30/8/2009 Honda Dream 125 a SZ Vietnam: Hanoi -> Mai Chau: Ujizdim

Trosku se teda na zacatek budu opakovat, protoze neco z dnesniho dne jsem zaradil do mimoradneho vydani ze dne 28/8/2009, ktere stoji urcite za to si precist:)

ZTP se nechtelo jit podivat na Ho Ci Minovo mauzoleum a jeho telo, tak jsem se tam musel vydat sam. Od hotelu to nastesti nebylo zas tak daleko, asi necely dva kilaky. Vzhledem k tomu, ze jsem se v LP docetl, ze se tam musi jit jen v dlouhych kalhotech, solidne ze me po prichodu k mauzolehu teklo:) Nevim jestli by strejda Ho mel radost, kdyby me takhle videl:)

Jinak mam fakt kliku s nacasovanim, protoze strejda Ho, jak je vetsinou Vietnamcemi nazyvan, by mel odjizdet 1.zari na pravidelne kazdorocni trimesicni randez-vous v Kremlu se strejdou Leninem. V Kremlu by se mu meli venovat po ty tri mesice tak, aby ho v Hanoji mohli nadale po nasledujicich 9 mesicu ukazovat v jeho velke krase. By me zajimalo, jestli se tam sjizdeji vsechny tyhle svetove vyznamne mumie ve stejnem case nebo jenom tyhle dva nejvetsi zapalenci...

Asi vzhledem k tomu, ze byla nedele a ze za chvili mel odjet na ten ozdravny pobyt do SSSR, tak tam byla docela hezka fronta, asi jak za komousu na poradnik na Skodu Favorit. No jediny rozdil byl, ze tady to slo asi o poznani rychleji, navic nejak se mi podarilo vetrit do fronty pro lidi s predem zamluvenym mistem (az pozdeji jsem zjistil, ze je tam jeste jedna fronta, daleko daleko vetsi:))

Takze jsem zkouknul toho strejdu, vypadal docela podobne jako Cash My Check na Taiwnau. Nechtelo se mi nazpatek chodit peso a znovu se koupat ve svem potu, tak jsem usmlouval mototaxi. Prvni me chtel vzit za pado (50000VND=50czk), a pak nejmin za dvacku, tak to jsem odmitnu. Druhy uz me vzal za petku s burem, tak jsem to vzal a vezl se z5 do stare ctvrte k pujcovnam motorek. Trosku jsem to prochodil a poptal se. Prvni jsem sel do pujcovny z LP. Ptal jsem se na legendarni motorku Minsk. Typos z pujcovny rovnou rekl, ze je lepsi jet na Honde, co tam ma, ze je to o hodne spolehlivejsi motorka a ze Minsk je opravdu hodne poruchovej. No tak jsem mu moc neodporoval:)

Bohuzel za motorku chtel 10usd, coz se mi zdalo dost. No ale jeho vyhoda byla, ze tahle mela zadni nosic, kam bych soupnul batoh a pripnul popruhem a byl tak o poznani na motorce svobodnejsi. No tak jsem mu rekl, ze si to rozmyslim. Obesel jsem dalsi pujcovny, tam jsem narazil na pb, ze bud mi motorku do Sapy nechteli pujcit, nebo ta jejich nemela ten zadni nosic. Jeden typos chtel za pujceni jen pet kolacu, ostatni tak okolo osmi, ale ta jeho stara hondicka vypadala uz spis na cestu do srotu nez do Sapy, navic to byla obsahove jen stovka. Po marketingovem pruzkumu a analyze situace jsem se vydal znovu na hotel zanalyzovat situaci se ZTP.

