Sourozenecká láska (fejeton?)
Vracím se domů vyčerpaná a rozlámaná ze své cesty po Kavkaze. Když vlezu do svého pokoje, čeká mě příjemné překvapení. Někdo mi v něm uklidil. Chvilku se kochám pohledem na uklizený pokojíček. Takový jsem ho snad nikdy neviděla. Mám vážně radost z bráchy.
Vztek ve mně však vzkypí v momentě, kdy nemohu najít oblečení na převlečení. Napadne mě, že by se mohlo nacházet v šuplíku pod postelí. V moment, kdy šuplík otevřu, mě málem trefí šlak. Pod postelí je nacpáno všemožné oblečení, dohromady s důležitými dokumenty, jako je třeba maturitní vysvědčení, nebo potvrzení o studiu. Protože přes měsíc v pokojíčku bydlela má sestřenka, brácha prostě sebral všechno, co našel na stole i na zemi a nacpal to ladem i skladem do šuplíků pod postel, aby to nebylo vidět. Chvíli jen tak beznadějně sedím na posteli a říkám si, že by mi snad mohla pomoci studená sprcha. Když však vlezu do sprchy, zjistím, že je vana úplně černá. Měsíc tu nejsem a nikdo ji ani nevytřel hadrem.
Volám bráchovi a nemohu se mu dovolat. Zase je nedostupný. Co pořád dělá? Asi má rande, nebo tak něco. Každý den má rande a vypne si telefon tak na 5 hodin. Po několika hodinách mi přijde sms: „Potřebovala jsi něco?“ Vzhledem k tomu, že má na mobilu asi 3 nepřijaté hovory, naprosto nechápu, proč mi hned nezavolal zpátky.Volám mu tedy.
Chudák nechápe, proč jsem se vrátila a zase na něj křičím. Položí mi telefon. Prý mi udělal dýňovou polévku, ale po půlhodině prohledávání špinavé kuchyně to vzdávám a jdu se najíst někam ven. Kam ji mohl uklidit?
Když se vrátím z večeře, nemohu se na ten bordel doma dívat, a tak začnu uklízet. Luxovat, ulízet koupelnu a kuchyň. Chvilku se rozčiluji nad oblečením, které jsem právě vytáhla z pračky, je celé poseté bílými cucky protože NĚKDO si nevyndal kapesník z kapsy u kalhot. Hádejte, kdo. Po několika hodinách vyndavání cucků z oblečení s podlitýma očima krví jdu na záchod. Zase je zvednuté prkýnko! Konečně se chystám do sprchy, to už je to jediné, co mi může pomoci. Málem se zhroutím, když zjistím, že nepoužitý čistý ručník, který jsem si vyndala ráno ze skříně, je mokrý. Někdo ho použil. Hlubokým dechem se snažím sama sebe uklidnit a z posledních sil otevírám dveře do koupelny. Beru si kartáček na zuby a zděšená zjišťuji, že ho dnes také někdo použil. Vzkypí ve mně nová vlna vzteku a vběhnu do bratrova pokoje. Ručníky se povalují všude, dokonce i na stropě. A všechny jsou použité. Jak si někdo může nepamatovat, který ručník mu patří? Jak si někdo může NEPAMATOVAT, KTERÝ KARTÁČEK JE JEHO?
Probouzím se ráno. Ležím na bratrově posteli a v podpaždí držím svůj kartáček i svůj ručník. Jsem rozhodnutá je nikomu nevydat ani za cenu smrti. Brácha vleze do pokoje a ptá se mě, jak jsem se měla, a jestli jsem jedla dýňovou polévku. Rozkřičím se na něj, že špatně, a že jsem ji nejedla, protože jsem ji nenašla, a že ji určitě snědl on. Brácha už raději nic neříká a jde z pokoje pryč. Prý dal polévku do sklepa. „Do sklepa, bože? Proč do sklepa? Vždyť tam jídlo nedáváme, tam je jen pračka a marmelády!“ Slyším ze sklepa, jak na mě volá: „Můžeš přestat štupovat ty ponožky, bože, kdo to pak má dávat do pračky?“
Probudím se do nového dne, venku svítí slunce a já mám radost z toho, že je krásně a že to byl pouze sen. Jdu do obývacího pokoje, kde je celá podlaha, kterou jsem včera vyluxovala, posypaná pískem, protože bratr si v obývacím pokoji vyndaval věci z batohu, bůhví proč tam měl písek. Bohužel je to všechno realita.
Žít s bratrem je holt skvělá příprava na manželství.
Barbora Kubantová
Moře mlhy
Večer si dáš špatné víno a cigaretu, oči a rty ti vysuší, pláč se ti zasekne v hrdle, srdce se ti rozbuší a stáhne,
Barbora Kubantová
Světlo vs Stín
Deprese je jediná jistota, kterou ti život může dát. Když se potřebuješ něčeho chytit, často ti život nenabídne ani pomocnou ruku ani provaz. Často ti nenabídne ani tu tolik očekávanou smrt, ale pouze ti hází klacky pod nohy.
Barbora Kubantová
Smějící se bestie
Smějící se bestie. To je reprezentace vysokoškoláků, kteří kráčí po ulici prezentováni číslem v systému internetu.
Barbora Kubantová
Hledání bydlení/ smyslu života?
Letos jsme se s M dohodly, že budeme bydlet spolu, protože budeme studovat ve stejném městě. Přišlo nám to jako nejlepší nápad.
Barbora Kubantová
Smrt
Dívka s roztrhanými punčochami si hrála v louži. Cákala si vodu na nohy a vůbec jí nevadilo, že bude mít na punčochách fleky. Tmavá voda se na punčochách rozpila a zbarvila je do hněda.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Zařízený byt 1+kk se zahrádkou
U Hostavického potoka, Praha 9 - Hostavice, okres Praha
15 900 Kč/měsíc
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 757x
Nemám ráda kritiku umění. Může ho tvořit každý už jen tím, jak žije. A proto se při čtení mých řádků zastavte a v klidu si dejte šálek kávy. Sedněte si na nějaké příjemné vyhřáté místo. Přestaňte soudit a pouze vnímejte atmosféru.