Argentina – Evita a Maradona (COS7)
Po několika stech metrech jsem však narazil na levný hostel a rozhodl se, že v něm ty dvě noci zkusím přečkat. Za ty peníze to docela šlo, ale bezohlednost Argentinců k turistům je poněkud zarážející. Až dosud jsem měl ze své cesty dojem, že turista je po světě celkem vítaný živočich. Když už vás někde berou na hůl, snaží se při tom alespoň usmívat. A když máte problém, snaží se většinou nejprve pomoci a až pak se ptají, co za to. V Buenos Aires mne z hotelu na základě sporné rezervace celkem bez cavyků vyhodili a ani se nesnažili tvářit smutně. V hostelu, kde jsem skončil, zase recepční působil dojmem, že tam pracuje za trest. A ráno kolem sedmé začali pravidelně cosi opravovat, což spočívalo v mlácení kladivem tak silně, že to budilo určitě i v několika sousedních domech.
Buenos Aires je ale jinak pěkné město, něco jako Madrid před deseti lety a bez kulturních památek. Na hlavním náměstí se nachází prezidentský palác, kam každý den dolétává vrtulníkem paní prezidentka ze svého několik desítek kilometrů vzdáleného sídla do práce. Při stavu argentinské ekonomiky o kousek horším, než ta naše, skutečně velkorysé. Je zde rovněž, jak je v Jižní Americe zvykem, katedrála s místním svatými patrony a ostatky zakladatele republiky. Zajímavé je zdejší pouto k Čechám. Jedna z kaplí v katedrále patří našemu svatém Janu Nepomuckému. V této kapli je umístěna socha Ježíše, kterou z mistrovství světa ve Španělsku dovezli argentinští fotbalisté a která je považována za patrona argentinského národního týmu. Zprostředkovaně se dá říci, že tak trochu držíme ochrannou ruku nad argentinským fotbalem.
Na pěší zóně vedoucí napříč centrem se děje vše možné. Od kulturních vystoupení přes hodování na zahrádkách restaurací až po prodej suvenýrů a za soumraku úplně všeho – od nožů po trika Lacoste za naše cca 200 Kč. Jako ve všech zemích s vysokou inflací, kurzy měny jsou proměnlivé a veksláci všudypřítomní. Obecně však banky v centru poskytovaly cca o 15% lepší kurz než směnárny na letišti, veksláky jsem nezkoušel. Zato jsem vyzkoušel několikrát pravý argentinský steak – zde opravdu pěkný flák masa, a nelitoval jsem.
Po městě jezdí okružní turistický autobus, kterým pohodlně obcestujete místní pamětihodnosti. Ono jich nakonec zase tolik není, i když jsou dost daleko od sebe. Nejvíce mne zaujala přístavní čtvrť Caminito, kde je spousta pitoreskních baráčků z vlnitého plechu, hospůdek a prodejen suvenýrů. Čtvrť prý vystavěli přistěhovalci z materiálu „posháněného“ v docích. Část domků se zachovala a vše to má opravdu osobitou atmosféru. Turistům je však na prvním místě vnucována pamětihodnost jiná – stadion Boca Juniors, kde hrával božský Maradona. Marketing klubu je opravdu silný a koupit zde můžete všemožné suvenýry s logem a barvami klubu. Ty samé však dostanete od pokoutních prodavačů či v neautorizovaných prodejnách podstatně levněji. Druhým nejvýznamnějším artiklem je pak božská Evita. Na její fotografie či suvenýry narazíte stejně často, jako na Maradonovy. Já osobně si odnesl další silný zážitek z Nacional Museum Bellas Artes, kde vystavované obrazy snesou opravdu měřítko nejvýznamnějších světových galerií. Mlýn od van Gogha jsem například neviděl nikdy reprodukovaný v žádné publikaci o umění.
Tři dny v Buenos Aires utekly skutečně rychle a mně utkvěly v paměti hlavně rušné ulice a na Jižní Ameriku poněkud rezervovaní lidé. To je možná dáno tím, že původ většiny Argentinců je evropský, potomků indiánů ale i afroameričanů je zde dle mého pozorování relativně málo. Kromě Evity a Maradony zde jako lákadlo pro turisty frčí ještě tango – ve městě je celá řada tančíren, kde lze absolvovat i výuku. V různých pozicích tanga se můžete s ochotnými tanečnicemi i tanečníky nechat vyfotit téměř na každém rohu. Jako osamělý cestovatel jsem však nakonec stejně skončil u dalšího národního produktu – hovězího v podobě steaků.
Buenos Aires je pěkné město a jeho návštěvy nelituji. Necítím to však tak, že bych se sem snad měl v budoucnu ještě znovu vracet. Na světě najdete určitě hodně mnohem zajímavějších míst. Když už jsem ale v té Jižní Americe byl …. Logistické plánování se ukázalo jako perfektní, slivovici jsem dopil, paměťové karty dofotil a poslední stránku zápisníčku popsal těsně předtím, než jsem vyrazil na letiště.
