Lidé se rodí a umírají. Platí to i pro myšlenky, říše a impéria

Feudalismus pod pláštíkem formální demokracie. To je systém, ve kterém žijeme, a v němž vládnou plutokraté.

Jejich plány jsou více a více expanzivnější a hazardnější, přičemž stále nevázaněji a divočeji utrácejí. Ani v nejtajnějších myšlenkách se nepodívají pravdě do očí. Kupí ve svých sejfech nerealizovatelné cenné papíry, až visí nad ekonomickým světem jako potenciální lavina. Jejich neustálé hromadění majetku a moci přerostlo v horečnou posedlost a stále hlouběji v nich hlodá neukojitelná touha přesvědčit sami sebe, že kráčejí k dalším a dalším triumfům.

Ta maličká hrstka lidí, kteří ovládají celý západní svět a vládnou mu, je jako nepatrná postavička komicky neúměrná ohromnému vstupnímu oblouku monumentálního a nesmyslného paláce, který si zbudovali a stále jej rozšiřují. Při jeho stavbě podnikali nejroztodivnější kousky, stále vzdálenější jakékoli koncepci a finančním měřítkům, kousky stále vzdálenější střízlivé lidské úvaze. Kusy této stavby jsou k posledku tak hanebně postavené, že se už začínají hroutit.

Ale obraz tohoto superpaláce, jeho zářivý model, zlákal progresivní a modernistické davy, jež za ním kráčí jako krysy za flétnou krysařovou. Svoje naděje a životy, bezpečí svých žen a vyhlídky svých dětí zcela bezvýchodně propletli s tímto utopistickým projektem, s onou stavbou, z níž už po kusech oprýskává omítka. Nakonec se to pracné tkanivo fantazie a touhy po absolutní moci zřítí.

Kolik jste vydrancovali a vyloupili zemí, a nechali v nich spoušť, abyste mohli svůj palác postavit? Kde všude jste neprozíravým násilím na klidu a míru, na pevném řádu přírody, způsobili zkázu a vypustili z temnot strašné démony?

Ach, téměř jste nás přesvědčili! Vypadalo to báječně! Ale nejen věci vznikají a zanikají. Lidé se rodí, ale i umírají. A platí to i pro myšlenky, říše a impéria.

Stavba vašeho paláce velice pokročila, ale stále víc jsme z ní na rozpacích. Přivedla a přilákala do našich měst velký počet cizích lidí, kteří k nám vnášejí nového ducha, nové náboženství, nejrůznější podivné zvyky a nápady. Najednou už tu není tak bezpečno. Věci se mění. Staré je pošlapáváno, osvědčené je špiněno, tradiční je vytrháváno z kořenů a ničeno.

Těžiště našeho, kdysi vyváženého světa, se posunuje.

A tento svět tu nyní leží bezbranný, poražený, pokořený a odsouzený se vším všudy k zániku a k úplné přeměně.