Bezradná opozice nemá téma pro volby

V letní pohodě se zdá, jako bychom žili ve šťastné prosperující zemi, kde se řeší pouze, kolik přidat důchodcům, abychom se měli všichni ještě lépe. Země se řítí do obřích deficitů, ale politické strany se ve slibech předhánějí,

Bohužel slabá opozice si nechala absurdně vnutit témata předvolebního boje a předvádí kolosální bezradnost. Šediví a unavení političtí matadoři si obarvili vlasy a spolu na facebooku ukazují své rozverné dovádění na houpačce, dredovaní piráti se navlékli do tmavých obleků a recitují hlubokomyslné úvahy o naší vytuněné budoucnosti. Mezitím hodný strýček objíždí vesnice a rozdává dárečky, jemu v patách parta zpovykaných výtržníků vykřikuje že „jim všem“ ukáže. Není divu, že průměrný občan je z toho otrávený, užívá léta a čeká, co se z toho vyvine.

Pomineme-li, že po volbách bude třeba obracet každou korunu nebo dojde k totálnímu znehodnocení měny obludnou inflací, což odnesou úplně všichni, tak pár témat, která by mohla zaujmout, by tady bylo. Konsolidace veřejných rozpočtů je téma nesrozumitelné a nelze se divit, že na něj desítky procent voličů ulovit nelze, ale určitě by se našlo i něco konkrétního, o čem by stálo za to dát řeč.

Dopravní infastruktura. Vlaky havarují, dálnice se nestaví. Vlak Praha – Brno jezdí průměrnou rychlostí 60 km za hodinu, a přitom se řeší posunutí nádraží v Brně za desítky miliard. Nebylo by prospěšnější nejdříve postavit tu rychlodráhu, která spojí obě metropole za hodinu? Na jih země máme dokonce dvě dálnice. Jedna vede z Prahy, jedna z Českých Budějovic. Končí ale 70 km vedle sebe a dostavět nejsme schopni ani jednu. Vládní hnutí drželo post pražské primátorky, středočeské hejtmanky, ministra dopravy – kolik kilometrů pražského okruhu se za tu dobu postavilo? Atd., doprava je prostě katastrofa, ale kolem ní ticho po pěšině.

Právo a spravedlnost. Máme sice vládnoucí protikorupční hnutí, ale to už bere každý spíše jako legraci. Soudy u nás trvají roky, vyšetřování jasných případů rovněž. Obžalovaní a svědci se soudu vyhýbají, obžalovaní se rekreují na horách, obhájci se točí na procesních krocích, které jsou neúměrně komplikované, takže se daří odpovědnosti uniknout většinou na formálních pochybeních. To není volání po revolučních soudech. Ale když se v USA provalily podvody miliardáře Madoffa, tak byl odsouzen za 3 měsíce. A to měl peníze jistě na ty nejlepší právníky. U nás obvinění miliardáři běhají roky po svobodě a proces v nedohlednu. A výše trestu? Většinou směšná. Za vraždy a znásilnění tresty do 10 let, s propuštěním po 5 letech. Neúcta k bezpečí a ochraně majetku občanů je v našem právním systému zakořeněna opravdu hluboce. Podvodníci propuštění po dvou, třech letech vesele užívají nakradené miliony, po původu jejich majetku nikdo nepátrá. Vlastně je s podivem, že u nás dosud nevznikla strana a la Právo a spravedlnost, určitě by na to voliči slyšeli.

Životní prostředí. Na Vysočině kvapem mizí lesy, kolem měst v nížinách se zastavuje orná půda překladišti a sklady. Díky mizerné dopravní infrastruktuře denně statisíce aut vypouštějí do ovzduší kvanta svinstva. Přesto je u nás slovo „zelené“ málem sprosté. Na druhé straně 70% občanů věří, že se životním prostředím je třeba něco udělat a chránit je. Průmyslové loby se ovšem podařilo vytvořit zvláštní atmosféru, ve které všichni nadávají na zdevastovanou přírodu, ale jsou hrdi na čoudící dízl. Tatam je doba, kdy i pravicová strana typu ODS měla ve svých řadách rozumného ekologa, který byl schopen brát se za ekologická opatření. Dnes všichni bojují proti „zelenému diktátu Bruselu“, přičemž na evropské úrovni nadšeně vše schvalují. Ekologie může být nejen prospěšná, ale i zajímavou byznysovou příležitostí, necháváme to však na německých a jiných firmách. Prostě náš smrádek si budeme urputně bránit. I tady by rozumný ekologický program mohl přinést nemalé politické body.

A tak dále. Zajímavých konkrétních témat je celá řada. Profesionální politika je ovšem u nás stále i po 30 letech v plenkách. Placení politici (ne ovšem profíci) zatím pochopili, že voliče je možné si koupit. Vydáme dluhopisy, natiskneme peníze, a něco jim dáme. Něco si také necháme, a budeme se mít dobře. Voliči zatím stále sbírají zkušenosti a ještě nepoznali, že dárky od politiků jsou těmi nejdražšími. Musíme se holt všichni ještě dost učit. Další lekce nás čeká co nevidět.