Poslední úsek své cesty zpět do Prahy jsem absolvoval přes Madrid. I zde jsem měl cca 6 hodin času, a tak jsem se rozhodl vydat na chvíli do města. Úschova zavazadla stojí 3,85 EUR, platí se to támhle v automatu a ten nevrací, hlásil mi vyzývavě zřízenec na letišti, a já si v duchu řekl, vítej v Evropě! V blízké kavárně pokladní na žádost o drobné pravila: „Jen, když si něco koupíte!“ a pocit, že jsem doma, dále výrazně posílil. Návštěva Madridu byla nakonec z mé cesty nejnapínavější. Po prohlídce Prada jsem se totiž dostal do demonstrace místních zemědělců a hodinu zápasil s davem, kterým jsem se potřeboval dostat ke stanici metra. Chvíli jsem měl opravdu strach, kam budu zavlečen a kdy se z toho dostanu. Jako zlatý hřeb pak následovalo několikeré odložení letu do Prahy, celkem o 4 hodiny, což byla jediná letecká komplikace za celou cestu. Ten let byl v režii ČSA – bez jediného slůvka omluvy a ani náznaku kompenzace (například vodou či sendvičem zdarma). Ale konec dobrý, všechno dobré. Po 25 dnech naplněných jednou permanentní změnou a tisíci zážitky jsem se ocitl v chladné a setmělé Praze.
Hlavní bulvár. Má prý nějaké nej, nevím už jaké. Slyšel jsem to totiž o mnoha bulvárech v mnoha jiných městech také.
Jeden podpěrač balkonu chybí, tak si ho alespoň dosprejovali. Kandidát na titul nejvtipnější grafiti.
Na pěší zóně je čilý cvrkot.
Hlavní náměstí s prezidentským palácem. Oblíbené místo schůzek. Poněkud mne překvapilo, jak se argentinští muži při setkání temperamentně líbají.
Prezidentský palác není růžový, protože mají v Argentině prezidentku. Po krvavých střetech mezi stranami rudých a bílých se rozhodli pro kompromisní barvu.
Stará radnice. Na obrazu Buenos Aires z roku 1830 vypadá impozantně. Dnes se ztrácí mezi okolními domy.
Obdobně je na tom katedrála zrcadlící se ve fasádě mrakodrapu. Nemají tu holt stejně kvalitní památkovou ochranu, jako u nás.
Kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou Ježíše, patrona národního fotbalového týmu.
Zde se večer čile obchoduje s kontrabandem nejrůznější provenience.
Stadion slavných Boca Juniors.
Prodejny suvenýrů.
Moje noha vedle hvězdy slavného Diega Maradony.
Hoši zkoumali zaujatě obsah popelnic. Když viděli, že je fotografuji, udělali otočku a začali se přátelsky usmívat.
Caminito s obchody pro turisty.
Starý přístav na okraji Caminita.
Zde se usmívají Evita s Maradonou z jednoho balkonu.
Tady to není tak hezké, zde začínají slumy.
Obchodní domy v centru však vypadají velkolepě.
A v jejich halách nechybí vánoční výzdoba.
Parlament.
Výhled ze střechy okružního autobusu. Ve velkoměstském provozu plném výfukových plynů.
Kavárničky v Caminitu jsou stejně nejhezčí.
I když tu mají také klasické administrativní obludy.
Opět hlavní bulvár s vítězným obeliskem.
Ladislav Dvořák
Boj o odpad
V souvislosti se zálohováním PET lahví se rozhořela urputná bitva. Zálohování má změnit nastavený byznys kolem odpadu a ve hře jsou velké peníze, a tak se nelze divit, že nesmiřitelná kampaň běží z obou stran.
Ladislav Dvořák
Lední medvědi a politologové – hlavní příčina inflace
V mediálním nářku na bídou a inflací o víkendu dosáhly obchody rekordních tržeb a zimní hory jsou téměř vyprodané. I v tom obyčejném Rakousku ubytování na jarní prázdniny sotva seženete.
Ladislav Dvořák
Ceny energie – absurdní divadlo
Dění kolem cen energie se posunulo od dramatu přes frašku až k absurdnímu divadlu. S cílem dosáhnout úspory energií bude stát její cenu největším spotřebitelům dotovat.
Ladislav Dvořák
Žonglování s čísly cenu energií nesníží
Navýšení ceny regulované složky energie prý cenu energií nezvýší. Tak jsme alespoň byli ujištěni panem premiérem.
Ladislav Dvořák
Zachrání naši budoucnost sebevědomí hlupáci?
Ministerstvo školství se rozhodlo soustředit pozornost připravovaných reforem na tzv. kompetence absolventů. Digitalizace a vyšší platy pedagogů se mají zhmotnit v novém profilu absolventa.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Vraťte nám kus země, žádá Polsko. Spor by vyřešilo darování budovy ambasády
Premium Ačkoli se zdá, že má Česko s Poláky bezproblémové vztahy, pod povrchem doutná mnohaletý spor. Týká...
Jeden jim všem vládne. Úder na Írán potvrdil technologickou nadvládu F-35
Izraelský letecký úder na vojenské cíle v Íránu před týdnem jasně potvrdil fakt, který bude brzy...
Děti s kočičí maskou, hrozba pro Rusko. Politici a popi dusí další projev satanismu
Jana, moskevská dospívající dívka, se děsí toho, že by se musela vzdát své vášně zvané kvadrobik....
Dokážeme snížit byrokracii pro policisty v řádech měsíců, slíbil Vondrášek
Policisté v týdnu protestovali proti nízkým platům a množství práce. To by se ale mohlo snížit o...
Bitcoin díky Trumpovi triumfuje. Poprvé překonal hranici 80 tisíc dolarů
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin překonala poprvé hranici 80 tisíc dolarů, informuje agentura...
Chris Hemsworth je pod palbou kritiky. Stal se tváří reklamy na Abú Zabí
Australská filmová hvězda Chris Hemsworth schytává kritiku za účinkování v reklamě, kterou Spojené...
Prodej RD 4+1 se zahradou, Veselíčko, CP 539 m2
Veselíčko, okres Přerov
2 200 000 Kč