Dneska jsme se potrebovali presunout do Kota Kinabalu (KK), hlavniho mesta malajske/bornejske provincie Sabah, abysme nasedli na nocni autobus smer Sempora uzit si jednu z nejlepsich snorchlovacich lokalit na svete. Takze plan rano byl rano jet autobusem v 8 do pristaviste Muara na severu Bruneje, lodi v devet dojet na ostrov Labuan, tam popripade chvilku pobyt nebo taky ne, a jet lodi bud v 11 nebo ve tri primo do KK a tam z autobusaku jet nocnim busem do Semporny. Tento lodni presun asi neni nejlevneji forma jak se z Bruneje do KK dostat, ale cestovani lodi je takovy netradicni, tak jsme zvolili tuto variantu. Plan krasny, ale zadrhel nastal hned na zacatku naseho dnesniho presunu...
Vstavame uz v sedm, rychle se balime a odchazime na autobusak, odkud by mel jet express autobus smer Muarra. V 745 jsem uz na autobusaku a hledame bus, kterym mame jet. Musime se doptavat, protoze to, kam busy jedou, proste neni nikde napsane. Kdyz nam asi pet lidi nezavisle na sobe ukaze na posledni podivne misto v rade stanovist, tak tomu verime a prestaneme obihat lidi a ostatni ridice autobusu s prosbou o radu.
Cekame a cekame, bohuzel autobus nikde, prestoze uz osma odbila. Nakonec se ptam zase nejakeho ridice, ten rika ze by tu mel byt snad za 20 min, tak znovu cekame. To uz vime, ze nase lod, kterou jsme chteli jet, nam bohuzel odjede. Alternativni rychlopresun tagem za 30BYR jsem zamitli.
Cekame a cekame, ale autobus nikde. Dalsi ridic autobusu, co se ptame, tak rika, ze prijede za ctvrt hodiny. No moc se mi tomu uz nechce verit, ale cekame. Po tom, co ani za ctvrt hodiny neprijede a je uz kratce po devate, zjistuji jak jinak se k terminalu dostat. Do Muary tu jede spoustu autobusu, ale jen ten nas ekspres jede na lodni terminal:( Tak se ptam jednoho ridice, ten mi rika, ze jede do Muary a ze na terminal budemem muset prestoupit cestou na jiny autobus, tak mu rikam "ok" a ptam se, kdy odjizdi. Mou otazkou je tak nejak dost zaskocen, az se musi podivat na jeho rozvh, aby zjistil, kdy ze to ma vlastne odjet. Prekvapilo me, ze je to uz za ctvrt hodiny a on o tom nevi.
Na autobusaku jeste pobiha nejaky clovek ostanima oznaceny jako inspektor, tak se ptam i u neho. Ten mi vysvetluje, ze ranni expres bus mel nejaky problem a proto nemohl prijet. Prestoze bylo zcela evidenti, ze my dva cekame prave na tento bus, nikdo nam nic nerekl:( No ta doprava tady na Borneu je vubec nejak komplikovana, mozna v Malaysii vubec. Vsechno mezi vetsinam mestama funguje vcelku dobre, ale jakmile clovek ma jet mezi necim mensim, uz je to problem. Pan inspektor nam taktez sdelil, ze dalsi express bus do Muary by mel odjizdet v 9:30.
Nastesti tady se nemylil a v 925 dojizdi bus, my dva cely stastni a nasedame do minibusu, za dva brunejske dolace nakupujeme jizdenku a presne v 930 nas autobus s asi peti cestujicima startuje a odjizdi. Pobavi me cedule, ze si mame uchovat jizdenku pro pripadnou kontrolu, protoze bez jizdenky bysme si pry museli zaplatit nebo zakoupit jizdenku novou. Jaky je mezi tim zakoupit a zaplatit rozdil, opravdu netusim (buy or pay).
