Jak jsem se stala pasáčkem krávy
Koho jsem ale měla hodně ráda (a nemluvím teď o tom talíři), tak to byli králíci. Jednou mi tatínek chtěl udělat radost a přinesl mi domů angorského králíka. Králičí slečnu a já ji hned dala jméno...Hanička. Ubytovali jsme ji v naši králíkárně mezi ostatní králíky, jenom kotec měla svůj vlastní. Staral se o ni dědeček a já ji jenom rozmazlovala a hrála jsem si s ní. A taky jsem kvůli ní hodně brečela. Angorák se musí stříhat, čehož se ujímal můj děda. Neodborně, obyčejnýma nůžkama a dnes by ho odsoudili za týrání zvířátek. Moje Hanička po dědově zásahu byla maličká a "lehce" zkrvavená. Vzal si ji vždycky do náruče, chytil chuchvalec srsti a střihnul. Velice často se mu stávalo, že ušmiknul i malilinkatý kousíček kůže. Tuhle procedůru dělával v době, kdy jsem byla ve škole a po návratu jsem s Haničkou v náručí utíkala na zahradu, plakala jsem i za ní a ošetřovala ji rány:( Jednoho dne jsme měli k obědu králíka, což bylo v naší domácnosti dost běžné. Ale králíček byl nějaký malý a zároveň se ztratila Hanička....už nikdy jsem králíka nechtěla. Samozřejmě jsem taky v pravidelných intervalech tahala domů kočičky. Našim jsem tvrdila, že jsem cestou ze školy potkala kočku a ona šla prostě se mnou až domů. Pravda byla trošku někde jinde....kočku jsem fakt potkala, ale nešla se mnou sama. Malinko jsem jí pomohla najít cestu k nám domů třeba tím, že jsem si ji nacpala do aktovky. Kočička u nás obvykle velmi ráda zůstávala. Naši se ani nebránili, ale trošku potíž byla s odbytem narozených koťat. A tak jsme si pořídili pejska. Jmenoval se Ťapka a jestli si dobře vzpomínám, taky mě "pronásledoval" cestou ze školy a už u nás zůstal. Ťapka byl fenka a tak jsme kromě koťátek, měli i štěnátka. Jenomže jednou jsem se vrátila ze školy a Ťapka i štěnátka.... byla pryč. Dědeček mi tvrdil, za velké podpory rodičů, že štěňátka utekla a Ťapka je běžela hledat. Až je najde, určitě se zase vrátí. Nikdy se nevrátila a já se už nikdy nezeptala na její osud. Nějak jsem tušila, že pravdu nechci slyšet. Po zkušenostech s Haničkou, kočičkama a Ťapkou, jsem se soustředila na domácí zvířata proti kterým neměli nic ani dospělí z našeho domu a pořídili jsme si tele. Krásné s těma nejhezčíma kukadlama na světě. Jmenovalo se Doris a já jsem telátko pásla na zahradě. Celou zimu jsem trávila ve společnosti Doris a bylo to fajn. Jenomže i Doris vyrostla, což mi nikdo na začátku našeho kamarádství neřekl, a velkou krávu jsme doma mít nechtěli a ani nemohli. Hodně dlouho jsem nechtěla telecí strčit do úst. Poněkud starší jsem pochopila, že pokud chci zvíře, nemůže to být zvíře hospodářské. Blízko naší vesnice je plemenářský statek a tam chovali koně. Když jsem byla opravdu malá, koní jsme se bála. Chodili jsme tam na procházky a koně krmili cukrem. Já ne. Táta mi ukazoval, jak si dát cukr do dlaně a jak ho koníkovi nabídnout. Snažila jsem se, ale v poslední, rozhodující chvíli jsem obvykle ucukla a s křikem: "Ten kůň mě klovne!" jsem obvykle utekla a schovala se za první strom, který jsem potkala. Za dalších pár let jsem zjistila, že kůň neklove a výhled z jeho hřbetu je báječný zážitek....tele už jsem nikdy nepásla, kočičky netahala domů a naši mi pořídili fenku boxerky. Dali jsme ji jméno Tina a užila jsem si s ní báječné roky.
Michaela Kubná
Já, já, já...jenom já
Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....
Michaela Kubná
Historie jedné cesty
Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....
Michaela Kubná
Moje divadelní začátky....a konce
V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....
Michaela Kubná
Z pasáčka krav vzornou pionýrkou
Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...
Michaela Kubná
Mám podezření, že si naši se mnou nevěděli rady
Teda jako s tím, že jsem holka. Celé těhotenství si mysleli, že jsem kluk a už dva kluky měli. Oba bráchové se narodili v dubnu a já v říjnu. Takže najednou byl s nimi tvor z úplně jiné planety. A oni zmateni. Peněz moc neměli, takže jsem všechno dědila po bratrech....překlad: oblíkali mě jako kluka. Stříhali mě jako kluka. Kamarády jsem dědila taky po bratrech a zase to byli kluci. Rostla jsem jako kluk s náušnicema, které už dnes nenosím. Ani ty, co mi dali po narození, ani žádné jiné.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Potvrzeno, novým šéfem NATO bude Rutte, v říjnu vystřídá Stoltenberga
Bývalý nizozemský premiér Mark Rutte bude novým generálním tajemníkem NATO, rozhodly podle Reuters...
Za obtěžování a pokus o vraždu školačky si muž odsedí šestnáct let vězení
Krajský soud v Brně poslal obžalovaného Františka Oláha do vězení na šestnáct let. Uznal ho vinným,...
Pavel přivítal prezidenta Pellegriniho. Začíná smiřování špiček sousedních zemí
Nový slovenský prezident Petr Pellegrini přijel do Prahy na první zahraniční návštěvu. Na Pražském...
Lékaři bez hranic oplakávají smrt kolegy v Gaze. Byl terorista, tvrdí Izrael
Úterní izraelský útok v Pásmu Gazy nepřežil fyzioterapeut Lékařů bez hranic (MSF), který byl zrovna...
Rozdáváme plenky pro citlivou pokožku ZDARMA
Hledáte pro svá miminka spolehlivou ochranu a chcete, aby se cítila jako v bavlnce? Nyní máte jedinečnou příležitost zapojit se do testování nových...