Mami, už budeš....?
Mamča pracovala v obchodě v naší vesnici. Když jsem byla malá, měli pracovní dobu od osmi do dvanácti, pak dvě hoďky přestávku a od 14 znovu do 18 hodin. V poledne mamka nakoupila a jezdila domů na oběd. Měla to na kole asi tak 10 min domů, takže to bylo naprosto v pohodě. Když dorazila domů, probíhal vždy stejný rituál. Vešla do dveří a babičky, které kuchtily oběd, pravidelně hlásily: "Kde jsi? Ti haranti jsou nezvladatelní! Martin udělal...., Péťa udělal....a ta nejmladší jim musela asistovat. Oběd bude za deset minut, tak si je srovnej a přijďte...." nebo něco v tom duchu. Mamka mlčela a odešla i s nákupem do naší kuchyně v patře. Odložila tašky, dělala, že neslyší naše trio: "Mami, mami, já jsem dnes....a on mi...a ona zas..." Vzala křížovky, tužku a odešla. Schovala se nám! Ona se nám schovávala na záchod! Zamkla se tam a absolutně nereagovala. My jsme se vrhli na tašky, vybalili nákup a postupně jsme chodili pod dveře záchodu....."Mami, můžu si vzít ten jogurt?" hlásil nejstarší a nejhladovější brácha. Odpověď nepřišla, tak to vzdal, vrátil se do kuchyně a dal si jogurt. "Mami, zítra jede teta na výlet. Můžu jet s nima?" ptal se mladší brácha. Odpověď zase žádná a tak odkráčel i on. "Mami, bráchové mi ustřihli kus vlasů..." kňučela jsem pode dveřmi záchodu zase já. A zase žádná odpověď. Do toho ještě zoufale zvonil zvonek u dvěří - to nás babička volala na oběd. Ani na to mamka nereagovala. Za chvíli jsme začali druhé kolo. "Mami, jak dlouho tam budeš?" ptal se jeden. "A co tam děláš?" vřískal u dveří další. "Mami a už budeš?" obvykle jsme končili všichni tři společně. Po patnácti minutách se dveře odemkly a vyšla naše usměvavá maminka. "Teď spolu hezky uklidíme ten nákup, který jste vytahali na celou kuchyň a půjdeme obědvat." Jak já ty její 15minutovky nenáviděla! Teď dělám v obchodě taky. Když přijdu domů, zamknu za sebou dveře, vezmu knihu a jdu na patnáct minut na záchod. Mých soukromých patnáct minut. Žádný hlas, žádné rádio, žádná televize. Nic. Klid. Ticho.
Michaela Kubná
Já, já, já...jenom já
Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....
Michaela Kubná
Historie jedné cesty
Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....
Michaela Kubná
Moje divadelní začátky....a konce
V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....
Michaela Kubná
Z pasáčka krav vzornou pionýrkou
Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...
Michaela Kubná
Jak jsem se stala pasáčkem krávy
Ačkoliv jsem typické venkovské dítě, k drůbeži mám vztah hodně chladný. Samozřejmě ne k té na talíři. To se máme hodně rádi, jenom se obávám, že je to vztah naprosto a úplně jednostranný. Ale živá drůbež me neoslovuje. Slepice považuji za naprosto tupé bytosti. Chodím k nim dodnes kouřit a jejich prázdné oči upírané na mou ruku s cigaretou, mě fakt iritují. Krocanů a krůt se bojím, před husama utíkám a kachny jsou mi lhostejné.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Čeští politici jsou v bezpečí. Slovensko musí situaci zklidnit, řekl Lipavský
Slovenský tisk atentát na Fica označuje za ránu do srdce tamní společnosti, která čelí pokročilému...
Vozidlo skončilo v poli úplně zdemolované, hasiči vyprostili tři lidi
Tři muži se zranili v sobotu večer při vážné nehodě nedaleko Uhřic na Blanensku. Řidič auta značky...
Fico je mimo ohrožení. Pellegrini: Na hovor o uklidnění situace nedozrál čas
Na jednání stran k uklidnění situace na Slovensku patrně nedozrál čas, uvedl zvolený prezident...
Česku dnes hrozí krupobití a lokální bouřky, přívalové srážky už ne
Přímý přenos Na většině území Česka se dnes odpoledne a večer mohou objevit bouřky s kroupami a silnými dešti....
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...