Mě asi trefí...ochladilo se a v MHD to zase smrdí II.
Spolu se mnou do tramvaje nastoupila paní, která také jezdí pravidelně a je na první pohled opravdu od rány a to myslím v dobrém slova smyslu. Sotva jsme nastoupily, nemohly jsme si nevšimnout dvou bytostí, které seděly uprostřed tramvaje a spaly. Okolo nich byly volné sedačky, ale nikdo se k nim nehrnul. Bylo to logické a pochopitelné. Odér v celé tramvaji byl opravdu nesnesitelný a po ránu útočil i na naše žaludky. Paní to začala komentovat, já se k ní přidala a ostatní cestující chvilku váhali, ale pak si každý přisadil. Dohodli jsme se, že tentokrát nebudeme tiše trpět, ale situaci vyřešíme. Na zastávce se ona bodrá žena zvedla a zaťukala na řidiče s prosbou....chtěla po něm, aby oslovil ony bezdomovce a vykázal je z tramvaje. Řidič skutečně vyšel ze své kabinky a choval se skvěle. Došel až k těm dvěma, poklepal je na rameno, aby je vzbudil. Když se jedna unavená hlava zvedla, pozdravil je a velice slušně je požádal, aby opustili tramvaj. Bezdomovci byli muž a žena a evidentně cestovali spolu. Řidič probudil ženu, která na něj chvíli nechápavě koukala, ale asi cítila, že je proti nim celá tramvaj, takže se nekonala žádná protestní scéna...prostě probudila svého spolucestujícího a hodně opilým jazykem mu řekla, že musí vystoupit. V tu chvíli opět nastalo ticho, protože jsme čekali, že muž bude drsnější a bude protestovat. Ale nestalo se tak....rozhlédnul se po tramvaji a oba dva vystoupili. Naprosto v klidu a rychle. My jsme poděkovali řidiči, ten se vrátil do kabinky a když jsme otevřeli všechna okýnka, tramvaj se postupně větrala a dalo se lépe dýchat. A já chci jenom říct.....několik z vás můj blog komentovalo tak, že to je jenom na nás a nemáme si to nechat líbit. Ano, měli jste pravdu! Nemůžeme čekat, že v každé tramvaji bude revizor nebo na zastávce stát hlídka policie. Je to na nás a my všichni, kteří řádně platíme jízdenky, máme právo a sílu vyžádat si slušné podmínky. Je mi jasné, že ne vždy to proběhne takto v klidu...ale neměli bychom rezignovat, ale naopak to zkoušet vždycky znovu i když je to náročné, komplikované a mnohdy se vystavujeme urážkám, dohadům a třeba i ponižování. Stojí to za to a zasloužíme si cestovat jako lidi! Děkuji všem za vaše podněty, děkuji té spolucestující za odvahu a v neposlední řadě děkuji řidiči....dnešní cesta do práce byla fajn:)
Michaela Kubná
Já, já, já...jenom já
Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....
Michaela Kubná
Historie jedné cesty
Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....
Michaela Kubná
Moje divadelní začátky....a konce
V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....
Michaela Kubná
Z pasáčka krav vzornou pionýrkou
Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...
Michaela Kubná
Jak jsem se stala pasáčkem krávy
Ačkoliv jsem typické venkovské dítě, k drůbeži mám vztah hodně chladný. Samozřejmě ne k té na talíři. To se máme hodně rádi, jenom se obávám, že je to vztah naprosto a úplně jednostranný. Ale živá drůbež me neoslovuje. Slepice považuji za naprosto tupé bytosti. Chodím k nim dodnes kouřit a jejich prázdné oči upírané na mou ruku s cigaretou, mě fakt iritují. Krocanů a krůt se bojím, před husama utíkám a kachny jsou mi lhostejné.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
V Klatovech nad ránem hořel byt, hasiči v něm našli mrtvého člověka
V Klatovech dnes časně ráno hořel byt ve výškové budově, hasiči v něm našli jednoho mrtvého. Požár...
Vul-check, Hoo-ree? Komentátorům radí manuál, jak vyslovovat české fotbalisty
UEFA připravila pro komentátory fotbalového Eura manuál, jak správně vyslovovat jména hráčů. Ze...
Ministr Síkela jako hlavní favorit na eurokomisaře? Nerudové i Kolajovi asi odzvonilo
Jestli se někdo může osobně radovat z výsledků eurovoleb, tak je to ministr průmyslu a obchodu...
Po žhářském útoku ze msty přišla rodina o dům. O pomoc pro kolegyni žádá i Jurečka
Po žhářském útoku na konci května na Karvinsku přišla rodina o střechu nad hlavou. Podle policie se...
PRACOVNÍK PÉČE O VOZY - KOLÍN (A12430)
AURES Holdings a.s.
Středočeský kraj