Multikulturní společnost? Zkoušky z dospělosti postmoderního světa!

Zdá se, že jako lidstvo propadáme ze základních předmětů v oblasti integrace a společného bezproblémového života různých kultur v těsném sousedství. Vypadá to, že dříve či později bude opět někdo hlasitě navrhovat „konečná řešení“ té či oné otázky. Muslimské, romské, černošské…

Říká se tomu nacionalismus. Ideologie, která požaduje, aby byla každá národnost světa organizována ve svrchovaném státě. Vychází z přesvědčení, že národnostní hnutí musí usilovat o nezávislou státnost, jelikož jedinou zárukou politického přežití v moderních podmínkách je ochrana před vměšováním nepřátelských cizinců, a ta spočívá v oddělené politické organizaci - státě. Tento předpoklad se opírá o příliš zjednodušené hodnocení schopnosti států přizpůsobit své vnitřní uspořádání, aby byly uspokojeny národní aspirace.

Ačkoliv má tento svět neblahé zkušenosti s nacionalismem mnoha tváří, zdá se, že opět k této ideologii směřuje při nejmenším ve svých návrzích na řešení otázek imigrace a prolínání kultur, či lépe řečeno jejich koexistence na jednom území. Ti, kteří si již dávno myslí, že společnost v žádném případě nemá být multikulturní, si mnou ruce, protože se těší, až tento systém dopadne tvrdě na zem. Národnostní, rasová a náboženská nesnášenlivost, netolerance a v neposlední řadě obyčejná lidská nenávist jsou stále častějším pojítkem mezi občany, kteří chtějí řešit problémy extremním a radikálním způsobem. A to je smutné, ale především vážné a nebezpečné.

V každém případě tato situace velice nahrává politikům a ti se staronovému trendu hbitě přizpůsobují. Proto jako houby po dešti vznikají všude v Evropě včetně naší země populistické strany, případně se stále hlasitěji ozývají populističtí členové různých politických uskupení, kteří chtějí těžit z proticizinecké a protiimigrační nálady namířené poslední dobou především proti muslimům. K šíření nenávisti vůči přistěhovalcům se mohutně zneužívají různá média, například internet a blogy, které dnes může psát každý s téměř libovolným obsahem. I zde na iDNES.cz bychom našli některé politické populisty, kteří zasévají zlo a nenávist v podobě boje proti multikulturní společnosti. Vypadá to, že cíleně zasetá nesnášenlivost opravdu velmi dobře klíčí a poté roste prakticky všude. A stejně jako plevel je těžké ji vykořenit a dočista se jí zbavit. Záleží jenom na nás, jestli budeme nečinně přihlížet, nebo s tím něco uděláme.

Prozatím se tvrdé postupy vůči muslimům (ve Francii kromě různých omezení pro muslimy také vystěhovávání Rómů do Rumunska a Bulharska) a protiislámské výroky stávají politickou zbraní a důvodem k proniknutí dříve okrajových ideových a politických uskupení do parlamentů nebo získání určité nezanedbatelné části voličů mnoha evropských zemí – Nizozemska, Rakouska, Švédska i Švýcarska. Mnozí lidé mají najednou pocit, že mohou a mají určovat či vymezovat práva některých skupin obyvatelstva podle vlastního výběru a na základě pravidel, které si sami určí. Jako by se svět nebyl schopný poučit z minulých chyb, dobrovolně vstupuje do jámy lvové. Nenávist a nesnášenlivost jsou šelmy pomalé a plíživé, leč při útoku na kořist o to zákeřnější.

S ohledem na počátek, motivy vzniku a průběh 2. světové války je z mého pohledu více než paradoxní, že aktuální hlas o totálním selhání multikulturalismu a integrace cizinců přichází z Německa z úst tamní kancléřsky Angely Merkelové. Ačkoliv její projev k mladým konzervativcům považují mnozí politologové pouze za hraní na populární strunu, reakci na kritiku a snahu o udržení politické moci CDU, nebezpečnost jejích slov je značná právě proto, že se nyní nejen v Německu střetává obdobný tvrdý a nesmlouvavý přístup k cizincům s pochopením a souhlasem stále většího počtu občanů v rámci celé Evropské unie.

Je důležité si uvědomit, že nenávist a nesnášenlivost nemohou v naší společnosti vyvolat nic jiného, než další zlo. Je to možná účinná a často používaná politická páka směřující k „vyšším zájmům“ v podobě moci a peněz, nicméně i tak je nutné pochopit, že se svět přirozeně již dávno stal místem střetávání různých kultur, národů a národností a není důvod na tom nic změnit ani tento stav odmítat jako nepřijatelný. Změna přirozeného vývoje by byla násilná a uskutečnění takového plánu by bylo možné jenom jednostranně a násilně, což by bezesporu vyvolalo opět pouze další kumulované násilí. Je naprosto normální, že žijeme všichni pospolu. Je rovněž pochopitelné, že si musíme na sebe zvyknout, neboť prostředí, hodnoty, kultura i tradice, z nichž lidé pochází, jsou různá a často naprosto odlišná. K tomu všemu je zapotřebí především tolerance, pochopení a především láska k lidem i životu.

Život každého člověka má stejnou váhu a hodnotu, nikdo není důležitější a nikdo nemá právo na větší prostor než kdokoliv jiný. Není možné ani správné komukoliv určovat, kde smí žít a je nepřijatelné někomu určovat, jak má žít. Pokud je chování jedinců nebo určitých skupin v rozporu se zákony, je samozřejmě žádoucí jejich řádné a spravedlivé potrestání. Není však správné zavírat před některými národy, menšinami nebo označenými nežádoucími cizinci brány měst a státní hranice. V takovém případě by se naše společnost dopouštěla cílené segregace, násilí na vybraných skupinách obyvatelstva, tedy zcela jednoznačně by bylo pácháno bezpráví a ve velké míře porušována základní lidská práva. To rozhodně není a nemůže být správná cesta, po níž by mělo lidstvo kráčet.

http://zpravy.idnes.cz/budovani-multikulturni-spolecnosti-selhalo-uznala-kanclerka-merkelova-1ox-/zahranicni.asp?c=A101017_210737_zahranicni_mad