Čas oponou trhnul a stejně nic nezměnil

Po středoškolském výletě do Prahy v roce 1985, kde jsme dvě noci přespali v (tehdy) omšelém hotýlku na Malé straně, jsem od spolužáků získal přezdívku Kosič. Tuto jsem zdárně potvrdil o pár měsíců později na stužkovacím večírku, kdy jsem následkem nezřízeného požívání alkoholických nápojů premiantovi třídy pozvracel jeho fungl nové polobotky ze Svitu. Také věříte blábolům o tom, že člověk s věkem zmoudří? Nenechte se vysmát. Člověk se nemění…

V mládí jsem často a s radostí pil,

jenže pár piv mě vždy zlomilo v pase.

Čas oponou trhnul a stejně nic nezměnil

- dvacet let poté dál bliju jak prase…