní škole. Přesto tato myšlenka byla základním kamenem předchozí školské reformy, což vede mnohdy k diametrálním rozdílům. Základní vzdělání je ovšem základ, a jako takové by mělo být co nejvíce standardizováno. Když na jedné škole nebudou mít rádi třeba husity a rozhodnou se je neučit, mám hledat jinou, kde se mé dítě o nich může něco dozvědět? Výchova dětí by měla být odpovědností rodičů a základní standard věcí státu, když už se do toho rozhodl mluvit. Proč ale má být výchova dětí ovlivňována momentální názorovou konstelací učitelského sboru té které školy, je naprosto záhadou.

Tím třetím problémem je, kam to celé vlastně směřovat. Jak již bylo zmíněno, některé školy budou experimentovat dokonce i s jiným druhem písma. Prý si budou děti jednou psát po svém, jak jim bude vyhovovat. No, prosím, ale jak si budou psát mezi sebou nebo s rodiči? Nejsem konzerva a vše se vyvíjí, i to písmo bude asi jednou jiné, je to ale to hlavní? Neměli by se jazykozpytci zabývat spíše reakcí na to, co již existuje? Například takový SMS fenomén. Jak se napíše správně v SMS „přijď“? Je to „prijd“ nebo „pryjd“, protože po r píšeme přece y? Neměli bychom mít zvláštní jazyková pravidla pro SMS nebo maily? Jak správně česky psát anglikanismy, je to OK nebo oukej, budeme mít mítink (v minulosti chápáno spíše jako demonstrace) nebo meeting? Tyhle věci se nám mohou líbit nebo nelíbit, ale nějak se k nim budeme muset postavit.

Nejhezčí na tom ale je, že s tímto si nejspíše poradí život sám bez ministerských úředníků. Ti to nakonec jen někam opíší. S maturitou je to ale vážnější, bez jejího tvrdého prosazování, hlavně v návaznosti na studium na VŠ, může celý projekt vyhořet. A to by bylo opravdu škoda.