ZTP znovu bylo na internetu, asi bylo potreba aktualizovat status na Facebooku:) Po chvilce prisla na pokoj a odebrali jsme se na snidani. ZTP si objednalo citronovy dzus, mezitim znovu zjistovala, odkud je ten led (zrejme se tu chce stat expertem pres led) a jestli je to citronovy dzus z krabice nebo doma delany. No malem jsem to nerozdejchal, jeste ze mi ventilator zajistoval dostatecny prisun chladneho vzduchu:)

U snidane jsem znovu zjistoval pricinu problemu, nedostalo se mi jine odpovedi nez predesle dva dny a tak jsem se rozhodl a oznamil, ze dnes odjedu. Nebudu si Vietnam kazit, jeden batoh uz s sebou mam. ZTP se na to tvarilo nejak neutralne, kazdopadne nejake prekvapeni nedalo znat.

Sli jsme nahoru, ja se zbalil, na recepci zacvakal pulku hotelu (asi 280k) a sel do pujcovny pro motorku. Sam jsem se trosku divil, ze jsem tohle rozhodnuti ucinil, ale opravdu nebylo na vyber. Nakonec jsem zvolil tu za tech 10usd, sice nejdrazsi, ale taky vypadala nejlip a snad jako jedina mela kotoucovky. Typos mi poradil trasu, kterou jsem tedy uz znal, ale trosku mi aspon cestu upresnil. Sepsal jsem s nim papiry, vybral si prilbu, nechal mu pas a po vysvetleni, jak motorka funguje, jsem objel jedno zkusebni kolecko. Vsechno docela v cajku, tak jsem to vzal, upevnil jsem vietnamskym gumicukem batoh a vyrazil.

Nevyrazil jsem daloko ale k nejblizsi benzince. Nabral jsem plnou nadrz, asi 4.8l za 55VND a pak uz vyrazil smerem na JZ z Hanoje. Jesteze mi typos z pujcovny nakreslil trasu, jak se dostat z mesta. No asi bych to nasel, ale to mnozstvi jednosmerek je tu ukrutny. Cesta ven z mesta trosku zahul, koncentrace maximalni stejne jako pocet motorek, aut a nakladaku na ceste ven z Hanoje. Fakt nic moc:(

Moje nova laska: Tahle je pry spolehliva:)))

Maximalni ignorace vietnamskeho policicty

Asi na 20km za Hanoji uprostred silnice stal policajt a stavel jedouci vozidla. V protismeru se k nemu blizily dve motorky a policajt uz na ne maval. No tak jsem si rikal, to je klika, na me nemuze, protoze tam bude mit ty dva z protismeru. Situaci jsem bedlive pozoroval a jakmile se tyhle 2 protijedouci motorky priblizily k poldovi, obe udelali uhybny manevr a objely ho a ujely.

Jsem se tomu dost smal a cekal jsem nejakou akci honicku, bohuzel jeho akce byla, ze presel do meho smeru a zacal mavat na me a vedle me jedouci motorku. Tim me smich okamzite presel. No tak kurna jako co mam delat? Nakonec jsem to udelal po vietnamsku:) Jel jsem nastesti vic u stredu a policajt byl na prave strane. Tim to vypadalo, ze chce stavet tu motorku napravo ode mne.

Tak jsem se tak blizil, on nejak vkrocil doprostred praveho pruhu a snazil se nektereho z nas zastavit. Zrychlil a ujel mu stejne jako ta motorka vedle me:) No to je husty. Naprosto vsichni ho totalne ignorovali. Az jsem byl dal, tak jsem se tomu musel fakt tak smat:) Skoro az mi bylo toho policajta lito, jak lidi na nej kaslou:) Jinak si myslim, ze tohle nafilmovat, tak jestli to Nevahej a toc jeste existuje, urcite by to vyhralo prvni cenu. Nevtipnejsi bylo, jak tam fakt tak bezmocne maval tou jeho hulkou:)))

Asi 45km za Hanoji uz se cesta dost sklidnila, na silnici zustalo tak 5% mnozstvi vozidel, ktere bylo tesne za Hanoji.

