Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem naštval hodně lidí v jedné tramvaji

Před pár dny jsem se vracel s dětmi ze školy tramvají číslo 14. Cesta, která obvykle trvá něco kolem deseti minut, působila tentokrát nekonečně. Důvod byl prostý. Kromě mých dvou větších, školou povinných dětí, jsem měl s sebou také kočárek s dvouměsíčním synkem, který právě dostal hlad a jakožto kojenec se domáhal odpolední svačinky. Tu jsem mu ovšem já poskytnout pochopitelně nemohl...

Plačící dítě (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.czzdroj: iDNES.cz

Plakat začal už venku, ještě před nástupem do tramvaje. A jeho pláč či později už křik samozřejmě s přibývajícími minutami nabíral na intenzitě. Již na nástupním ostrůvku jsem sklidil několik významných pohledů, ovšem nastupování do tramvaje je samo o sobě dosti náročným úkonem, že jsem neměl čas mračícím se spolunastupujícím věnovat více pozornosti. Do prostoru pro kočárky, který byl plný lidí, jsem tedy vstoupil s miminkem usilovně plačícím v kočárku. Jeho křik se nesl tramvají opravdu hlasitě.

Ještě štěstí, že máme kočárek velmi malý a tak se vejde i tam, kde vůbec nikdo nemá snahu uhýbat či opouštět vymezený prostor. V okamžiku, kdy se tramvaj pohnula, jsem se rozhlédl, abych zjistil, zdali není dostupné nějaké volné místo k sezení. Ale nebylo. Přesto jsem svého plačícího syna nenechal křičet v kočárku, ale vzal jsem si ho do ruky. Pláč po chvíli ubral na intenzitě a na pár okamžiků přestal zcela, nicméně ztratil jsem tím oporu svých paží, které nyní svíraly pevně tělo kojence. Znovu jsem se rozhlédl, jestli jsem snad nepřehlédl nějaké volné místo k sezení či se nějaké neuvolnilo, ale všude bylo stále plno. Tak jsem se tedy opřel zády o dveře tramvaje, abych měl alespoň nějakou stabilitu a nehrozilo mé případné upadnutí na zem. Bylo mi však jasné, že pokud tramvaj zabrzdí prudčeji, jak se to často stává, nemám šanci tuto pozici ustát.

Ve chvíli, kdy jsem se opřel o dveře a syn přestal křičet, jsem měl najednou čas uvědomit si zvláštní ticho, které se kolem mne a kočárku rozprostírá a zahleděl jsem se do očí kolemstojících. Překvapilo mě, že skoro všichni hleděli na mne a ještě více mne zaskočilo, že jsem z jejich výrazu vyčetl téměř bez výjimky pohoršení. Říkal jsem si v duchu, že jsou to lidé unavení, kteří jedou po celém dnu z práce domů a přemýšlí podobně jako já, co všechno musí ještě dneska zvládnout. Nicméně v okamžiku, kdy si můj syn znovu vzpomněl na to, že ještě nedostal tu svačinu, o kterou mě před chvílí důrazně žádal, a projevil to sice poměrně tichým, nicméně ne neslyšným pláčem, byly moje pochybnosti pryč. Těm lidem, jak jich tu kolem stálo řekl bych i se sedícími tak kolem patnácti, prostě vadila přítomnost plačícího miminka.

Na moment jsem se zamyslel nad tím, jestli by nebylo lepší vystoupit hned na příští zastávce a zbytek cesty dojít pěšky, ale rychle jsem tuto myšlenku opustil. Přeci nebudu vystupovat z tramvaje proto, že mi v náručí pláče miminko! Na příští zastávce se část lidí drala kolem dveří z tramvaje pryč bez ohledu na to, že jsem blízko těch dveří stál s dítětem v ruce. Dalo mi dost práce, aby mě dav nestrhl stranou a abych zároveň zůstal v blízkosti kočárku. Těch pár dalších minut, než jsme dojeli do stanice, kde jsme z tramvaje vystoupili, jsem se cítil opravdu nepříjemně. A navíc jsem si uvědomil, že té situaci vlastně vůbec nerozumím. Je vůbec možné, aby v tolika lidech najednou vyvolávalo plačící miminko negativní pocity? Přiznám se, že mě až zamrazilo z té naprosto dusné atmosféry, kterou přítomnost hladového kojence vyvolala. Zároveň mi jako naprosto neuvěřitelná a nepochopitelná připadala ta skutečnost, že vás nikdo s plačícím miminkem v náručí nepustí sednout. Tedy v této tramvaji to nikoho ani nenapadlo.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Napište mi, jak vypadají vaše cesty městskou hromadnou dopravou s plačícími dětmi v kočárku. Třeba zjistím, že jsem měl pouze smůlu na tramvaj plnou ustaraných a perným dnem znavených lidí...

