6/7/2009 Presun z Pekingu do Datongu

Tak dneska jsme se konecne rozhodli z Pekingu vypadnout, rychle z toho zasmogovanyho mesta pryc! Nejak zvlast jsme nespechali, takze vstavame az okolo devate, balime a pak rychle na snidani. Davame tradicni placku v blizkem stanku, stejne dobre promastenou jako minule. Snidane za 2Y. Bezime z5 do hotelu popadnout batohy a uz to mazeme na autobusove nadrazi v JZ casti Pekingu.

Pri checkout trosku prudi recepcni, chce po me doklad o tom, ze jsem dal 100Y jako zalohu na klic. Nemuzu ho najit, asi jsem ten papir vyhodil. No takze se to nakonec vyresi tak, ze jim na jiny papirek napisu potvrzeni, ze jsem papirek o potvrezeni zalohy ztratil a ze mi 100Y vratili. Jdeme peso na okruzni metro. Dneska je tedy v Pekingu extra smog, je videt tak na 500m daleko, vic ne. Menime na linku cislo 12 a pak jeste musime kousek autobusem. No nejdriv nemuzume najit zastavku autobusu, no a pak zas nevime jakym. Se ptame, prvni sikmookej nejdrvi vubec nechape o co jde, druhy uz nam radi, ze mame jet autobusem cislo 300. Tak jedeme par stanic, pak na nas pruvodci zase mavne a vystupujeme. Mam ji rad Vystupujeme ale autobusak nikde, kurna kde to jsme. Tak se ptame, aspon tentokrat mame stesti a dovidame se, ze autobusak je asi 400m od zastavky. Jdeme pesky, je docela vedro a ze me leje jako z tropicke konve. Na autobusaku je fronta na listky jako prase, stavim se do jedne, i kdyz nevim, jestli je to ta spravna. U okenka rikam "Tatung" a dve osoby. Nejblizsi bus jede az ve 1320. Ach jo, musime 2h stravit cekanim na bus, to jsme tedy moc nevychytali. Listky do Datongu stoji pro oba 238Y, coz je vcelku dost, pritom je to "jenom " 260km. Kdyz se to porovna s cestou do Miyhunu, cca 80 km za 15Y, tak je to preci jenom trosku nepomer. Sejdeme dolu do cekarenske haly, projdeme jako vzdy nefunkcinim detekcnim ramem a batoh frkneme do nefunkcniho rentgenu. Sedame si u zidlicek u kose, ale dost to tam smrdi, tak navrhuji, abysme se presoupli nekam jinam. Tam to taky smrdi, tak nevim jestli to nesmrdim nejak ja, tedka uz presun tedy radsi nenavrhuju. V hale ceka dalsi asi 500 lidi, cizinci zadny. Maj tam vystrazny nastenky o tom, jak je cinska policie uspesna v chytani drogovych dealeru - moc zajimave cteni. Jinak je tam jeste asi zajimavy automat na nabijeni mobilu, jinak fakt nic vic, takze nuda. System maji cinaci docela moderni. Na kazdem listku je carovy kod, kterym se listek detekuje a odklikne z databaze (jak pozdeji zjistujeme, toto funguje jen v Pekingu). Takze presne vedi, kolik pasazeru jeste ma prijit a nemusi nic manualne pocitat.... Jedem nejakym cinskym autobusem znacky Mercedes, jestli to ovsem treba neni cinsky Mercedez, to fatk nevim. Kazdopadne je zajimavy, ze se da nastupovat a vystupovat jen prednima dverma, jiny v autobuse nejsou - divny. Nedavno jsem cetl clanek o tom, jak v Cine v autobuse uhorelo asi 25 lidi, tak me trosku tesi, ze sedime hned vepredu u vychodu. Jinak jsem cekal, ze sedadla budou nahnacany jeden na druhym, ale kde nic tu nic. Je tu vic mista nez v busech Student agency. Docela parada, cesta je tedy jakztakz pohodlna. Vymotani se ze zasmogovanyho Pekingu zabere asi hodinu, pak teprve mizi budovy a objevuji se prvni cinske vesnice, ktere tedy vypadaji dost opustne a bidne. Vlastne nevim, jestli to neni spis nejake cinske jezetde, vypada to tak podivne. Cestou jedeme kolem Badalingu, kam se take jezdi na zed. Z dalnice jsou videt turisti, taky jich tu tedy ale moc neni. Jinak dalnice je vcelku nova a dobra, ale obcas to docela nejak zahadne skace. Kazdopadne nejaky rychlejsi pruh moc neexistuje, jezdi se, kde je volno. Predjizdi se skoro hlavne zprava, kdyz to jde tak vlevo nebo opravdu kdekoliv. Cestou jsme potkali porouchany kamion, zrejme se mu porouchal v levem pruhu, tak tam taky zustal. Zrejme nemel vystrazny trojuhelnik a tak borec jako alternativu pouzil kanystr s benzinem, taky dobry. No a aby ho nahodou pri oprave nikdo neprejl, tak si do prostredniho (vlastne praveho, ten uplne napravo byl bezpecnostni ale jezdilo se tam taky, tak nevim jak to mam pocitat) hodil velkou pneumatiku. Vsichni to tedy objizdeji v pravem, bezpecnostnim pruhu. Zajimave na cesta take bylo, ze jsme vyjeli z te hranice smogu. Ne ze by to byl nejaky pozvolny prechod, ale proste na sto metrech se najednou ten smog rozplynul a byla v cukuletu krasne modra obloha. No a pak byl z dalnice videt vlak na uhli, ktery mel snad aspon 100 vagonu a odhadem tak 3km na delku. Taky slusny. Tak je aspon videt, ze jedem sprane do Datongu, mesta proslaveneho tezbou uhli....Jinak cim dale od Pekingu, tim je provoz ridci, az jsme vlastne na dalnci skoro uplne sami. Cesta trva nakonec pet hodin, vysazuji nas na Regional bus station, peso to dochazime k vlakaci, kde by mel byt nejaky levnejsi hotel. No mesto je fakt hnusny, jestli bych nekde nechtel bydlet, tak je to v Datongu. No treba je to tim, ze prochazime nejake datongsky Cerny most nebo Jizni mesto, ale i to je oproti Datongu desny luxus. Mesto je vsude hrozne rozkopany, vsude se dost stavi a je tu desne prachu, fuj. Nastesti tu ale neni smog, zatim. Tak toto je Datong:

