Při přípravě doporučuji zapíjet ovocným čajem s příchutí švestek. Díky jeho vůni si lze vsugerovat, že polykáte slivovici . Osvědčilo se již třikrát.

Absolvoval jsem kolonoskopii před dvěma lety. Souhlasím, příprava je nepříjemná, ty tekutiny co musíte vypít opravdu nic moc. Ale dá se to vydržet. Vlastní zákrok mi ze všeho nejvíc připomínal sledování TV dokumentu. Žádné výrazně nepříjemné pocity. Mně našli tři polypy, které mi odstranili. Bez problémů, bez bolesti. Pokud se bojíte jít na preventivní prohlídku, tak se nebojte.

Ale není to tak špatné. Když si necháte šoupnout analgosedaci, tak to ani neucítíte. A pití Forlaxu den předtím není nic moc, navíc to není ideální, skoro bych viděl lepší normální projímadlo typu Gutalax.

Z mého pohledu je na kolonoskopii opravdu nejhorší ta příprava. Vypít 3 litry toho sajrajtu dá opravdu zabrat. Naposledy mi to po dvou litrech začalo téct i z uší. Nicméně rozkaz zněl jasně:"Vypít za každou cenu!" Připadal jsem si jak Brumbál, který musí vypít při hledání viteálů celou tu fontánu. "Ne, už nemůžu. Zabijte mně!" Samotný zákrok v pohodě. Ležím na lehátku, doktor něco píše do počítače, sestra mi dává injekci. Najednou mžik a doktor stále sedí u počítače a něco píše. Ptám se:" Tak kdy začneme, pane doktore?" Doktor:"Už máte po zákroku a všechno vypadá výborně"! Asi po pěti minutách se oblákám a sám odcházím pryč. Ani náznak toho, že by mi někdo píchnul nějaká analgetika. Nejspíš jsem byl po předchozí přípravné anabázi tak vyšťavenej, že jsem si při zákroku v klidu schrupnul.

Tak nevím, asi jsem měl štěstí na doktora, byl jsem 2x, pokaždé po důkladné přípravě, pokaždé bez jakýchkoliv utišujících prostředků... Zastávky na odběr vzorků byl poprvé dvě, podruhé tři, vždy šlo o nějaké drobnosti, histologie OK. Že bych si to nějak zvlášť užil, to tedy ani omylem, ale vydržet se to v pohodě dalo. Za sebe říkám, že nejnepříjemnější bylo to pití Fortranu, narvat do sebe tolik litrů není opravdu moc fajn a běhání na záchod se mění časem v pořádnou otravu... Ale počítá se výsledek a ten byl dobrý. :-) Autor to tady popisuje místy hororově, místy s lehkým nádechem humoru, asi přesně tak, jak si celý ten proces zaslouží. :-)

Přidal bych ještě jeden bod a to sledovat kalendář. Přišel jsem svého času k okénku, vytáhl papíry a dával jsem je sedtřičce, že tedy jdu na kolonoskopii, že mám bříško prázdné a jsem v pohodě. Sestřička mrkla do papírů a zeptala se, proč jsem přišel. Tvrdil jsem, že jsem přece objednán na úterý dvanáctého na kolonoskopii. Sestra zavrtěla hlavou a pravila, že ano, kolonoskopie bude dvanáctého, ale to je až ve čtvrtek, tj. za dva dny. A protože měli plno, šel jsem až za dva dny. Samozřejmě po opakované přípravě. Jinak projímadlo jsem si přilil do dvou dvoulitrových kofol, tam ta nepříjemná chuť není cítit.

Zazil jsem to pred 5 lety, zadny plyn, jen nejaka placebo injekce ktera neudelala vubec nic, silena bolest v brichu az do druheho dne. A to jsem nemel jet autem, zepry budu grogy, tak jsem platil taxika tam i zpet 1000Kc. Nejhorsi bylo ze ta injekce byl podvod, zadnou (sebemensi) zmenu stavu jsem neregistroval jen tu silenou bolest bricha az do druheho dne. Nikdy vic v zivote tim prochazet nebudu. Ten doktor musel byt sadista nebo co, ja se v cekarne svijel bolesti 2 hodiny nez jsem byl schopen odejit a zavolat taxika..odporne..

To je mi Vás líto, pamatuji jak jsem manžela slyšela až na chodbě a to je co říci, on je tvrdý chlap jako hora a žádné tintítko. Tenkrát mi řekl už nikdy více, ale tady u nás o tom ani nevěděl a žádná bolest ani po zákroku. Možná je to také o tom, jak je ten lékař v procedůře zběhlý. Nejen všechno do detailu vysvětleno, kromě procedury před i po zákroku jsem s ním byla a lékař ochotně vysvětlil a odpovídal na převážně moje otázky. V Česku se snámi skoro vůbec nebavili, strašně odměření a důležití. Na moji povahu bych ho okamžitě zastavila a nedovolila mu pokračovat, ale to jsem já.

Děláte z toho moc velký horor. Pokud máte chronické onemocnění, které se takhle musí monitorovat, je to brzo běžná rutina .

To záleží jak kdo a také na lékaři. Ne všichni lidé stejně reagují a zevšeobecňovat to také nejde. Běžná rutina to není pak by pacient nebyl upozorňován co za následky může to vyšetření způsobit, jako průtrh střeva, vnitřní krvácení, bolesti břicha, komplikace při odstranění polypů, rapidní srdeční činnost, reakce na injekci, reakci na přípravek který musí vypít, a několik dalších, takže zlehčovat to nelze.

Sloužila jsem jako doprovod manželovi před 2 roky tady v Arizoně. Po 4 dnech lehké stravy a 24hodinách pití tekutin plus toho nápoje, v nemocnici dali manželovi injekci, tady se to jinak nedělá, a za 20 minut byl venku, trochu ještě grogy. Nevěděl ani necítil absolutně nic, jen celý den vypouštěl plyny. Okamžitě jsme dostali podrobný tištěný přehled co mu dělali, včetně fotografií a podrobného popisu čtyřech výrůstků, které byly odstraněny, lékař mu vysvětlil že s největší pravděpodobností jsou benigní, což se porvrdilo o 2 dny později. Nedá se to absolutně porovnat s tím, co zažil v Česku někdy před 14ti lety v jedné středočeské nemocnici, kdy jsem ho slyšela sténat až na chodbě. Nic, žádný plyn, žádná injekce, no bylo to pro nás, kteří jsme byli z USA zvyklí na něco úplně jiného, velký šok. Stejně jako když ve stejné nemocnici řekli manželovi, kterému dali nohu do sádry od kotníku až po polovinu stehna, ať si tedy k autu doskáče o jedné noze. V tom momentu jsem tvrdě zakročila a důrazně vyžadovala kolečkovou židli na jeho vyvezení. No mohu říci, že jsme v druhé polovině devadestátých let žažili monoho překvapení, měli jsme dojem, že jsme se vrátili do šedesátých let, nemocnice stejně omšená a jednání zdravotního personálu nevlídné, neochotné a někdy i drzé. Od té doby uplynulo již více než 17 let tak doufám, že lékaři už se nechovají jako neomylní bohové a sestřičky jsou hodnější a ochotnější.

Nejhorší zážitek z tohohle "příjemnýho" vyšetření jsem měl jen šílenej pocit hladu....