Autor: Jaroslav Kysilko | čtvrtek 4.10.2012 11:21 | karma článku: 46,08 | přečteno: 25304x
  • Další články autora

Jaroslav Kysilko

Pomáhat a chránit znamená stát a koukat?

Každé ráno všedního dne chodím s mými malými dětmi do školy, a protože mám děti tři, je to už pěkná řádka let, co pravidelně během školního roku chodíme stále stejnou cestou, vždy kolem času 7:30.

4.5.2022 v 9:39 | Karma: 32,35 | Přečteno: 1367x | Diskuse| Praha a střední Čechy

Jaroslav Kysilko

Jako jízda na horské dráze

V přímém přenosu právě na kanále jedna ve formátu HD vysílají...moje střeva. Téměř rychlostí světla proniká endoskop naprosto neomylně mými útrobami a zarazí se až po 90 centimetrech, když jen jedním očkem nakoukne...

10.12.2021 v 8:08 | Karma: 39,38 | Přečteno: 8156x | Diskuse| Společnost

Jaroslav Kysilko

První vytýkací dopis pro premiéra Babiše od občana České republiky

S ohledem na neutěšený vývoj situace v České republice v mnoha oblastech veřejného zájmu jsem nucen vám tímto jako řadový občan adresovat první otevřený vytýkací dopis.

3.4.2021 v 13:13 | Karma: 47,37 | Přečteno: 13484x | Diskuse| Občanské aktivity

Jaroslav Kysilko

Kde je OLAF ?

OLAF se ztratil. Každé malé dítě ví, že OLAF je malý sněhulák z animované pohádky FROZEN. Sněhulák, kterého kouzlem stvořila princezna Elsa a který se tu a tam rozpadne na hlavičku, mrkvový nos, ručičky z klacíků a kulaté tělíčko.

21.12.2017 v 12:44 | Karma: 29,43 | Přečteno: 2308x | Diskuse| Politika

Jaroslav Kysilko

500: Oslava na Hradě

V pátek se uskutečnila na Pražském hradě oslava padesátých narozenin Martina Nejedlého, poradce současného prezidenta ČR Miloše Zemana. Zúčastnilo se jí 500 pozvaných hostů z řad přátel a kamarádů oslavence...

27.6.2016 v 7:07 | Karma: 22,04 | Přečteno: 680x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Tři dny v práci, poté domů s majákem. Ministr Bek jel záchranářskou uličkou

19. června 2024

Premium Ministerstvo školství proplácí coby přespolnímu politikovi Mikuláši Bekovi (STAN) přes 57 tisíc...

Už potřetí za měsíc. Severokorejští vojáci opět překročili linii s Jižní Koreou

21. června 2024  6:26

Severokorejští vojáci pracující v demilitarizované zóně ve čtvrtek znovu nakrátko překročili...

Na Ukrajině kvůli odstávkám dodávek vody hrozí žloutenka a cholera

21. června 2024  6:17

Kvůli výpadkům v dodávkách elektřiny způsobeným ruskými útoky hrozí na Ukrajině výskyt cholery a...

Poslanci rozhodnou o korespondenční volbě, je stanoven pevný čas hlasování

21. června 2024  5:23

Češi, kteří žijí, pracují či studují v zahraničí, nejspíš dostanou šanci při volbách poslat svůj...

Střelba na fakultě: Vysvětlujeme chyby policie v souvislostech

21. června 2024

Premium Policie otočila. A poprvé přiznala, že ne vše, co předcházelo střelbě na Filozofické fakultě...

Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete
Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete

Ajvar skvěle dochutí všechny grilované pokrmy. V redakci jsme vyzkoušely jemný i pálivý Ajvar, který se hodí k masu i zelenině. Jaké recepty se...

  • Počet článků 229
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3112x
Ženatý táta 3 dětí, kriticky uvažující o smyslu života, o směřování lidské společnosti, o nepochopitelné absenci dobra, o nesmyslnosti častopřítomného zla, o hledání cesty...