Zelení si musí vybrat

Po demisi ministryně Kuchtové jakoby se otevřela Pandořina skříňka ukrytá kdesi v sídle Zelených. Poslanecký klub a užší vedení sice stojí za předsedou Bursíkem a jeho pragmatickou politikou, například širší vedení ale začíná volat po změnách. Jednou si nejmenší strana bude muset vybrat a výběr to nebude lehký.

Martin Bursík dovedl Stranu zelených do parlamentu. Dokonce i do vlády, což může paradoxně způsobit i jeho pád.

S příchodem do vlády totiž museli Zelení opustit velkou část svého programu, resp. začít přivírat oči nad věcmi, proti kterým by nejspíš jinak brojili. Ani jejich ekologická politika, která by se od nich dala logicky očekávat, není nikterak radikální, ačkoliv v tomto bych jim křivdil, kdybych jim určité výsledky nepřiznal. Koneckonců minimálně jejich existence v parlamentu donutila konkurenci, aby ekologická témata také vyhledávala. Tak se najednou stala z vyloženě antiekologické ČSSD strana hájící boj proti všemu neekologickému, o čemž nás zde na blogu stále pilně přesvědčuje politický pracovník pan Petržílek.

Programové ústupky a dokonce i určitá loajalita k ODS, dříve pro Zelené věc nemyslitelná, je ovšem poměrně logickou věcí a Zeleným se vyplácí. V preferencích si totiž stále udržují míru, která by je udržela i nadále v parlamentu. A toto je zcela nepochybně velká zásluha Martina Bursíka.

Vládní odpovědnost je ale věc velice nesnadná. Bylo by velice jednoduché setrvat v opozici, kritizovat a sice neprosadit nic ze svého programu, ale aspoň o něm mluvit. A naopak nemluvit o tématech, která by se nehodila, což si ale většinou vládní strana nemůže dovolit.

Začínají se ozývat hlasy, které chtějí odchod (ne)zeleného ministra Schwarzenberga, podle mě nejlepšího misitra zahraničních věcí, jakého tato země kdy měla. Hlasy, které chtějí odchod z koalice. Hlasy, které chtějí hlavu Martina Bursíka.

Zelení se budou muset rozhodnout. Volba je samozřejmě na nich a ať se rozhodnou jakkoliv, bude třeba jejich rozhdonutí respektovat.

Buď tedy zůstanou takoví, jací jsou nyní, zůstanou v koalici a patrně zůstanou i nadále v parlamentu, stanou se stabilnější, ale na druhé straně konformnější stranou, nebo změní vedení a směr, opustí koalici, v předčasných volbách nejspíš i parlament a budou svobodnější, ale bez reálného vlivu.

Přál bych si spíše tu první variantu, protože mám stále pocit, že Zelení do parlamentu patří.