Těhotná s kosou
Couvám s koupenými sušenými rajčaty a nenápadně přehazuju tašku na zadek. Pořád pod pončem. Má postava je teď silně kuželkovitá. Kolemjdoucí parta černochů mlaská, taková bělošská zadnice se hned tak nevidí. Kam s tou taškou? Vyvalenou na boku ji nenechám. Běžně se tu nekrade, ale na trhu jsou i rumunští pobertové. Otřou se o bok a ze zavřené tašky zmizí i to, o čem nevíte, že tam máte. Na váš zadek si naštěstí netroufnou. V autě ze sebe rychle sundám pončo i tašku. Neprozřetelná kombinace.
Příště si pod pončo vezmu raději batoh. Italky batohy zásadně nikdy nenosí. Já začnu. Buď budu hrbatá nebo prsatá. Frčím do práce.
Na kase, kde občas vypomáhám, se ke mně nakloní Lucia. „Potřebuju něco odložit, než nakoupím,“ poprosí. Po dnešní ranní scénce jsem vstřícnější než kdykoliv jindy. Lucia mi vrazí do ruky novou kosu. Nabroušenou. Taky neprozřetelná kombinace. Nejdřív šla koupit kosu, potom k nám potraviny. Papírový obal z ostří padá. Lucia mizí v uličkách obchodu. V ruce mám kosu a ke kase jdou zákazníci. „Mám to zapsat zase na dluh nebo v hotovosti?“ ptám se něžně andělsky. Kosa v levé ruce je morbidní. Zákazník horlivě kývá hlavou, v hotovosti, to je jasné. Opřu kosu za zády a můj pidiprostor u kasy se zmenší o jeden level. Nemluvě o bezpečnosti. Ta je v tuto chvíli na bodě nula. S přesností japonského robota počítám eura, vytahuju zpod pultu igelitky a rovnám do nich zboží. „Lucia, kde jsi,“ volám do útrob obchodu. „Teď odběhla vedle do baru,“ říká italský puberťák a pobaveně si prohlíží kosu za mými zády. „Máte tady nějakou novou výzdobu, ne?“
Beru kosu a stavím ji ke košíkům. Hloupost. Přijde dítě, a je po malém Itálkovi i po zlomené nové kose. Venku být taky nemůže, za zády je nebezpečná...
V ruce. Budu ji těch pár minut držet v ruce a prostě to přežiju.
Jak dlouho trvá italské důchodkyni, než vysrkne piccolo kafe v baru s kamarádkou? Žádnou nanosekundu, nýbrž minuty. V tomto případě čtyřicet.
Čtyřicet minut s kosou je totéž co deset let bez kosy. Moje letité kosmetické fígle za krásnější Martu dostaly na frak. Teprve kosa mi dodává náležité grády! Švarní italští hoši kosu ochotně přidrží, a zatímco jim cpu jejich nákup do igelitek, dvojsmyslně i trojsmyslně žertují. Trošku staří elegáni předvádějí, jací jsou sekáči a zajímá je, jestli kosu známe i v naší zemi. „Neznáme,“ říkám vážně, „už sto let sekáme trávu sekačkami...“
Krásné poplkání během práce přeruší Lucia, a se slovy o svaté Martě odchází i s kosou. S kosou mizí i zákaznické jiskření, mám zase fádní mimikry a prostor u kasy je opět na svém obvyklém levelu. Ale k čemu mi to je....
Pár týdnů poté stojím frontu u známého stánku na trhu. Neitalsky, s batohem, v popnuté bundě. Než stačí prodavačka od rajčat cokoliv říci, vysvětluju jí: „Víš, já jsem těhotná nebyla, to jenom...“ Hned mi skočí do řeči svou italskou ratatatatatilkou: „Promiň, je to moje chyba. Někdy prostě tlusté ženské vypadají jako těhotné. Ale od minule jsi dost zhubla, ne?“
S kornoutem sušených rajčat raději urychleně zdrhám do práce. Marnost nad marnost. Dnes se za mnou neotočí už ani ten černoch. Jak se stát přitažlivou jiskřící ženou? Jedině... už to mám: „Milý Ježíšku, přines mi, prosím Tě, pod stromeček nějakou pěknou... kosu.“
Marta Kučíková
Hudrám, hudráš, hudráme
„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.
Marta Kučíková
My, nedokonalé
„Váš pas, madam?” zeptá se úslužně český řidič před nástupem do autobusu. Jaká přímo vtělená zdvořilost jeho řidičského ducha, takřka italská!
Marta Kučíková
... je mi ho tak líto!
„Takovej vodflus je to,” říkám své známé, která kouká, jak kroužím kolem italského chlapíka výrazně mladšího než jsem já. Kroužím s mateřskou starostlivostí. Říkám mu pracovně „vodflus Gigi”. Není to hanlivé, ale typické.
Marta Kučíková
Sníst to, na co čůrá pes
“Písíkán” říká mi devadesátiletá rázná Maria, když se jí ptám, co dnes vaří. Každodenně obědvá těstoviny a dušenou fenyklovou bulvu, kterou střídá s pečenou čekankou. Opakuje mi: “Je jaro, tak tu všichni jíme písíkán!"
Marta Kučíková
Zlodějiii!
“Čmajzli mi peněženku,” blekotá ovíněný chlapík. Zapomněl ji v nezamčeném autě. Taky proč by auto zamykal, tady se totiž odedávna vůbec nekradlo. Jediným vysvětlením je, že mu peněženku z auta vzala jeho exmanželka.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8560x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com