Jak ho okouzlit, i když nemáte pětky
"Tak mi dej trojky,” řekl odevzdaně. Špagety číslo pět byly do mrtě vyprodány. Jinou značku než Barillu nechtěl. Já si raději pošmáknu na Pasta Jolly, ač vlastně nudle jako nudle...
“Jakou děláš omáčku?” zeptala jsem se zkušeně jako stará protřelá italská kuchařka. Uši a oči na zvědavých sťopkách, zdejší zaručené kuchařské fígle mám často nejdřív jen odposlouchané. A taky jsem trochu drbna.
Jinak k veleoblíbeným pětkám je ideální jednoduchá omáčka z dušených rajčat. oleje a bazalky, anebo nechat na ohni rozpustit v oleji naložené prťavé slané rybičky “acciughe” (sardelky?), do toho frknete nakrájené černé olivy, pár malých rajčátek, kapary, a máte vystaráno.
Trojky jsou jemnější, ne každému sednou do huby, spíše jsou na přežvykování, když vás bolí zuby. Říká se jim špagetky, jsou slabé jako vlasy sicilské krasavice. Jedničky jsou nejslabší, ale téměr nikdo je nekupuje. Prostě od trojek nahoru to frčí, Tyhle jemné trojky je vhodné řádně proolejovat, aby se neslepily. Ideální s mořskými dušenými plody, zalité bílým vínem a olejem.
“Carbonaru,” říká mi ten nešťastník. Na carbonaru je machr můj manžel. Vylepšil ji tak precizně, že i děti, léta carbonaru odmítající, ji baští s boulemi za ušima.
“Vezmi si třináctku, linguine, “ říkám zákazníkovi zkušeně. Jsou to placaté špagety, na carbonaru ideální. A hned jsem doporučila manželův vylepšený recept. Zatímco se těstoviny vaří, v hrnečku rozšmrdlá tři čtyři žloutky (dle libosti), notně černého
pepře, a dobrou hrstku nastrouhaného ovčího sýra "pecorino". Na vedlejší pánvi osmaží na kostičky nákrájenou uzeninu "guanciale", čili nasolené usušené vepřové líčko. Není-li, dobrá i "pancetta", bůčková slanina. Horkou plotnu už nepotřebujeme. Do uvařených zcezených těstovin se vmíchají rozšmrdlané žloutky se sýrem, protřepe hrncem (i s pokličkou!), a nakonec vleje vábně vonící, lehce osmažené "guanciale". Nejchutnější těstoviny, které jsem kdy jedla. O cholesterolu se raději nebavme, ano?
Zákazník, s očima stále zabodnutýma do mého hrudníku, začal pomlaskávat, a přiobjednal si kus ovčího sýra i pár kousků lahodného guanciale.
Za pár dní si u mě špagety číslo třináct, guanciale i ovčí sýr kupovala nějaká načuřená ženská. Po chvilce zkoumavého prohlížení se mě nedůvěřivě zeptala, kde je ta druhá. Ta Italka s tím receptem na carbonaru, kterou doporučila jejímu muži.
“Italka? To jsem byla já, signora. Asi myslíte tenhle recept?” a pro potvrzení pravosti mé osoby jsem jí odříkala ingredienci po ingredienci. S českým přízvukem. S dodatkem, že jde o specialitu mého muže. Asi se domnívala, že můj choť je tím pádem samozřejmě echt Ital.
Méně nadurděně vytáhla koutky pusy o pár milimetrů výše k pokusu o úsměv - asi maximum v jejím životě - a řekla: “Ta carbonara byla opravdu výborná. Manžel ji chce udělat znovu. Nákup dělám dneska já, abych viděla, od koho je ten recept”, a pohledem už zase velmi přísným se mi zabodla do oblasti mého hrudníku.
Nešilhala.
Možná ten její manžel štramák nebyl až tak vážně zdravotně handicapován. Prostě obyčejný horňák. A při tom pekelném soustředění, co vlastně má koupit, si oči na chvili odložil tam, kde mu to dělalo evidentně dobře...
Marta Kučíková
Hudrám, hudráš, hudráme
„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.
Marta Kučíková
My, nedokonalé
„Váš pas, madam?” zeptá se úslužně český řidič před nástupem do autobusu. Jaká přímo vtělená zdvořilost jeho řidičského ducha, takřka italská!
Marta Kučíková
... je mi ho tak líto!
„Takovej vodflus je to,” říkám své známé, která kouká, jak kroužím kolem italského chlapíka výrazně mladšího než jsem já. Kroužím s mateřskou starostlivostí. Říkám mu pracovně „vodflus Gigi”. Není to hanlivé, ale typické.
Marta Kučíková
Sníst to, na co čůrá pes
“Písíkán” říká mi devadesátiletá rázná Maria, když se jí ptám, co dnes vaří. Každodenně obědvá těstoviny a dušenou fenyklovou bulvu, kterou střídá s pečenou čekankou. Opakuje mi: “Je jaro, tak tu všichni jíme písíkán!"
Marta Kučíková
Zlodějiii!
“Čmajzli mi peněženku,” blekotá ovíněný chlapík. Zapomněl ji v nezamčeném autě. Taky proč by auto zamykal, tady se totiž odedávna vůbec nekradlo. Jediným vysvětlením je, že mu peněženku z auta vzala jeho exmanželka.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Pátrací složky našly vrtulník íránského prezidenta, píší agentury
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy
Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...
Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla
Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...
Policie jde po majetku „nemajetného“ Kaderky. Zaměřila se i na manželku
Premium Šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka je vyšetřován ohledně jeho příjmů. Detektivy zajímají také...
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8560x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com