Vydržel jsem pět minut. A kolik zvládnete vy?

Jejich obličeje se podobají nejrůznějším zvířatům. Nejvíc hyenám a prasatům. Ale je mezi nimi i mnoho volů, několik vlků, lasiček a lišek, pár oslů a ovcí, a dokonce jedna mula.

Říkám si, že se mi snad jen tak zdají, protože vím, co jsou zač. Možná, že kdybych to o nich nevěděl, vůbec by mě něco takového nenapadlo. Ale kdo ví. Snad to mají ve tvářích zapsané tak výrazně, že i kdybych s nimi seděl někde v hospodě u piva, viděl bych to tam.

Hyeny, prasata, voli, vlci, lasičky, lišky, osli, ovce a krávy lidskými ústy štěkají, kňučí, hýkají a chrochtají, bučí a cení na sebe zuby. Občas někomu aplaudují člověčíma rukama.

Už to nemůžu vydržet. Pět minut s těmito tvory je nad mé síly. Srdce mi splašeně buší a lapám po dechu. Sahám po dálkovém ovladači a přímý přenos z jednání poslanecké sněmovny vypínám…