Silnicka za Hanoji

Jinak jsem si myslel, ze nejprasactejsi ridici autobusu jsou v Cine. Ale po dnesni zkusenosti musim rict, ze ty vietnamsti jsou na tom daleko, ale hodne daleko hur. Nejezdi tu vetsinou velke autobusy, ale jen takove minibusy pro cca tak 20 osob. Tihle borci to kali snad skoro tak 2x rychleji nez vsichni ostatni, predjizdeji hlava nehlava, do zatacky to vzdycky vypada, ze jejich bus jede spis smykem a dost se naklani. Nekolikrat jsem musel uhnout z cesty skoro az do pangejtu, aby me nesejmuli. No pak uz jsem si to hlidal, jednak kdyz me predjizdeli a jednak vsechny protijedouci autobusy. Tohle jejich jezdeni fakt bylo dost vo drzku.

Vietnamsky sendvic

Asi v pulce cesty ze se najim, nemohl jsem nic najit. V jednom prisilnicnim cafe nikdo nebyl, tak jsem jel. V druhym uz to probihalo lip, akorat jinym svetovym jazykem nez Vietnamstinou tu nikdo nevladnul. Tak jsem naznacil rukou na bricho, ze mam hlad a rekl sendvic. Nastesti to pani pochopila a ze si mam sednout, ze neco pripravi. Tak jsem se tesi na nejaky super sendvic. No neco v kuchyni kutila, docela dlouho, tak to me nateseni jeste umocnilo. Jsem z toho rychle vychladnul, kdyz mi na stul byl donesen toustovy chleb a v nejake misce neco, co se podobalo ceskemu salku. Jsem na to cumel a vubec jsem netusel, ktera bije. No pani od naproti to vydela a sla mi ukazat, jak to mam jako jist. No bylo to to salko, tak jsem snedl par namocenych toustaku, zacaloval dvacku a odjel. No taky zkusenost, tenhle vietnamsky sendvic:)

Jel jsem dal a dal, cesta fakt krasna, okolo hory, male vesnicky, vodni buvoli, ryzova policka... Zacla mi byt i docela kosa, tak jsem musel sahnout po mikine. Musel jsem po druhy i natankovat, uz mi to ukazovalo jen dve carecky z sesti, ale nakonec se do nadrze vesly jen necela dva litry za 30k. Jel jsem dal a dal, nekde uz to melo byt. Tak jsem se zeptal a pani me prekvapive rekla, ze Mai Chau je na druhou stranu. No tak jsem se otocil, vratil se asi 20min jizdy, spravne odbocil a za par km byl v Mai Cau. Chtel jsem spat na thajskejch kulech, jednak proto, ze je to levnejsi, a jednak proto, ze je to vic tradicni nez hotel. No odchytil si me nejaky typos, nejdriv jsem ho lehce ignoroval, ale proto, ze umel docela dobre anglicky, tak jsem jeho nabidku prespani vzal, jako ze se podivam. Dojel jsem k nemu domu, zkouknul nocleh , ten byl ok, stejne jako cena 50k (presne podle LP) a vzal to. Za jidlo (vecere, snidane) chtel ale 100k, to se mi zdalo dost, tak jsme se nakonec dohodli na celkem 130k za vsechno.

Moje vecere. Za padesat korun se clovek naji az mu bricho praska. Skoda jen, ze jsem nezjistil, co bylo to, u ceho jsou ty hulky. To byla vazne mnamka:)

Dal jsem si sprchu a cekal na veceri. Cestou jsem zahlidnul, ze pan jel zrejme nakoupit na trh cerstvou zeleninu a maso, super:)

No hostina to byla super, jsem to ani nemohl snist, kolik toho bylo. Jedna vec byla naprosto super mnam mnam, tak jsem se ptal, co to je, on ze to v aj nevi, tak jsem se zasmal a rekl mu, ze to asi taky stejne neznam:) K veceri jsem si dal jednoho Tigra, docela dost dobry pivko.

No a pak uz jsem si jen cetl, psal a o pulnoci sel spat.

Anglicky pazit od vietnamskeho vodniho buvola

Kus me cesty:

Kolonialni domky:

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Kubanek | pátek 4.9.2009 15:45 | karma článku: 17,32 | přečteno: 1541x