Brazílie den XIII a XIV. Suvenýry
Pomalu se blížil konec naší dovolené, takže byl čas vyrazit na nákup suvenýrů. Dopoledne bylo opět pod mrakem, takže jsme chodily po městě a hodnotily místní obchody. Dost nás překvapily místní supermarkety. Jednak kouřit můžete i mezi regály s potravinami, což se nám zdálo dost nechutné i přesto, že jsme kuřačky. A druhý šok byli zaměstnanci. V každé uličce byli minimálně dva a neustále doplňovali regály se zbožím nebo rovnali již vyskladněné zboží. Spíš rovnali, protože v celém supermarketu, jsme byly my tři a asi dalších pět zákazníků. Naše průvodkyně nám později vysvětlila, že i toto způsobuje sociální situace v zemi. Nezaměstnanost je tak obrovská a sociální síť natolik slabá, že lidé jsou ochotni pracovat za jakoukoliv mzdu. Takže plat, který u nás vyplatíme jednomu člověku, se tady rozdělí mezi zaměstnanců deset. Proto jich najdete všude tolik – mám na mysli tolik zaměstnanců. Suvenýry jsme nakoupily až večer. Na večeři jsme vyrazily do vyhlášené rybí restaurace na kraji přístavu. Restaurace se jmenuje Alfréd a vaří tam přímo božské rybí speciality. Cestou zpátky jsme se zastavily na tržišti na pláži Iracema a u stánků nakoupily všechno. Najdete vše, tam po čem vaše srdce a peněženka touží. Od vyšívaných halenek, plavek, šátků, přes různé mušle, škeble (nedoporučuji, obvykle se jedná o padělky, mnohem lepší je vylovit si pravou z oceánu) až po indiánské suvenýry v podobě dřevěných masek a také spoustu místního koření, oříšků a jiných pochutin a poživatin. Prostě opravdu všechno! Předposlední den v Brazílii. Dopoledne se couráme opět po městě, naposledy jsme navštívily shopping centr Iquatemi. Cestou nás zastavili všude přítomní Svědci Jehovovi...o tahle setkání nestojím. A tak rychle pryč. Naštěstí se můžete ohrazovat jazykovou bariérou, což jsme udělaly a nechali nás být. Utratily jsme poslední peníze za poslední dárky, pohlednice. Odpoledne jsme se rochnily v bazénu, užívaly si božské brazilské kávy a večer vyrazily na poslední grilovanou večeři v zahradní restauraci na pláži Iracema.
Michaela Kubná
Já, já, já...jenom já
Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....
Michaela Kubná
Historie jedné cesty
Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....
Michaela Kubná
Moje divadelní začátky....a konce
V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....
Michaela Kubná
Z pasáčka krav vzornou pionýrkou
Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...
Michaela Kubná
Jak jsem se stala pasáčkem krávy
Ačkoliv jsem typické venkovské dítě, k drůbeži mám vztah hodně chladný. Samozřejmě ne k té na talíři. To se máme hodně rádi, jenom se obávám, že je to vztah naprosto a úplně jednostranný. Ale živá drůbež me neoslovuje. Slepice považuji za naprosto tupé bytosti. Chodím k nim dodnes kouřit a jejich prázdné oči upírané na mou ruku s cigaretou, mě fakt iritují. Krocanů a krůt se bojím, před husama utíkám a kachny jsou mi lhostejné.
| Další články autora |
Konec Skylinku přináší nové ceny i pravidla. Co musí zákazníci stihnout do konce listopadu?
Satelitní televizní služby v Česku prošly významnou změnou. Nabídka se nově sjednotila pod značkou...
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Co podniknout v listopadu v Praze zdarma? Vybrali jsme 7 akcí, kde se neplatí vstupné
Listopad v Praze nabídne průvod strašidel, návštěvu legionářského vlaku i pohled do vědeckých...
Semir z Kobry 11 má novou roli. Z vojenského náklaďáku vznikl luxusní dům na kolech
Z vojenského náklaďáku luxusní dům na šesti kolech! Obří MAN přezdívaný Semir, pojmenovaný po...
Měl jsem být krotitel dravé zvěře, ale zpěv mě baví víc, říká zpěvák z cirkusu
Tomáš Ringel vyrůstal v manéži. Žongloval a myslel na kariéru drezéra. V devíti letech mu však...
OBRAZEM: Posádky balónů zakončily sezonu. Při posledním letu je potrápil vítr
Letošní sezona létání horkovzdušných balónů je uzavřená. Zakončilo ji sobotní setkání s krátkým...
Koaliční smlouva ve Zlíně bude podepsána v úterý 10. listopadu
Koaliční smlouva ve Zlíně bude podepsána v úterý 10. listopadu. ČTK to dnes sdělila zástupkyně...
Vitaminy, pohyb i kvalitní spánek. Co skutečně pomáhá tělu zvládnout chladné měsíce
Chladné počasí, nedostatek slunečního světla a časté změny teplot dávají na podzim a v zimě zabrat...

Pronájem komerčního prostoru 70 m2 Milovice, ulice Mírová
Mírová, Milovice, okres Nymburk
15 000 Kč/měsíc



















