Asi před měsícem jsem se tady vypisovala ze svého "vzteku", když ráno nastoupím do tramvaje a narazím na bezdomovce, kteří jsou v tu chvíli naprostou, jednoznačnou, nepřehlédnutelnou a "nepřecítitelnou" dominantou. Dnes jsem jela opět stejnou tramvají a opět tam byli dva nezaměnitelní. Jenom scénář naší jízdy byl hodně odlišný.....
Spolu se mnou do tramvaje nastoupila paní, která také jezdí pravidelně a je na první pohled opravdu od rány a to myslím v dobrém slova smyslu. Sotva jsme nastoupily, nemohly jsme si nevšimnout dvou bytostí, které seděly uprostřed tramvaje a spaly. Okolo nich byly volné sedačky, ale nikdo se k nim nehrnul. Bylo to logické a pochopitelné. Odér v celé tramvaji byl opravdu nesnesitelný a po ránu útočil i na naše žaludky. Paní to začala komentovat, já se k ní přidala a ostatní cestující chvilku váhali, ale pak si každý přisadil. Dohodli jsme se, že tentokrát nebudeme tiše trpět, ale situaci vyřešíme. Na zastávce se ona bodrá žena zvedla a zaťukala na řidiče s prosbou....chtěla po něm, aby oslovil ony bezdomovce a vykázal je z tramvaje. Řidič skutečně vyšel ze své kabinky a choval se skvěle. Došel až k těm dvěma, poklepal je na rameno, aby je vzbudil. Když se jedna unavená hlava zvedla, pozdravil je a velice slušně je požádal, aby opustili tramvaj. Bezdomovci byli muž a žena a evidentně cestovali spolu. Řidič probudil ženu, která na něj chvíli nechápavě koukala, ale asi cítila, že je proti nim celá tramvaj, takže se nekonala žádná protestní scéna...prostě probudila svého spolucestujícího a hodně opilým jazykem mu řekla, že musí vystoupit. V tu chvíli opět nastalo ticho, protože jsme čekali, že muž bude drsnější a bude protestovat. Ale nestalo se tak....rozhlédnul se po tramvaji a oba dva vystoupili. Naprosto v klidu a rychle. My jsme poděkovali řidiči, ten se vrátil do kabinky a když jsme otevřeli všechna okýnka, tramvaj se postupně větrala a dalo se lépe dýchat. A já chci jenom říct.....několik z vás můj blog komentovalo tak, že to je jenom na nás a nemáme si to nechat líbit. Ano, měli jste pravdu! Nemůžeme čekat, že v každé tramvaji bude revizor nebo na zastávce stát hlídka policie. Je to na nás a my všichni, kteří řádně platíme jízdenky, máme právo a sílu vyžádat si slušné podmínky. Je mi jasné, že ne vždy to proběhne takto v klidu...ale neměli bychom rezignovat, ale naopak to zkoušet vždycky znovu i když je to náročné, komplikované a mnohdy se vystavujeme urážkám, dohadům a třeba i ponižování. Stojí to za to a zasloužíme si cestovat jako lidi! Děkuji všem za vaše podněty, děkuji té spolucestující za odvahu a v neposlední řadě děkuji řidiči....dnešní cesta do práce byla fajn:)