Asi po dvaceti minutach jizdy nastupuje prvni kontrolol a udela si na listku carecku a spocita si nas, tak jsme zkontrolovany. Co mi prijde uz trosku divny, ze jakmile tenhle vystoupi, asi za 2 min nastoupi dalsi kontrolol a znovu si vsechno prekontroluje. Zrejme kontrola kontroly:) Pak uz si ani neukladam listek, a vzhledem k tomu a k memu zklamani zadna kontrola kontroly kontroly neprijde:(
Asi po 45 min jizdy dojizdime na lodni terminal, bohuzel zjistujeme to, co jsme tusili, ze dalsi lod jede az v jednu, ach jo. Tak nakupujeme jizdneky za 17BYR a typos za okenkem na nasi otazku, co tu delat a jestli je tu nejaka plaz, ukazal jednim smerem a rekl, ze plaz je tu 5 min pesky. Plny optimismu, ze se aspon vykoupeme, jsem to vyrazil prozkoumat, zatimco EL zase hlidala:) Bohuzel jedine, co jsem nasel, bylo toto. Jestli takto v Bruneji vypadaji plaze, tak tohle asi pro Evropany moc koupaci destinace nikdy nebude.
Brunejska plaz:
Vracim se tutu smutnou zpravu sdelit EL, ktera se zatim nudi na terminalu v cekaci hale. Bohuzel tu opravdu neni co delat, zachranou nam nakonec je, alespon tedy pro me, zdarma pripojeni k internetu a pak mistni obcerstvovna, kde davame snidanoobed v podobe tradicni kombinace kure ryze. Cas leti pomalu, ale aspon mam cas dopsat denik.
V pul jedne se konecne otvira emigracni oddeleni a muzeme se nechat odbavit. Emigracni oddeleni prochazime bez problemu. EL mi sdeluje, ze dve do satku zahalene emigracni urednice si na pocitaci nechali moji naskenovanou fotku a nejak se nad ni naramne bavi, zrejme temi mensimi kosmetickymi vady, ktere mi na cele kvuli slunicku vyskakali:)
Dochazime do pristavene rychlolodi a cekame opravdu az do jedne, nez se nase lod da do pohybu. Cekal bych, ze nas kapitan na to poradne slapne a tech 900 koni, ktere lod ma, ukaze svoji silu, ale spise je to takova pomalolod:( Cestou vidime tankery, zrejme cekajici bud na zvyseni poptavky po rope nebo mozna vzhledem k jejich stari na zlom. Nakonec na ostrov Labuan dojizdime podle planu za hodku a pul.
Nase pomalolod:
Vystupujeme a znovu uspesne prochazime tentokrat imigracnim oddelenim. Dalsi razitko do sbirky a jsme v Sabahu. Zjistujeme lod, ale bohuzel spatna zprava je, ze lod do KK je vyprodana:( Tak to je smula, ale jako alternativa je nam nabidnuta cesta do Menomboku a pak jizda autobusem. Po zjisteni, kde ze tahle dira vlastne je a kam nas to posilaji, tuhle alternativni trasu berem. Lod stoji 15RM. Po nakoupeni lodi se zasobujeme na dalsi cast naseho pobytu a tim se snazime vykompenzovat naklady na dopravu, ktere se nam v poslednich peti dnech nejak bohuzel zvysily:( Protoze Labuan je djutyfry zona, tak plechovka piva tu stoji jen 2RM misto obvyklych 7, lahev vina stoji 25 misto obvyklych 50RM. Kolik jsme "usetrili" to tu snad radsi ani nebude uvedat, abysme nebyli oznaceni za alkoholiky:)
Po nakupu nas trosku vydesi cedule, co se vozit muze a co ne, ale nastesti pivo tam uvedene neni a tu jednu lahev vina bysme urcite nejak vokecali. Pri odchodu v odbavovaci hale sice nase narvane batohy projizdeji rentgenem, ale zamestanec je spis zaujat ctenim novin nez koukanim na monitor, pokud tu vubec nejaky je.
Nasedame do dalsi lode, tentokrat je to mensi clun pro 14lidi. Naproti me sedi nejaky malajec, ktery vypada jako ploskonosa opice s odstatyma usima, ale vohaknuty jako britsky businessman. Spis jde ale o nejakeho paseraka, vedle neho sedi pet muzu jmenem Johny Walker.