Nalezame hotel, vypada dost luxusne...ale jen na prvni pohled. Jdeme dovnitr, cena 180Y za dvojluzak, no to je dost, takze se musi smlouvat. Rikam ze je to drahy, jestli muze dat lepsi cenu. Tak to hned srazila na 120Y, no dobry. Tak to berem. Hotel je typicky socikovsky model a la 80. leta. Dostavame pokoj v sestem patre. Jedem vytahem nahoru, tam je nejaka podlazni recepcni, ktera nam otevira pokoj. Z hotelu je krasny vyhled na velke zasobniky s plynem a pytle s buhvicim, super. Koupelna je dost desna, pokoj je aspon vymalovany. 

Jen shazujeme veci a jdeme hledat neco k jidlu. Vybirame jednu jidelnu kousek od nadrazi. Aaa kurna, maji tu jen menu v cinstine. No neva, vybirame si to same, co maji nasi sousedi. Sice jim moc do talire videt neni, ale kdyz to jedi mistnaci, tak to musime taky zvladnout. No objednavam si pivko, ale prinaseji tea. Tak si pak pro nej musim skocit do lednicky sam. Prinaseji jidlo a trosku me jima des. Je to nejaky nasekany maso, po blizsim prozkoumani zjistujem, ze asi kureci. No nejvic me dostalo to, ze jsem v tom jidle objevil kureci parat. Paratek byl sice pekny, ale ani ja ani JK ho nedal, takze jsme jim ho tam nechali pro dalsi hosty. Aspon salatek z cinske kapusty je dobry. Tak takhle to vypadalo a nakonec jsme zjistili, ze paratek se da koupit i v samosce. Super, tak to ho muzem jist kazdy den.

Verze z obchodu:

Platime, calujem 38Y, jednoznacne nejlevnejsi jidlo, ale taky asi nejhorsi.... No pak prolitneme vlakovy nadrazi, je tam hafo lidi, ale kam ty vlaky jezdi, se nam v rozsypanem caji urcit nepovedlo. Nalezame aspon internetovou kavarnu. Smrdi to tu po chcankach a vedle me nejaky cinak huli o 106. Tesim se do hotelu, ze si tam dam slivku na vydenzifikovani zaludku od toho paratu. Zitra frcime na klaster a do jeskyn, docela se tesim. Konecne neco jinyho, nez jen mesto

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Kubanek | pátek 10.7.2009 16:03 | karma článku: 12,88 | přečteno: 831x