Praha olympijská

Pražský magistrát a Český olympijský výbor oficiálně podaly kandidaturu napořádání Olympijských her v roce 2016. Jde zatím prý jen o zkoušku a v roce 2020 půjdeme do kandidatury naostro. České srdce dme se pýchou. Praotec české olympiády Pavel Bém sbírá další bodíky na cestě vzhůru a já si kladu otázku: Nenaložili jsme si toho přeci jen trochu moc?

Ta představa je zajímavá. Praha jako historické a významné město přiláká na svá nově vystavená sportoviště výkvět světových sportovců a obrovské množství fanoušků. Městu tato událost přináší nesmírnou prestiž. Nejen městu ale i již tak velmi populárnímu premiérovi Pavlu Bémovi.

To byl jen možný pohled do budoucnosti. Jednoznačné je, že Olympijské hry by přinesly Praze prestiž a pravděpodobně i slušné peníze. Peníze jsou ale zároveň prvním otazníkem, který se vznáší nad českou kandidaturou. Magistrát sice má svoje propočty, které hovoří o tom, že olympiáda by měla být pro Prahu jednoznačným zdrojem příjmů, na druhé straně odpůrci olympiády v Praze mají zase svoje propočty, které hovoří naopak o ztrátovosti této akce. Docházíme tedy k logickým dvěma zdůvodněním této situace - buď některá strana lže, nebo mají pravdu obě - to by ovšem znamenalo značnou nejistotu, neboť Česká republika, jak známo, není bezmězně bohatou zemí, která by si mohla dovolit výrazně ztrátovou akci.

Další problém, který mě tak trochu děsí je pražská infrastruktura. Ano, nejrůznější obchvaty se jistě vybudují. Magistrát sice již léta slibuje, ale my všichni přeci věříme, že bude obchvat již brzy vybudován. Koneckonců z posledních zpráv je zřejmé, že ani na ceně příliš nezáleží... Ale i tak, když vidím, jak přeplněné jsou pražské silnice a i pražská MHD, nedovedu si představit, jak by Praha vypadala při nájezdu diváků olympiády. Jistě, můžou být vybudovány nové trasy metra, tramvají, autobusů, ale i zde se nabízí otázka, zda jsou na to peníze a hlavně, zda je v technických možnostech to zařídit, protože v Čechách se staví poměrně dlouho a pokud se pospíchá, stojí to dost navíc (viz. Sazka Arena).

Otázkou je rovněž stavba sportovišť, kde je opět problémem, zda se vyřeší pozemkové vztahy, kde vzít peníze na financování a  jestli to stihneme postavit. V souvislosti se sportovišti se nabízí otázka, co dál? Budeme potřebovat olympijský plavecký stadion? Budeme potřebovat olympijský stadion pro několik desítek tisíc diváků? Nebo se po olympiádě sportoviště budou muset dát rozebrat?

Praha olympijská je příjemnou a lákavou představou. Byla by možná velikým impulzem pro určité národní sebevědomí. Otázek je ale příliš mnoho. V tomto článku jsem nastínil jen naprosté minimum možných otázek, je jich samozřejmě daleko více. A tak nám nezbývá než věřit, že Praha olympijská je skutečně výsledkem racionálního přemýšlení, že vše je naplánované a promyšlené a že se nejedná jen o marketingový tah usměvavého politika-horolezce a lidí kolem něj. Sportu zdar!