Na Venušině pahorku zapíchnu vítěznou fáborku

„Vím, že jedné noci v nějaké ložnici, už brzy, se mé prsty budou probírat hebkými čistými vlasy.“ Charles Bukowski

Foto: Martin Kovalik

Dobyl jsem poslední kótu těla

Konečně zmlkla a oněměla

Na Venušině pahorku

Zapíchnu vítěznou fáborku

Zhroutila se jí defenzíva

Divné - přesto si skoro zpívá

Vzdává se, mává kalhotkami

Sliny mi chtíčem kapou z tlamy

Když ale polevím v nasazení

Najednou na mě zuby cení

Provede výpad hroty ňader

Zbaví mě rychle zbytků hader

Kryji se, statečně zatínám svaly

A vedu průnik přes stydké valy

Tohle mi fakt není proti srsti

Svírá mě stehny -

                            a má mě v hrsti...