Ta prostredni je nase:
a nas ridic v akci:
Vyrazime malou lodickou, solidne se to naklani a po najezdu na vlny dostavame kazdou chvili poradny naraz do patere. No taky zazitek. Cesta timto rychloclunem zabere asi pulhodky. Zatacku do menonbockeho pristavu bereme poradnym smykem v plne rychlosti, asi abysme rychle predjeli prijizdejici velky trajekt, prijizdejici neznamo odkud. Kazdopadne zabrzdeni pred nabouranim do mola bylo fakt tak tak:)
Vystupujeme a jdeme trosku nesmyslne pres imigracni halu, kde nas ale nikdo nekontroluje a uz z dalky tu vidime dost autobusu, tak snad aspon jeden z nich pojede do KK. Mame stesti, snad asi vsechny jedou primo do KK a jsme na roztrhani. Vybirame si jeden z prvnich s tim, ze tenhle by logicky mel nejdrive odjet. Cena 14RM docela ok, tak jedem, konkurence je zdrava:) Cekame asi 15 min, nez se autobus aspon trosku zaplni pasazerame z trajektu. Nebyt tu ten trajekt, tak asi ani autobusy by tu nebyly. No aspon v tomhle mame kliku, ze nam dneska neco klaplo.
Autobus vyrazi, cesta docela OK, Sabah vcelku podobny Sarawaku. Do KK to bylo po silnici 2.5h, behem kterych bohuzel musime zkouknout nejdrive nejaky priserny horor a pak dalsi kravinu z americke produkce. Snazim se tomu vyhnout nasazenymi spunty do usi, ale hudba je pustena tak nahlas, ze ani toto nepomaha. Tesne pred KK musime dotankovat. Tohle fakt nechapu. Vsemi autobusy, kteryma jsme jeli na delsi vzdalenosti, museli pokazde tankovat bud hned jak jsme vyjeli, nebo pri dojezdu...
Prijizdime z jihu do KK, bohuzel autobusak do Semporny je na severu, tak se musime rychle presunout na autobusak Inaman. U naseho pruvodce v busu zjistuji, ze by snad melo i neco jet. Mezi autobusakama by meli jezdit minibusy, ale jednak uz je na ne asi moc pozde a jednak nemame cas zjistovat, odkud a v kolik to jede. Nejaky typos nam nabizi svezeni jeho autem za 20 a slevit nechce, to se mi zda moc, ale musime spechat. Kazdopadne za nim stoji taxik, tak ze to zkontroluji. V tom momente mi typos nabizu za 18RM, kazdopadne taxikar taky nabizi za 20, ale kdyz se otocim a uz uz jdu k tomu prvnimu, tak se me zepta za kolik a nakonec za 15RM frcime taxikem. Na toho prvniho ilegala kaslem.
Cestou trosku zacpa, takze taxikar stihne odvykladat vsechny hruzostrasne historky s falesnyma taxikareme ze Sabahu. Mel na to 20min, ale stacilo to k nahnani strachu:) Vystupujeme pred autobusakem a uz se na nas zene stado nahanecu, je to fakt velky roj a zabava. Jednim jsme nakonec odehnani k prepazce, kde kupujeme jizdenku do Semporny. Puvodni cena na listku je 75RM, ale nabizi nam hned slevu za 65RM, to mu reknu, ze je taky moc a ze chcem za 55RM, chvilku vaha, ale pak to bere.
Tak mame 26min, abysme se najedli. Rychle dobehneme do prvni restaurace pres ulici a u velmi mile a pekne servirky si objednavam seafood ryzi a do autobusu si vemem dve sladky roti placky s cukrem, ktere se nakonec ukazi, jako nejlepsi za cely nas pobyt:)
Vyroba placky jmenem roti:
Autobus vyjizdi presne, jede se severni trasou. Jedeme uz v noci, ale vsechna ta stoupani, klesani a zatacky jsou v autobuse dost citit, ridic se bohuzel zrovna moc nelouda, autobus sebou hazi sem a tam. Tim padem chapu, proc jsme pred cestou kazdy vyfasovali blici igelitky. Snad ani ja, ani nikdo z nasich spolupasazeru nebude tohle potrebovat. No nastesti nepotreboval, cestu jsme prezili a neblili, ale uz ve 4 rano jsme byli vyhozeni na "nadrazi v Semporne".
