26/10/2009 Borneo: KK -> NP Mt.Kinabalu

 Rano si konecne po nekolika nocich prispavame. Po vsech tech nocnich prejezdech nebo vstavanich jako do Kolbenky na to snad mame narok. Zjistujeme, ze v cene ubytovani je i snidane, tak se najidame. Tentokrat jsou v cene 4 tousty na osobu a tuto normu prekvapive splnuji, protoze uz mi fakt tousty s margarinem a dzemem moc nejedou, chtelo by to nejakou zmenu.

 Balime se a pozadovanou zmenu raniho jidelnicku nastesti nalezam v blizke kombinaci restarace/kavarna/jidelna/netcafe.
Davam si snidani c.2, konecne jinou nez toust a dzem. Uz se mi po vajickach zacinalo vskutku dost styskat. Sice teda nejsou nejak extra, ale i tak to zaludek potesi, stejne jako dobry ledovy cajik se sladkym mlekem. Cely den dneska bude asi trosku nudny, protoze v planu je pro me jen presun do NP Mt.Kinabalu, abysme se trosku aspon aklimatizovali a neprijeli z nadmorske vysky 2 m.n.m a nevystoupali do horske chaty Laban Rata nachazejici se ve vysce asi 3200m behem jedineho dne.

Zatimco EL rano beha asi desive po ruznych turistickych obchodech a nakupuje zbesile nejake ty suvenyry pro sve pratele, ja si sedim v te kavarnojidelnorestauraci a vyuzivam mistniho wifi zdarma. Nastesti takova "socek" jako ja, co tu usrkavaj jeden caj nekolik hodin a pri tom surfujou na netu, je to dost a hlavne lokalcu.

Kousek pred polednem se vraci EL z nakupu. No zase tolik toho nenakoupila, cekal jsem, ze se rozjede vic:) Chudaci jeji pratele, haha:)

V kavarne nakonec i obedvame, protoze se nam nechce nic hledat a v tom vedru nekam chodit. Uz abysme byli nekde pod Mt. Kinabalu, kde bude urcite prijemnejsi klima. Poobedvame nejake nudlicky, vyzvedneme batohy a jdeme na zastavku minivanu, ktere odjizdeji do mesta Ranau. Mame kliku a hned jeden minivan je nami zaplnen a muzeme tedy vyrazit. Cena je 15RM a 5RM za zavazadla. Podle LP by mela jizda ke sprave parku trvat 3 a pul hodiny, ale nas ridic to se svoji pomalu se rozpadajicim minibusem zvladnul za 2 hodky a kousek. Jakmile se vjelo do hor, uz bylo vcelku prijemne, teplota a vlhkost se snizila na prijemnou uroven:)

Prijizdime ke Sprave parku, tam zjistujeme co a jak mame udelat, abysme mohli zitra vyrazit na prvni cast naseho vystupu na Mt.Kinabalu. Dostavame nejake referencni cislo, se kterym se tu mame zitra dostavit, vic dneska uz nevyridime.

Zjistujeme ubytovani v parku, ale zde se Satura zase predvedla, i dormitory pod horou stoji 120RM, coz se nam rozhodne dat nechce, tak jdeme najit neco mimo park. Kousicek je nejake jine ubytovani, ale moc se nam to nelibi, tak obchazim jeste ostatni. Satura tu zrejme zpusobila silne lokalni zvyseni cen, protoze pak uz to nikde nejde pod 100RM a to i za uplne docela osklive pokoje. Nakonec bereme ten prvni, protoze je to nejbliz a nejlevnejsi, ale asi taky nejhnusnejsi. I za tech 40RM je to predrazeny. Maji tu docela originalne postavenou koupelnu s hajzlikama. Strechu to ma sice rovne, ale podlahu postavili tak sikmo, ze clovek malem prepadava na stenu a musi se pridrzovat. Bohuzel se to neda moc vyfotit, ale pri vstupu na tu zkosenou plochu clovek ma docela pocit, ze se to musi kazdou chvili zbortit.

Vecer se jdeme najist do restosky u silnice, vcelku dobry a nastesti to neni predrazeny po vzoru vydridusske Satury, jak tu firmu nesnasim. Po osme zaviraji, tak se presouvame na nas hotel. Jeste ze mame spacaky, v noci uz je tu vcelku docela zima. Tak asi po 3 tydnech jsme v lokalite, kde teplota konecne klesla pod 20C:)

Vecer probiha priprava nasich batohu, chceme toho vzit co nejmene. Znovu se pokousim davat par elektrosoku memu fotaku a prekvapive najizdi i displej. No hura, tak funguje, ale budu se s nim tedy muset tahnout nahoru:) Kazdopadne tohle zmrtvychvstani bych necekal.  Sice funguje jen castecne, nejde blesk a vubec se fotak cely nejak zahadne zpomalil, ale aspon neco. Treba se z toho jeste dostane a uzdravi se kompletne:) Zajimavy je, ze pobyt v Asii nema na elektroniku, co s sebou mam, dobry vliv. Fotak je tedy skoro oddelany a funguje pomalu, stejne jako nejak zahadne a pomalu zacal fungovat muj historicky mobil:(

Abysme byli zitra na ten vyslap cili, jdeme brzy spat. Stejne tu neni co jineho delat, ani cist, protoze ta socialni snad aspon 25wattova zarovka ten nas pokoj opravdu moc neosviti:)

 Tak na tohleto zitra pujdeme. Snad budeme mit to stesti a nahore se roztahne, abysme vydeli pry ten nejkrasnejsi vychod slunce na svete:)

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Kubanek | neděle 1.11.2009 11:33 | karma článku: 14,85 | přečteno: 834x